MSI X370: tenká konkurence pro MacBook Air? (test)

MSI X370 je již třetím modelem tenkých třináctek v řadě - vše začalo X350 s tehdy novými CULV procesory Core2 Duo SU7300, následoval model X360 s úsporným procesorem Intel Core i5-520 UM a konečně nyní je to X370 s novou platformou AMD Brazos. Všechny tři modely jsou designově téměř shodné a všechny tři jsou souběžně v prodeji (ty starší spíše v doprodeji), přičemž X350 stojí okolo dvanácti tisíc, X360 sedmnáct a X370 nějakých třináct.

 

Nás ale zajímá novinka, tedy poslední model X370. Mělo by jít o levnější konkurenci pro Macbook Air, nicméně každému je jasné, že designu Airu nemůže konkurovat, přece jen Apple je svým provedením někde úplně jinde. To ale neznamená, že X370 nemá co nabídnout. Je to jedna z nejtenčích třináctek na trhu, tedy pokud si pořídíte model se čtyřčlánkovou baterií. Tehdy je pak tloušťka notebooku pouhých 23 mm, tedy méně než jeden palec. S touto baterií, která je perfektně zarovnaná se spodní stranou notebooku, by měl X370 vážit jen 1,4 kg, což je na třináctku velmi solidní hodnota.

S větší baterií, která má osm článků a dvojnásobnou kapacitu (64 Wh) pak notebook váží 1,74 kg a na spodní straně se vytvoří menší "vypouklina" - nejde o žádný nevzhledný "bobek", ale jakési nabobtnání v místě, kde je umístěna baterie. Nejlépe je to vidět na obrázku. Z něj také snadno poznáte, že velká baterie má zcela jiný povrch než zbytek spodní strany notebooku. Zatímco notebook je černý a hladký, baterie je jen tmavě šedá a na omak velmi hrubá, drsná. Působí to trochu jako pěst na oko. Každopádně větší baterie se vyplatí, prodlouží výdrž notebooku na dvojnásobek.

Plochý a zaoblený

Vzhled notebooku lze jednoznačně označit za "kulatý" - zaoblené jsou všechny rohy a nejde o zaoblení nepatrné, ale velice výrazné; až bych skoro řekl, že nepříliš moderní. Oblé tvary se dnes už moc nenosí, na druhou stranu je toto provedení výrazným znakem X370 (a předchozích modelů). Povrchový materiál víka je hladký a lesklý, nejde však o ryzí piano black, protože pod lesklou a průhlednou vrstvou se nachází jemná kresba včelích pláství - šestiúhelníků. Na takovém povrchu jsou sice vidět otisky, ale "včelí plástve" jsou dokonale matoucí a otiskům zabraňují vyniknout.

Spodní část notebooku je také hladká a černá, ale ne leštěná, takže otisky prstů nejsou problém. Velká baterie z notebooku vyčnívá nad okolí, a jak už bylo zmíněno, má zcela jiné provedení - drsný tmavě šedý plast, takže působí poněkud nepatřičně. S menší baterií vypadá notebook podstatně lépe. Spodní strana je u okrajů velmi zúžená, v nejtenčím místě má jen několik milimetrů - a směrem ke středu notebook tloustne. Výjimkou je část nahoře u klávesnice, kde jsou umístěny konektory a která zúžit z tohoto důvodu nešla. Při pohledu z boku tak tento profil vypadá jako příď lodě.

Povrch notebooku okolo klávesnice je ze zcela jiného materiálu než víko - je zde opakován motiv šestiúhelníků, jsou však plastické. Při přejetí prstem tak cítíte kresbu na polštářcích. Povrch je to bezesporu příjemný a není na něm vidět jediný otisk prstů. Mezi klávesami je už ale lesklé piano black, naštěstí přesně v místech, kam nemáte prsty šanci sáhnout. Touchpad má povrch zdrsněný, takže prst dobře klouže, i když je zpocený.

Displej, touchpad

Klasický displej

Lesklý displej má tradiční rozlišení HD ready, tedy 1 366 × 768 bodů, a já si zde musím tradičně postěžovat na to, jak je vůbec možné, že se toto krajně nepraktické rozlišení do notebooků vůbec dostalo a uchytilo. Na druhou stranu, pokud jde o velikost bodů a jemnost displeje, je HD ready pro třináctku ideál a nemůže se stát, že by si někdo stěžoval na hůře čitelné detaily. Displej je lesklý a má horší pozorovací úhly, jak je u TN běžné, na druhou stranu se může pyšnit dost velkou svítivostí. Na druhou stranu bych ocenil možnost jej v noci ještě o něco ztlumit.

Pro pohodlné psaní

Klávesnice notebooku je klasický chicklet, tedy oddělené čtverhranné klávesy vystupující nad své okolí. Toto řešení je dnes velmi moderní a postupně si na něj začínám zvykat. Výhodou tlačítek X370 je jejich nepatrné prohnutí uprostřed, nejde tedy o rovné plošky, jak je u chickletu obvyklé. Kvůli větším mezerám jsou tlačítka spíše menší, třináctka by snesla i větší provedení.

 

Na klávesnici se ale píše dobře, neprohýbá se, možná jen při psaní nepatrně více "šustí". Okolí mezi klávesami se bude velmi dobře čistit a mělo by být odolné vůči zanášení prachem a zbytky svačiny. Layout klávesnice je veskrze standardní, uvítal bych ale vetší Enter (na dva řádky) a větší odstup kurzorových tlačítek. Tu a tam se mi stávalo, že jsem míst klávesy pro pohyb vzhůru stiskl jen neškodný pravý Shift.

Touchpad je rozměrný a má povrch odolný či zpocenému prstu, ne každému se musí líbit chromované provedení tlačítka a rámečku. Chování touchpadu nepatří k nejlepším. Při zastavení prstu ještě ukazatel myši nepatrně setrvačností dobíhal, což často znemožnilo přesné zaměření a bylo nutno pohyb prstem zpomalit. Touchpad je vícedotykový, pro pohyb stránkou nahoru a dolů nefunguje postranní plocha, ale dva prsty; rolování je ale příliš rychlé, zpravidla jemným pohybem přejedete celou stránku. Není to zkrátka úplně optimální. 

Hardwarové vybavení

Jen dvě USB? Hm‚Ķ

Asi nejvíce jsou patrné ústupky designu vůči funkčnosti patrné na počtu portů USB - jsou totiž jen dva. A navíc oba na pravé straně, a to ještě tak blízko u sebe, že je leckdy problém zapojit dvě zařízení současně. Taktak jsem do obou portů dostal USB flash disk a myšku s běžným, docela malým konektorem. A to není ještě ten hlavní problém - pokud používáte myšku, bude vám velký, čouhající flash disk překážet. Zkrátka jeden z konektorů měl být rozhodně vlevo. Ještěže alespoň VGA a HDMI jsou na levé straně, nedokážu si představit, že mi z pravé strany čouhají nějaké tlusté videokabely.

 

Na druhou stranu je prima, že jsou všechny konektory nasunuty k horní části notebooku a dole nic nepřekáží. Trochu vám sice budou kolidovat USB zařízení, sluchátka a napájení, ale to už nějak zvládnete. Je to stále lepší, než kdyby zde byl USB konektor jenom jeden a HDMI a VGA byly dostupné pouze přes redukci, jak je to možno vidět u jistého ovocného výrobce.

Brazos frčí

Na ExtraNotebook.cz jsme o nové platformě AMD Brazos už psali velmi podrobně v lednu a již jsme stihli tři notebooky s těmito APU otestovat, takže jen stručně. V X370 najdete nejsilnější model Zacate E-350, dvoujádro na 1,6 GHz s výkonem někde na úrovni stejně taktovaného Atomu. Pro internet a kancelářské využití to bohatě stačí, výkon vám rozhodně chybět nebude. Už slabší Ontario C-50 na takové využití postačuje. V době nečinnosti klesá frekvence na 800 MHz a napětí na 1,075 V; v zátěži je to 1,6 GHz a 1,3 V; to jsou velmi vysoké hodnoty. Například AMD X2 II 245, který mám ve stolním počítači, dokáže v maximu, tedy 2,9 GHz, běžet jen na 1,15 V.

Procesor doplňuje výkonná integrovaná grafika Radeon 6310 s 80 stream procesory, o které jsem psal podrobněji nedávno. S výkonem je lehce pod úrovní grafiky Intel HD 3000, ovšem je třeba zdůraznit, že zatímco Intel HD 3000 se vyskytuje u intelovských procesorů střední a vyšší třídy, zmíněný Radeon se nachází v podstatě u lowendu AMD a je třeba jej srovnávat spíše s GMA 3150 - a tuto grafiku AMD na hlavu poráží. Zatímco u Radeon se dá mluvit i o občasném hraní, s Intel GMA si sotva "zahrajete" Aero.

Notebook je vybaven plnou náleží paměti RAM - 4 GB DDR3 se hodí zejména proto, že v noteboocích jsou obvykle pomalé disky a větší množství RAM slouží jako cache pro prefetch a superfetch funkce Windows 7. Integrovaná grafika si z tohoto množství vezme 512 MB, takže zůstane 3,61 GB pro systém a aplikace. Disk má kapacitu 500 GB a má standardních 5 400 otáček, jeho rychlost je lehce nadprůměrná - HD Tune ukazuje průměrnou rychlost sekvenčního čtení 65 MB/s. Mechanika chybí, do ultratenkého provedení by se jednoduše nevešla.

Výdrž a chlazení

Téměř osm hodin

Jednoznačně skvělá je na notebooku výdrž. S velkou baterií o kapacitě 65 Wh vydrží notebook při mírném zatížení (idle) téměř osm hodin, což je naprosto špičkový výsledek. Spotřeba je v takovém případě na 7 W, někdy klesne i pod. Většinou se pohybuje mezi sedmi a osmi. Pokud máte puštěný internet a díváte se na náročné stránky, případně si pouštíte flashová videa, dostává se spotřeba na 13 až 17 W, takže výdrž pak klesá na čtyři a půl hodiny. Při běžném vytížení, kdy trochu pracujete a trochu surfujtete, se tak bez problému dostanete v terénu přes šest hodin; BatteryMark při psaní tohoto článku dokonce ukazoval předpokládanou výdrž 7:20 h (displej na minimum, nízké vytížení).

Daní za to je ovšem poněkud rázovitá "vanička" baterie na spodní straně notebooku. Samotné řešení není špatné, je to bezesporu lepší než obvyklé "batohy", výsledný dojem kazí zcela jiný materiál, než z jakého je spodní část notebooku. Pokud by tedy šlo o estetické hledisko, byla by menší čtyřčlánková baterie určitě lepší volbou. Ovšem pak byste museli počítat s výdrží jen okolo tří hodin, a to skutečně není mnoho. S větší baterii je také zadní strana notebooku výše a lépe se tak píše na klávesnici.

 

Nabíječka dodávaná k notebooku má velmi malé "tělo", protože napájecí výkon není nijak závratný (tipuji 35 nebo 45 W). Vše ale kazí dva ultradlouhé kabely na obou stranách, tak že celková velikost nabíječky násobně vzrostla. Musíte tedy počítat s tím, že vám nebude stačit na přenášení žádná malá kapsička v batohu nebo tašce, ale pořádná kapsa. Přitom si stačilo vzít inspiraci jinde a dát zásuvkový konektor přímo do těla nabíječky, tak jak to dělá například Acer. Dobíjení při zapnutém notebooku trvá necelé tři hodiny, tedy polovinu času, který notebook běžně vydrží.

Tichý, fouká ale špatným směrem

Notebook je při nenáročné práci velmi tichý, větráček si jen lehce ševelí a fouká jen tak, "aby se neřeklo". V takových chvílích slyšíte spíše šustění, jak se otáčí plotny disku. V zátěži už větrák fouká více, ale stále to není žádný hlukový problém. Horší je to ovšem s tím, kudy jde vzduch ven. Když se podíváte na levý bok, nikde neuvidíte klasický výdech - kvůli tenkému designu na něj nezbylo místo. A tak si to horký vzduch "štráduje" ven v místě, kde se obvykle nasává dovnitř vzduch chladný.

A to je kámen úrazu - toto místo je přesně tam, kde máte na notebooku položenou levou ruku - v levé dolní polovině. Celou dobu, když pracujete, vám teplý vzduch ofukuje ruku místo toho, aby unikal ven v místech, kde vás nijak nezasáhne. A pokud máte notebook v klíně, místo "výdechu" ucpete stehnem, takže vám fouká přímo do něj. Zkrátka estetika a snaha o tenký design ustoupila praktičnosti. Přitom by stačilo, aby horký vzduch unikal ven nad klávesnicí, tak jako u Applů. Jenže to by se musela baterie přesunout pod touchpad a vnitřnosti směrem nahoru.

Softwarové vybavení, zhodnocení, závěr

Přihlášení obličejem

Notebook je vybaven standardním operačním systémem Windows 7 Home Premium v 64b verzi a také několika užitečnými programy, které usnadní práci. Nechybí vypalovací aplikace, program pro úpravu a zobrazování fotek, aplikace pro přehrávání hudby a nástroj pro editaci videa - to vše od firmy Magix. Hodit se může i přihlašování pomocí rozpoznání obličeje, stačí se nechat vyfotit a při přihlašování se ukázat před displejem. Nemusíte na nic mačkat, přihlášení proběhne zcela automaticky.

Hezký, lehký, obstojný

MSI X370 je bezesporu povedený notebook, jak po stránce designové, tak po stránce vyváženého výkonu a výdrže. A to nemluvím o tom, že když si pořídíte notebook s menší baterií, bude skutečně velice tenký a leckdo by vám jej mohl závidět - a to za cenu, která je více než příznivá. Třináctka je cestovní ideál, není příliš velká a současně není tak malá, aby se vám rozlišení HD ready zdálo příliš malé. Velký vliv na pozitivní dojem mají bezesporu vnitřnosti, AMD udělalo s Brazosem velký skok kupředu. Notebook netopí, vydrží a je i dostatečně výkonný; zkrátka bez problému válcuje Atomy, a to zejména grafickým výkonem. Jako cestovní internetové "prohlížedlo" nebo notebook do školy je zkrátka ideální.

Výsledky benchmarků a testů výdrže

Výsledky benchmarků

• Testovali jsme podle této metodiky.