Bell se svým vynálezem (foto: Wikipedia)
Prvním skutečný telefon byl vynalezen až o 200 let později. Za autora je považován Alexander Graham Bell (1876). První „mluvící telegraf“ ale vynalezl už v roce 1849 Ital Meucci. Svůj nápad si nechal patentovat v roce 1871, ale až v roce 2002 jej americký kongres označil za vynálezce telefonu.
Drátů se komunikační systémy začaly zbavovat krátce nato, za mobilní sítě, které bylo možné propojit s běžnými telefony, považujeme až ty z poloviny 20. století. Společnost Bell System roku 1946 spustila Mobile Telephone Servies pracující na frekvencích VHF. Byla určena především do aut, první zařízení totiž vážilo 36 kilo. Šlo o nultou generaci mobilů.
Dva roky starý výzkum O2 říká, že telefonování je až pátou nejčastější činností na smartphonech. Vede surfování, pak kontrola sociálních sítí, hraní a přehrávání hudby.
První generace skutečných přenosných mobilů odstartovala až v 70. letech, ty už běžely v sítích (stále analogových), jako byla například NMT. V Česku ji provozoval Eurotel mezi lety 1991 až 2006. Druhou generaci – GSM –, která vznikala od 80. let, pak používáme dodnes. 3G přineslo hlavně videohovory a rychlejší data, právě rostoucí LTE (nesprávně označované jako 4G) se už zaměřuje téměř výhradně na mobilní internet.
Ruku v ruce s novými sítěmi se výrazně měnily i telefony. V 90. letech se díky malým rozměrům konečně staly masovou záležitostí. Od roku 2000 přibývalo multimediálních funkcí a od roku 2010 jsou už mobily více počítači než telefony. Volání a SMS jsou na smarphonech už pouze jednou z funkcí, navíc nikoliv klíčovou. V deseti bodech si připomeneme hlavní milníky, které zásadně změnily vzhled i funkce mobilních telefonů.
Od telegrafu po první telefon
10 mobilních milníků
1973: Motorola DynaTAC – první mobil
Americká společnost vyvinula první skutečný mobil, který nepotřeboval kufřík, ale vešel se do ruky. Prototyp úspěšně vyzkoušela už v roce 1973. Inženýr Martin Cooper, který se později stal prezidentem Motoroly, zavolal Joelu Engelovi, šéfovi výzkumného oddělení konkurenčních Bellových laboratoří. Pochlubil se mu, že volá z prvního mobilu.
Motorola DynaTAC, první mobil z roku 1973 (foto: Wikipedia)
Trvalo ale dalších deset let, než takto mohli volat i další. Komerční verze DynaTACu (model 8000X) přišla až v roce 1983. Telefon vážil 800 gramů, na výšku měl 25 cm a vydržel jen půl hodiny volání, přičemž se pak musel 10 hodin nabíjet. Hlavní nevýhodou ale byla cena bezmála 4000 dolarů, která dnes po započtení inflace dělá asi 9500 dolarů (200 000 Kč).
1994: IBM Simon – první smartphone
Rok po komerčním uvedení DynaTACu odhalil Psion první kapesní počítač, tzv. PDA (personal digital assistent). Po deseti letech se obě tyto větve střetly v jednom zařízení. IBM Simon považujeme za první smartphone. Byl to počítač, ale měl i telefonní modul. Jen se tomu tehdy říkalo komunikátor.
IBM Simon, otec smartphonů (foto: Wikipedia)
Simon se prodával jen rok, koupilo si jej 50 000 lidí. Zařízení obsahovalo černobílý displej s rozlišením 160 × 293 px a byl dotykový, ovládaný stylusem. Uvnitř běžela variace na operační systém DOS. A protože to byl prakticky počítač, existoval pro něj dokonce adaptér, se kterým šlo telefon připojit k pevné telefonní lince. Takže byl mobilní i pevný (tyto hovory byly výrazně levnější).
1996: Nokia 9000 Communicator – první webový prohlížeč a QWERTY klávesnice
Zřejmě nejdále s komunikátory došla Nokia. V roce 1996 uvedla prvního zástupce nové devítitisícové řady určené manažerům. Zařízení připomínalo hybrid telefonu a mininotebooku. Na čelní straně byl klasický mobil s malým displejem, ale po otevření víka se objevila plnohodnotná QWERTY klávesnice (první na trhu) a mnohem větší displej s rozlišením 640 × 200. Byť stále černobílý a nedotykový.
Nokia 9000 Communicator, první QWERTY klávesnice a webový prohlížeč (foto: Wikipedia)
Počítač to připomínalo i zevnitř. Základem byla mobilní verze legendární „tři osm šestky“ od Intelu, jen místo DOSu nebo Windows jste v telefonu našli systém GEOS. Byla ale hodně pokročilý, jako první obsahoval i webový prohlížeč, bylo možné z něj poslat e-mail, fax, připojit se ke vzdálenému PC nebo psát delší poznámky.
1997: Siemens S10 – první mobil s barevným displejem
Koncem 90. let ještě někteří používali telefon s jednoduchými segmentovými displeji, jaké najdete na levných kalkulačkách. Nové telefony ale používaly kvalitnější LCD s pixelovou mřížkou, která už dovolila vykreslovat i čitelný text nebo obrázky. Německý Siemens ve stejné době ukázal i první barevný displej.
Siemens S10, první barevný displej
Telefon S10 zobrazil po jednom odstínu červené, modré a zelené. Barevnější grafika lehce zpřehlednila menu telefonu, ale na fotky to samozřejmě zdaleka nebylo. I vzhledem k nízkému rozlišení 97 × 54 px. První použitelný barevný displej ukázal v Evropě až Ericsson se svým legendárním telefonem T68. Měl vyšší rozlišení 101 × 80 px a poradil si s 256 barvami.
1998: Nokia 8810 – první integrovaná anténa
Řada 8000 u finského výrobce znamenala luxus a styl. Telefon 8810 byl opravdu krasavec, obsahoval i tehdy populární vysunovací kryt z klávesnice à la Matrix. Z davu ale vyčníval jinou věcí. Vlastně nevyčníval vůbec, byl to první telefon s anténou integrovanou v těle přístroje. Konec trčícím kolíkům, které akorát píchaly v kapse.
Nokia 8810, první integrovaná anténa (zdroj: Kutyu)
Až o rok později Nokia schovala anténu také u lidových telefonů, konkrétně mobilu 3210. Postupně totéž učinili i ostatní výrobci a o anténách se zcela přestalo mluvit. Tedy až do roku 2010, kdy Apple uvedl iPhone 4 s kovovým rámečkem sloužícím jako anténa. Při špatném úchopu klesal signál, případně spadl hovor. Byla z toho velká aféra „antennagate“, kterou Apple nakonec vyřešil tak, že rozdával nevodivé ochranné bumpery, se kterými už k útlumům nedocházelo.
1999: Benefon Esc! – první mobil s GPS
Smartphone bez navigace už dnes ani nekoupíte. Průkopníkem v této oblasti byl finský Benefon (dnes Twig Com), který v roce 1999 představil telefon Esc!, který jako první obsahoval modul GPS. Připomínal spíš outdoorovou navigaci s integrovaným telefonem než naopak, ale všechny pionýrské začátky s odstupem vypadají legračně.
Benefon Esc!, první mobil s GPS
Benefon Esc! (escape, útěk) měl paměť připravenou k ručnímu nahrávání map, ty pak zobrazoval na poměrně velkém displeji s rozlišením 100 × 160 pixelů. Nebyl ještě barevný, ale zobrazil několik odstínů šedi, takže byla mapa dostatečně přehledná. Telefon cílil hlavně pro dobrodruhy, měl proto několik bezpečnostních funkcí pro snadné zavolání pomoci nebo třeba odeslání souřadnic v esemesce. GPS tehdy nebyla zábava, ale záchrana.
1999: Kyocera VP-201: první mobil s foťákem
Spojit mobil a foťák se nejprve pokoušeli Japonci. Společnost Kyocera představila v roce 1999 tzv. VisualPhone s přední kamerkou, který uměl druhé straně vysílat video rychlostí dva snímky na sekundu, případně dovnitř telefonu uložit 20 statických fotek. Proprietární řešení přišlo ještě před prvními standardizovanými 3G sítěmi, které už s videotelefonií přímo počítaly, takže Kyocera se svým mobilem žádnou díru do světa neudělala.
Kyocera VP-210, první fotomobil (foto: Wikipedia)
Až o rok později, opět v Japonsku, ukázal Sharp první telefon s foťákem vzadu. Model J-SH04 měl rozlišení 0,11 Mpx. O pár měsíců dříve uvedl fotomobil i korejský Samsung. Jeho model SCH-V200 uměl fotit ve stejném rozlišení, ale foťák a telefon byly dvě rozdílná zařízení v jednom těle. Fotky se musely stahovat do počítače, přímo v mobilu je nebylo možné zpracovat nebo odeslat.
2000: Ericsson T36: první mobil s Bluetooth
Konektivita u mobilů z 90. let se týkala otázky, do kterých 2G sítí se můžete připojit a zdali můžete telefon spárovat s počítačem pomocí kabelu. V roce 2000 ale švédský Ericsson ukázal první telefon, který dostal podporu bezdrátové sítě Bluetooth. Modrozubka nejdříve sloužila pro spojení s počítačem, ať už pro pohodlnější správu dat nebo k využití mobilu jako internetového modemu. Ještě před Bluetooth jsme ke stejným účelům používali infraport, který ale vyžadoval přímo viditelnost mezi oběma zařízeními. Teď se infraport paradoxně vrací, protože se hodí k dálkovému ovládání spotřebičů.
Ericsson T36, první Bluetooth
Párování mobilu a počítače dnes kvůli vyšším rychlostem řeší Wi-Fi, ale Bluetooth našlo další využití. Spojí mobil s ostatními nepočítačovými zařízeními, například sluchátky, reproduktory, klávesnicemi, chytrými hodinkami nebo dalšími gadgety (RC modely).
2001: Siemens SL45 – první MP3 přehrávač a Java
Hry a další netelefonní aplikace musel obsahovat každý moderní mobil. Němci ale spustili velkou revoluci uvedením Siemensu SL45, který jako první obsahoval Javu Virtual Machine, a uměl tedy spouštět externě nahrané aplikace napsané pro J2ME. Uživatelé mohli telefon doplnit o nové funkce, to dříve nebylo možné.
Siemens SL45, první MP3 přehrávač a podpora Javy
Abychom byli přesní, s Javou si poradil až novější model SL45i, který přišel o pár měsíců později. Majitelé staršího telefonu museli v servisu požádat o nahrání nového firmwaru, který z telefonu udělal „íčko“. Ale také původní model má jeden primát. Jako první obsahoval MP3 přehrávač. Což se hodilo, protože měl slot pro paměťové karty MMC.
2007: Apple iPhone – první moderní smartphone
„Je to iPod. Je to telefon. Je to internetový komunikátor,“ těmi slovy ohlásil Steve Jobs v roce 2007 příchod prvního iPhonu. Byl to první smartphone, který uměl oslovit masy. Už to nebyl počítač pro geeky, ale užitečné zařízení, které umělo čerpat z výhod velkého dotykového displeje. Ten byl jako první kapacitní, takže jste k němu nepotřebovali stylus. Ovládal se prstem pomocí gest a pohodlně velkých ikonek a menu. Rok po vydání iPhonu přišel App Store, první úspěšný centrální obchod s mobilními aplikacemi. Do té doby měly aplikace (J2ME) pod palcem operátoři.
Apple iPhone (foto: Wikipedia)
Je to poslední opravdu revoluční telefon, který zahýbal trhem. Ke změně svých smartphonů donutil Nokii i BlackBerry. Microsoft zahodil vývoj Windows Mobilu, aby přišel s něčím jako iPhone. Vzorem se stal i pro Android, který by původně vyvíjen jako operační systém pro fotoaparáty. Prototyp prvního „Google Phonu“ pochází z roku 2006 a tehdy ještě vypadal jako klon BlackBerry s pevnou QWERTY klávesnicí a menším displejem.
Která technologie bude psát další kapitolu, o tom budeme mít jasno až za pár let. Nahradí mobil chytré hodinky, brýle, kontaktní čočky či přímo v těle implantované čipy?
