NAS Fujitsu Celvin Q700: Podobnost čistě náhodná (?)

12. 3. 2012

Představení, parametry, obsah balení

Vzhledem k tomu, že společnost Fujitsu již spoustu let dodává na trh nemalé množství výkonných serverů a s nimi souvisejících výkonných síťových úložišť, jsem se na tuto recenzi dost těšil. Byl jsem velice zvědavý, zdali se domácím úložištím věnuje také taková péče. Mé nadšení nakonec nemělo dlouhého trvání, ale o tom později.

Momentálně Fujitsu nabízí dva modely – Celvin Q700 a Q800, a to jak bez disků, tak i v různých kapacitách. Dnešní testovaný (Q700) pojme dva pevné disky, pokud si úložiště zakoupíte již osazené, nejspíše se dočkáte pevných disků od společnosti Hitachi (v tomto konkrétním případě šlo o 1TB Hitachi H3D10003272S, SATA 3 Gb/s, 7200 ot./s.).

Jako vždy nabízím jednoduchou srovnávací tabulku se základními parametry:

Výrobce	Fujitsu	QNAP	Synology
Model	Celvin	TS-212	DS211
Počet disků	2	2	2
Maximální kapacita	4 TB	4 TB	6 TB
Procesor	Marvell 6281 1,2 GHz	Marvell 6281 1,2 GHz	1,6 GHz
Operační paměť	512 MB DDR2	256 MB DDR2	256 MB DD3
Pozice pro disky	2	2	2
Velikost disků	3,5"	3,5"	3,5"
Rozměry (mm)	85 × 218.4 × 165.5	165.5 × 85 × 218.4	161 × 88 × 218
USB 2.0	3	3	3
USB 3.0	0	0	0
eSATA	0	0	0
Ethernet	1× 1 Gb/s	1× Gb/s	1× Gb/s
HotSwap	ne	ne	ne
Spotřeba s disky v zátěži (udávaná/naměřená)	21/17	13 W	22 W
Spotřeba s disky v klidu (udávaná/naměřená)	9/6 W	6 W	11 W
Verze OS	3.5.2 Build 1203T	3.5.0	DSM 3.1
Průměr ventilátoru	6 cm	6 cm	7 cm
Rozhraní	SATA, 3 Gb/s	SATA, 3 Gb/s	SATA, 3 Gb/s
Použité disky v testu	WD10EALX	HD103SJ	HD103SJ

Odkud já ho jen znám

Jak je patrné z tabulky, úložiště od Fujitsu je až nápadně podobné tomu od společnosti QNAP, liší se jen ve velikosti operační paměti. To mi trochu nedalo a tak jsem začal hledat. Nakonec mi to docvaklo, když jsem úložiště rozebral, abych mohl osadit disky.

Vnitřní uspořádání úložiště naprosto přesně odpovídá vloni testovanému QNAPu! Přiznám se, že jsem byl trochu zklamaný, i když mi mohlo docvaknout, že se Fujitsu nebude trápit vývojem malých úložišť a raději sáhne po něčem osvědčeném.

Nakonec se tedy jedná o spojení dvou modelů od QNAPu – TS-212 a TS-219. Z prvního jmenovaného si vzal šasi, z druhého pak kompletní řídící elektroniku (to zní trochu nadneseně, klidně by se dalo říct, že to je TS-212 s 512 MB paměti nebo TS-219 v původním obalu).

Veškeré testy výkonu jsem tentokrát prováděl dvakrát, poprvé s disky, kterými byl NAS osazen výrobcem (výše zmíněný 1TB Hitachi H3D10003272S), podruhé s našimi referenčními 1TB WD Blue WD10EALX. Případní zájemci tak mohou vidět, jaký výkon získají, když si koupí zařízení s disky, aniž bych se prohřešil vůči testovací metodice.

Testovací sestava a metodika

Základem testovací sestavy se stala základní deska Asus P7P55 WS SuperComputer, která disponuje dvojicí síťových karet Reaktej 8112L. Ty disponují schopností pracovat v režimu tzv. bondingu, často také známého jako teaming. Síťové karty se pomocí ovladače spojí do jednoho připojení a navýší tak maximální teoretickou propustnost. Do volného PCI slotu je přidána ještě jedna síťová karta, která slouží výhradně pro připojení do lokální sítě (a přístup k internetu).

Touto schopností disponují také některá síťová úložiště, jelikož jejich výkon již naráží na úzké hrdlo gigabitového Ethernetu. Na současné sestavě tak bude možné změřit opravdu maximální dosažitelný výkon.

Asus P7P55 WS SuperComputer

Pro testy síťových úložišť není nutné využívat nejvýkonnější procesor na trhu, použitý Intel Core i5 661 (dvoujádrový procesor s HT) na taktu 3,33 GHz bohatě postačí. Na základní desce je osazeno celkem 16 GB operační paměti DDR3 na frekvenci 1333 MHz.

Core i5

Část operační paměti je využita pro tvorbu RAMdisku o velikosti 4 GB, ze kterého je na úložiště odesílán balík 46 178 souborů rozesetých ve 4404 složkách o celkové velikosti 3,79 GB. Operační paměť je při práci s takto malými soubory několikanásobně rychlejší než pevné disky, zbavuji se tak dalšího úzkého hrdla při testech.

Jako primární pevný disk pro většinu praktických testů nakonec poslouží SSD s řadičem SF-2281, konkrétně model OCZ Vertex 3 s kapacitou 60 GB. Pravidelní čtenáři schopnosti tohoto zařízení znají, při práci s komprimovatelnými soubory dosahuje přenosových rychlostí až 500 MB/s v obou směrech. Vzhledem k tomu, že při testech využívám přenosu 10GB prázdného VHD souboru, není problém dosáhnout maximálních rychlostí (limitovaných řadičem disků, který má propustnost maximálně 3 Gb/s).

OCZ Vertex 3

Zbylé, pro testy nepodstatné komponenty naleznete ve shrnující tabulce. Jako operační systém posloužil Windows 7 Ultimate 64-bit se všemi dostupnými aktualizacemi, včetně Service Pack 1.

Testovací sestava
Procesor	Intel Core i5 661 @ 3,33 GHz
Základní deska	Asus P7P55 WS SuperComputer
RAM	16 GB DDR3 Kingston, 1333 MHz
Pevný disk	OCZ Vertex 3 60 GB, RamDisk
Operační systém	Windows 7 Ultimate, 64-bit, SP1 (AHCI on)
Skříň	Spire
Zdroj	Fortron Aurum Gold 550W
Chladič CPU	Akasa Venom

Metodika

Ze všeho nejdříve síťové úložiště připojím do stávající sítě a zkontroluji dostupné aktualizace firmware. Ty někdy přinášejí významné navýšení výkonu. Na úložišti vytvořím novou sdílenou složku a přidám uživatelský účet.

Poté zkontroluji spuštěné služby na úložišti, ponechávám zapnutou pouze podporu pro přenos pomocí protokolu FTP, CIFS a Rsync. Nakonec se přesunu do nastavení sítě a změním potřebné položky tak, aby odpovídali testovacímu prostředí.

U dvoudiskových modelů provádím testy při nastavení diskového pole RAID 0 a 1, u vícediskových se snažím otestovat všechna dostupná nastavení (RAID 0, 1, 5, 6, 10). Pokud je k dispozici protokol iSCSI, provádím pak testy ještě s ním (v režimu RAID 1 u dvoudiskových, respektive RAID 5 u vícediskových úložišť).

Úložiště je poté připojeno napřímo do testovacího počítače pomocí gigabitového Ethernetu. Na této síťové kartě je zakázán firewall a chybí i připojení k internetu. Díky tomu je zajištěno, že úložiště nebude zpracovávat požadavky jiných počítačů v síti a provoz nebude blokován.

Prvním testem je rychlost čtení a zápisu skrz protokol FTP. Na počítači je nainstalován klientský software FileZilla, po úspěšném spojení s úložištěm je na úložiště odeslán 10GB soubor VHD (zdrojem dat je výše zmíněný SSD). Výsledná rychlost je počítána z doby trvání přenosu. Následně je soubor opět stažen (a na zdrojovém disku přepsán).

Následuje stejný test, tentokrát jsou však data přenášena protokolem CIFS/SMB. Na počítači je nainstalován program FastCopy, který slibuje vysoký výkon přenosu a zároveň přináší komfortní možnosti nastavení, navíc po dokončení přenosu sám zobrazí průměrnou rychlost.

FastCopy

Test s FastCopy je proveden ještě jednou, ale s jinými zdrojovými daty – na RAMdisk je nahrán balík 46 178 souborů rozesetých ve 4404 složkách o celkové velikosti 3,79 GB. Data z RAMdisku jsou pak přenášena na síťové úložiště. Rychlost takového přenosu je mnohem nižší než v případě velkého souboru.

RamDisk

Následují kombinovaná měření přenosu pomocí protokolu FTP i CIFS. V jeden moment je zahájen přenos oběma protokoly (z různých umístění do různých umístění) v různých kombinacích. Cílem tohoto testu je ukázat, jak se úložiště bude chovat při současné práci dvou uživatelů. Problém s tímto testem mají zejména jednodiskové modely, kdy pevný disk nestíhá provádět obě operace naráz a přenos v jednom či druhém směru utlumí na minimum.

V testovací metodice mají zastoupení také syntetické testy. Pro testy síťových úložišť jsem použil dvojici oblíbených benchmarků pro pevné disky – Crystal Disk Mark a ATTO disk benchmark.

Nově také přibyl test přenosu pomocí Rsync – na úložišti je v samém závěru testů nastavena zálohovací úloha (pokud to samozřejmě úložiště dovolí) a odeslána pomocí Rsync do počítače. Jelikož systém Windows 7 Rsync nativně nepodporuje, je použit software Deltacopy. Rychlost přenosu je vypočítána pomocí časových razítek vytvořeného souboru.

Spuštění, instalace, webové rozhraní

V této kapitole obvykle bývá podrobně popsána instalace disků, připojení úložiště do sítě a naprostá většina položek webového rozhraní. Vzhledem k tomu, že test úložiště QNAP TS-212 jsme vám již přinesli, byla by to jen zbytečná práce.

Pokud vás úložiště zaujalo, doporučuji si prostudovat recenzi QNAP TS-212 z minulého roku. Ta obsahuje mimojiné velice detailní popis webového rozhraní, včetně instalovatelných doplňků. Těmi se Fujitsu vůbec nechlubí, na instalačním médiu byly jen tři základní (MySQL, PHPMyAdmin a Joomla). Pro další musíte jít tedy na stránky QNAPu, konkrétně do oddělení s QPKG.

Shodou náhod tato recenze vychází až po CeBITu, kde své stánky mělo jak Fujitsu, tak i QNAP. Bylo vcelku úsměvné, vidět obě úložiště jen pár metrů od sebe. Díky tomu ale již víme, že čtyřdiskový Celvin Q800 je věrná kopie QNAP TS-459 Pro+.

Jak se dělá rebranding

Když chcete prodávat něčí výrobek pod svou značkou, musíte podniknout hned několik kroků. Začněme hardwarem – vezměte původní výrobek a sejměte z něj všechny viditelné části. Není-li náročné změnit tvar obalu, proveďte změnu, díky které zařízení dostane zcela novou tvář.

Nechcete-li se s tím trápit, bude nutné si alespoň pohrát s barevným podáním, podívejte se na barvy originálu a snažte se k nim najít opačnou alternativu. Bílou zaměňte s černou, červenou se zelenou apod.

Nejvíce práce pak máte s logem firmy, raději dvakrát zkontrolujte celé šasi, nenachází-li se někde byť jen malé logo výrobce. Veškeré nálezy nezapomeňte přelepit svým, ideálně o trochu větším, vlastním logem.

Neméně svědomitě postupujte i u dodávaného softwaru. Není nutné přidávat doplňkové funkce, bohatě postačí, když tu a tam změníte barvu pozadí, nebo zpřeházíte ikonky. Opět je nutné hlídat si všudypřítomná loga.

Výsledek pak může vypadat naprosto dokonale, zde jsou názorné ukázky:

K dobru si může Fujitsu připsat alespoň to, že vsadila na dobrého koně, NASy od QNAPu patří ke špičce tohoto trhu. Rebranding je zvláštní druh obchodu, kdy se dvě firmy dohodnou na spolupráci a obě z prodaných kusů profitují. QNAP má odbytiště pro svá úložiště a jistě se najdou tací, kteří kupují „jenom Fujitsu“ a k jiným výrobcům by nikdy nešli. Fujitsu má zase v nabídce zařízení, se kterým nemělo prakticky žádnou práci, ale zase může prohlásit, že v nabídce má i dostupné řešení pro nenáročné uživatele.

Jenže proč si vlastně kupovat přeznačené úložiště a nejít rovnou ke zdroji? Jediným logickým důvodem je pravděpodobně cena, která by mohla být nižší. Jsou zde však i nevýhody, jako například opožděné aktualizace firmware (testovaný Celvin běžel na firmware s označením3.5.2 Build 1203T, zatímco QNAP již nabízí 3.6.0 Build0210, který přinesl mimo jiné podporu pro VPN připojení a hromadu drobných či větších vylepšení.

Existuje také možnost, jak do vašeho Fujitsu Celvin Q700 nahrát firmware určený pro QNAP TS-219 a úložiště provozovat na vždy nejaktuálnější verzi firmware. Postup není nikterak složitý a jestli vládnete alespoň základní znalostí AJ, postačí vám tento odkaz na fórum Fujitsu.

Následuje kompetní galerie screenshotů:

Testy výkonu — FTP, CIFS

Testy výkonu

Všechny testy výkonu probíhají s úložištěm připojeným napřímo do počítače s dedikovanou gigabitovou síťovou kartou. Chci se tím vyvarovat problémům s případným nízkým výkonem dalších prvků v síti (router, switch).

Testy slouží k porovnání výkonu jednotlivých polí RAID, dle výsledků lze jednoduše odvodit, jaké pole zvolit. Ačkoliv většinu testů vyhraje nastavení RAID0, nemohu toto nastavení doporučit, při zničení kteréhokoliv disku přijdete o data na všech. Nasazení RAID0 si dovedu představit pouze ve specifických případech (pravidelné zálohování do dalšího umístění, data nenáročná na obnovu, ale existují vůbec taková?). Výsledky budou do budoucna porovnatelné s dalšími testy NASů na ExtraHardware.

FTP, CIFS

K testování FTP využívám FileZilla klient, na server a následně z něj se odesílá soubor o velikosti 10 GB. Všechny služby (mail server, web server, multimediální aplikace) jsou vypnuty. FTP bývá pro svou jednoduchost a (relativní) spolehlivost často využíváno pro automatické zálohování.

Fujitsu Celvin Q700

Nově pak procházím testy CIFS ještě jednou, tentokrát nepřenáším jediný soubor, ale rovnou celou složku obsahující 46 178 souborů rozesetých ve 4404 složkách o celkové velikosti 3,79 GB. Snažím se tak alespoň částečně přiblížit reálný výkon zařízení v běžném provozu.

Fujitsu Celvin Q700

Výsledky ve screenshotech:

RAID 0, HDD Hitachi

RAID 1, HDD Hitachi

RAID 1, HDD Hitachi, iSCSI

RAID 0, HDD WD

RAID 1, HDD WD

RAID 1, HDD WD, iSCSI

ATTO Disk Benchmark, CrystalDiskMark x64 3.0

Na testování síťových úložišť se dají využít tradiční diskové benchmarky, využil jsem dva velmi oblíbené — ATTO Disk Benchmark a CrystalDiskMark. Každý z nich testuje propustnost trochu jinak, a tak vám nabídnou ucelený obrázek o výkonu.

Fujitsu Celvin Q700