Regor: 45nm dvoujádro AMD už od návrhu
Athlon II X2 250 a Phenom II X2 550 se objevily takřka současně a při startu se ani cenami tolik nelišily. Zatímco Phenom II X2 vychází z Phenomu II X4 a nese si 6 MB L3 cache, Athlon II X2 už je od návrhu dvoujádrovým procesorem a jeho mezipaměť končí na úrovni 2. Oproti Phenomům II je však kapacita L2 cache na jádro dvojnásobná, celkem tedy Athlon II X2 má 2 MB L2 cache.
Mezi Athlonem II X2 250 a Phenomem II X2 550 je také rozdíl v pracovním taktu (3 vs. 3,1 GHz), Athlon II X2 250 nemá v názvu Black Edition (nemá otevřený násobič a nelze použít Black Edition Memory Profiles v AMD OverDrive) a Athlon by měl být o něco úspornější než Phenom (TDP stanoveno na 65 W, Phenom II X2 má TDP 80 W).
Pokud byste měli přece jen tendence ptát se, jestli jsem u Athlonu II X2 zkusil aktivaci všech čtyř jader, zopakujte si ještě jednou vysvětlující minipřehled z minulé recenze Phenomu II X2:
- Agena, původní Phenom X4, architektura K10, čtyři jádra
- Toliman, Phenom X3, K10, tři jádra ze čtyř aktivní (nejsou myslím známy postupy aktivace 4.)
- Kuma, Athlon X2, K10, dvě jádra ze čtyř aktivní (dtto)
- Deneb, Phenom II X4, 45 nm, K10.5, čtyři jádra ze čtyř aktivní
- Heka, Phenom II X3, K10.5, tři jádra ze čtyř aktivní, existuje šance na aktivaci čtvrtého
- Callisto, Phenom II X2, K10.5, dvě jádra ze dvou aktivní, šance na X4
- Regor, Athlon II X2, K10.5, dvě jádra ze dvou aktivní (není co odemykat)
Z minula už také víte, že jádro Callisto je pro AMD tedy úplně stejně výrobně drahé jako Deneb (758 milionů tranzistorů na 258 milimetrech čtverečních), ale má s ním šanci prodat i zmetky. Athlon II X2 si proti díky vynechání velké L3 cache (a ne až tak dramatickému zvětšení L2 cache) vystačí s 234 miliony tranzistorů a plochou čipu kolem 117 milimetrů čtverečních. Na wafer se tak teoreticky může vejít kolem dvojnásobku jader Regor (ve srovnání s Denebem, Hekou či Callistem). Levnější výroba pak samozřejmě umožňuje prodávat levnější procesory (a pořád ještě vydělávat).
Malý přehled desktopových procesorů AMD prvním Athlonem počínaje
Rodina | Kódové označení | Model (řada) | Jader | L2 cache | L3 cache | Výroba | Patice | Max. TDP | Takt jádra | Takt NB/FSB |
K7 (Horses) | Argon | Athlon | 1 | 512 kB (1/2–1/3) | – | 250 nm | Slot A | 50 W | 500–700 MHz | 100 MHz |
Pluto/Orion | Athlon | 1 | 512 kB (1/2–1/3) | – | 180 nm | Slot A | 65 W | 550–1000 MHz | 100 MHz | |
Thunderbird | Athlon | 1 | 256 kB | – | 180 nm | Slot A/462 | 72 W | 650–1400 MHz | 100/133 MHz | |
Spitfire | Duron | 1 | 64 kB | – | 180 nm | A (462) | 42 W | 600–950 MHz | 100 MHz | |
Palomino | Athlon XP | 1 | 256 kB | – | 180 nm | A (462) | 68 W | 1,33–1,73 GHz | 133 MHz | |
Morgan | Duron | 1 | 64 kB | – | 180 nm | A (462) | 60 W | 900–1300 MHz | 100 MHz | |
Thoroughbred | Athlon XP | 1 | 256 kB | – | 130 nm | A (462) | 68 W | 1,4–2,25 GHz | 133/166 MHz | |
Applebred | Duron | 1 | 64 kB | – | 130 nm | A (462) | 57 W | 1,4–1,8 GHz | 133 MHz | |
Thorton | Athlon XP | 1 | 256 kB | – | 130 nm | A (462) | 1,66–2,2 GHz | 133–200 MHz | ||
Barton | Athlon XP | 1 | 512 kB | – | 130 nm | A (462) | 77 W | 1,83—2,33 GHz | 166/200 MHz | |
K8 (Cities) | Sledgehammer | Athlon 64 FX | 1 | 1 MB | – | 130 nm | 939 | 89 W | 2,2 a 2,4 GHz | 800 MHz |
Clawhammer | Athlon 64 | 1 | 1 MB | – | 130 nm | 754/939 | 89 W | 2 až 2,6 GHz | 1 GHz | |
Newcastle | Athlon 64 | 1 | 512 kB | – | 130 nm | 754/939 | 89 W | 1,8 až 2,4 GHz | 1 GHz | |
Paris | Sempron 64 | 1 | 256 kB | – | 130 nm | 754 | 1,8 GHz | 800 MHz | ||
Palermo | Sempron 64 | 1 | 128/256 kB | – | 90 nm | 754 | 59 W | 1,4 až 2 GHz | 800 MHz | |
Winchester | Athlon 64 | 1 | 512 kB | – | 90 nm | 939 | 67 W | 1,8 až 2,2 GHz | 1 GHz | |
Venice | Athlon 64 | 1 | 512 kB | – | 90 nm | 754/939 | 89 W | 1,8 až 2,4 GHz | 1 GHz | |
San Diego | Athlon 64 | 1 | 1 MB | – | 90 nm | 754/939 | 89 W | 2,2 až 2,6 GHz | 1 GHz | |
Orleans | Athlon 64 | 1 | 1 MB | – | 90 nm | AM2 | 62 W | 1,8 až 2,6 GHz | 1 GHz | |
Manila | Sempron | 1 | 128/256 kB | – | 90 nm | AM2 | 59 W | 1,6 až 2,2 GHz | 800 MHz | |
Sparta | Sempron | 1 | 256/512 kB | – | 65 nm | AM2 | 45 W | 1,9 až 2,3 GHz | 800 MHz | |
Manchester | Athlon 64 X2 | 2 | 2× 256/512 kB | – | 90 nm | 939 | 89 W | 2 až 2,4 GHz | 1 GHz | |
Toledo | Athlon 64 X2 | 2 | 2× 512/1024 kB | – | 90 nm | 939 | 110 W | 2 až 2,4 GHz | 1 GHz | |
Windsor | Athlon 64 X2 | 2 | 2× 1 MB | – | 90 nm | AM2 | 125 W | 2 až 3,2 GHz | 1 GHz | |
Brisbane | Athlon X2 | 2 | 2× 512 kB | – | 65 nm | AM2 | 65 W | 1,9 až 3,1 GHz | 1 GHz | |
K10 (Stars) | Kuma | Athlon X2 7xxx | 2 | 2× 512 kB | 2 MB | 65 nm | AM2+ | 95 W | 2,7 a 2,8 GHz | |
Toliman | Phenom X3 | 3 | 3× 512 kB | 2 MB | 65 nm | AM2+ | 95 W | 2,1 až 2,5 GHz | ||
Agena | Phenom X4 | 4 | 4× 512 kB | 2 MB | 65 nm | AM2+ | 125 W | 1,8 až 2,6 GHz | 1,6 až 2 GHz | |
K10.5 (Stars) | Regor | Athlon II X2 | 2 | 2× 1 MB | – | 45 nm | AM3 | 65 W | 2,8 až 3 GHz | 2 GHz |
Callisto | Phenom II X2 | 2 | 2× 512 kB | 6 MB | 45 nm | AM3 | 80 W | 3,1 GHz | 2 GHz | |
Heka | Phenom II X3 | 3 | 3× 512 kB | 6 MB | 45 nm | AM3 | 95 W | 2,6 až 3 GHz | 2 GHz | |
Deneb | Phenom II X4 8xx | 4 | 4× 512 kB | 4 MB | 45 nm | AM3 | 95 W | 2,6 a 2,8 GHz | 2 GHz | |
Deneb | Phenom II X4 9x0 | 4 | 4× 512 kB | 6 MB | 45 nm | AM2+ | 125 W | 2,8 a 3,2 GHz | 1,8 GHz | |
Deneb | Phenom II X4 9x5 | 4 | 4× 512 kB | 6 MB | 45 nm | AM3 | 125 W | 3 a 3,2 GHz | 2 GHz |
Poznámky:
- procesory rodiny K7 nemají uvedenu hodnotu TDP, ale maximální spotřebu (údaj zjištěn na CPU World)
- mnoho jader má TDP u většiny modelů nižší než je uváděná: například Windsor ve své EE edici má namísto 125 W TDP jen 65 W, Brisbane (EE, BE) pak 45 W, Agena (písmeno e za číslovkou) 65 W, Deneb s týmž písmenem e potom rovněž 65 W
- Clawhammer má ve svém nejvyše taktovaném modelu (FX) TDP 104 W
- tabulka nezohledňuje procesory Sempron získané přejmenováním procesorů Athlon po uvedení nových/silnější řad
- u některých jader (Kuma, Toliman, Heka) není zatím počítáno ve výčtu frekvenci s úspornými nebo dosud zatím jen ohlášenými modely
- v tabulce nejsou zahrnuty procesory pro enterprise sféru (Athlon MP, Opteron) či mobilní procesory
- Argon, Orion a Pluto měly L2 cache na 1/3 až 1/2 frekvence procesoru
- prvním procesorem Athlon s full speed on-die L2 cache byl Thunderbird
- instrukce SSE byly podporovány v jádru Palomino a novějších
- Athlon 64 (jádra Hammer) byly prvními procesory s integrovaným paměťovým řadičem (FSB nahrazena HyperTransportem), měly nově také podporu 3DNow! Extended, SSE2 a Cool'n'Quiet
- NX bit je plně podporován od jádra Newcastle
- podpora SSE3 je v řadě Athlon 64 poprvé přítomna od Venice
- virtualizace (AMD-V, Pacifica) je přítomna ve všech procesorech AMD pro patici AM2 (a novějších), kromě Sempronů
- Agena, nativní čtyřjádrový procesor K10, je prvním procesorem AMD s podporou SSE4a a Cool'n'Quiet 2.0
- Deneb je prvním CPU s Cool'n'Quiet 3.0
Athlon 64 X2 (Windsor) vs. Athlon II X2 (Regor) na 3 GHz
V databázi otestovaných procesorů mám dva Athlony 64 X2 6000+: starší Windsor (3 GHz, 2× 1 MB L2 cache) a novější Brisbane (3,1 GHz, 2× 512 kB L2 cache). Tentokrát se ideálně hodil 3GHz Windsor: kromě stejné frekvence má i stejnou velikost L2 cache.
Nejvýraznějšími rozdíly mezi jádry Windsor (Athlony 64 X2) a Callisto (Phenom II X2) jsou pak tyto:
- 90nm vs. 45nm výrobní proces
- architektura K8 vs. K10.5
- 1 GHz vs. 2 GHz takt Northbridge
- Cool'n'Quiet 3.0 vs. Cool'n'Quiet (první generace)
V tomto případě jde ještě také o srovnání DDR2-800, 4-4-4-12-2T u Windsoru vs. DDR3-1600, 8-8-8-24, 2T u Regora. Jak se rozdíly promítly na výkonu obou procesorů, vám snad dostatečně přehledně ilustruje následující tabulka:
Fotogalerie (procesor, balení, chladič) a informace o Phenomu II X2 z Cpu-Z
Základním napětí Athlonu II X2 250 je 1,35 V, doporučeným nejvyšším operačním napětím je 1,425 V.
V idle se díky Cool'n'Quiet procesor krásně podtaktuje (snížením násobiče) a napětí může klesnou pod 1,0 V.
Testovací sestava
Testovací sestava
Poznámka: U procesorů AMD Athlon 64 a čipových sad AMD je frekvence pamětí odvozena od celkové frekvence procesoru. Athlon X2 4850e proto například pracoval s pamětmi na 714 MHz efektivně, všechny Phenomy a Athlon X2 7750 pak na deklarovaných 1066 MHz efektivně. Časování bylo ve všech případech 5-5-5-15, 2T. Procesory otestované na platformě AM3 (X2 250 a 550, X3 720, X4 810, X4 945 a 955) měly paměti nastaveny na 1600 MHz efektivně s časováním 8-8-8-24, 2T. To platilo přímo pro jeho recenzi, v tomto konkrétním testu jsem použil (takřka shodné) výsledky z platformy AM2 s pamětmi na 1066-5-5-5-15, 2T. Takto byly paměti nastaveny i u Phenomu II X4 810.
U procesorů Intel Core 2 byly paměti DDR3 nastaveny dle implicitní frekvence FSB, v případě Core 2 Duo a Quad tedy typicky na 1333 MHz efektivně (časování stále 8-8-8-24, 2T), u Core 2 Extreme QX9770 pak na 1600 MHz s identickým časováním. To samé platilo pro procesory Core 2 s 1066MHz sběrnicí (1066 Mz, 6-6-6-16) či Pentia Dual-Core a Celerony (800 MHz, 5-5-5-15).
Za zapůjčení základních desek Rampage Extreme a P6T Deluxe děkujeme společnosti Asus
Za zapůjčení základních desek MA-790GP-DS4 a MA-790FXT-UD5P děkujeme společnosti Gigabyte.
Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston
Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
společnosti RASCOM Computerdistribution
Multimédia: video, fotky, hudba
x264 benchmark
x264 benchmark testuje výkon procesoru při převodu videa v rozlišení 720p s použitím kodeku H.264. Benchmark je ke stažení na TechARP.com, používáme výsledky z náročnějšího druhého průchodu.
VirtualDubMod + DivX 6.8.4
VirtualDubMod slouží pouze jako rozhraní pro převod souboru 400MB souboru MPEG-2 (.VOB) ve standardním DVD rozlišení do .AVI s kodekem DivX. Experimentální podporu SSE4 necháváme vypnutou, volba Enhanced multi-threading je naopak zapnuta. Předvolej je profil Home Theater a kvalita Balanced.
Paint.NET
Pro testování výkonu ve volně šiřitelném bitmapovém editoru používáme rozhraní TPUbench.
Zoner Photo Studio 11
Poslední verze Photo Studia společnosti Zoner má za úkol hromadnou úpravu třiceti 6Mpx fotografií ve formátu JPEG: automatický kontrast, vyvážení bílé, zmenšení, doostření, saturace, uložení jako JPEG pro web, vložení obrázku do obrázku a pár dalších.
WAV do MP3: LameEnc 3.97
Jeden rozměrný soubor ve formátu WAV je pomocí kodeku LameEnc převáděn do souboru formátu MP3.
Rendering a raytracing
Cinebench R10
Cinebench je benchmark snažící se nastínit výkon procesorů při renderingu v CAx programu Cinema 4D společnosti Maxon. Používáme x CPU benchmark (vícevláknový).
POV-Ray v3.7
Beta verze freeware raytraceru POV-Ray umožňuje využít vícejádrové procesory. Pro testy používáme jednu ze scén mezi příklady dodanými s programem: chess2.pov a rozlišení 800 × 600 px bez anti-aliasingu.
Blender 2.47
Pro testování v 3D modeláři Blender používáme standardní nastavení a model flyingsquirrel.blend.
Aplikační výkon v testech PCMark Vantage
PCMark Vantage
PCMark Vantage prověří celý počítač a je to tzv. polosyntetický benchmark. Obsahuje fragmenty skutečných aplikací, renderuje například webové stránky v prohlížeči s více záložkami, pracuje hromadně s fotkami a občas některé činnosti dělá současně.
Další dílčí výsledky jsou už jen z 64bitové verze benchmarku:
Komprese souborů a syntetické testy
WinRAR 3.71
Pro příklad výkonu při kompresi souborů jsme vybrali rozšířený formát RAR, zkušenosti s programem 7-zip (a dalšími ZIP archivátory) zatím ukazují na využití maximálně jednoho jádra.
wPrime 2.0
Vícevláknová obdoba jednoduchého benchmarku SuperPI (samozřejmě se nepočítá Ludolfovo číslo, ale prvočísla).
Fritz Chess
Benchmark simulující počítání šachových kombinací skutečného šachového programu Fritz.
Everest 4
Především diagnostický nástroj Everest obsahuje i několik syntetických benchmarků, čistě procesorový CPU Queen či svými výsledky trochu zvláštní PhotoWorxx.
Propustnost a latence paměťového subsystému
Everest 4 – propustnost a latence paměťového subsystému
Jen připomenu konfiguraci jednotlivých testovaných systémů:
- Core i7: 3× DDR3-1066, 7-7-7-20, 1T (triple channel)
- Core 2 Extreme: DDR3-1600, 8-8-8-24, 2T (dual channel)
- Core 2 Duo E8000, Core 2 Quad Q9000: DDR3-1333, 8-8-8-24, 2T (dual channel)
- Core 2 Duo E7000, Pentium DC E6000, Core 2 Quad Q6000: DDR3-1066, 6-6-6-18, 2T (dual channel)
- Pentium Dual-Core, Celeron (Dual-Core): DDR3-800, 5-5-5-15, 2T (dual channel)
- Phenom X4, X3, Phenom II: DDR2-1066, 5-5-5-18, 2T (dual channel, unganged)
- Phenom II X2 550, X3 720, X4 810, 945, 955, Athlon II X2 250 (AM3): DDR3-1600, 8-8-8-24, 2T (dual channel, unganged)
- Athlon X2 4850e: DDR2-714, 5-5-5-18, 2T (dual channel)
Herní výkon a skóre v 3DMarku
Call of Duty 4
1680 × 1050 px, maximální detaily, bez anti-aliasingu, režim timedemo.
Crysis
1680 × 1050 px, DirectX 10, island demo, celkové detaily: high, bez anti-aliasingu
Unreal Tournament 3
1680 × 1050 px, VCTF-Suspense, maximální detaily, bez anti-aliasingu
World in Conflict
1680 × 1050 px, střední detaily, DirectX 10, fyzika zapnuta, bez anti-aliasingu
3DMark Vantage
Základní nastavení (performance), pouze CPU score.
3DMark06
Implicitní nastavení, opět pouze CPU score.
Spotřeba a teploty
Spotřeba celé sestavy s daným procesorem je měřena pomocí zásuvkového měřiče spotřeby elektrické energie FK Technics.
Všechny procesory jsou provozovány s chladičem Evercool Buffalo s fixně nastavenými otáčkami na hodnotu 2000 za minutu. Výjimkou jsou procesory Core i7, kde je použit kvalitnější chladič Thermalright Ultra-120 eXtreme s fixně nastavenými otáčkami na 1300 rpm. Evercool Buffalo pro LGA 1366 alespoň v době testu neexistoval.
Pozor: Minimálně u procesorů Phenom X4 a procesoru Core 2 Extreme QX9770 (ES) nefunguje čidlo či jeho čtení pomocí CoreTemp/RealTemp správně a na hodnoty se nedá spolehnout (přestože třeba u QX9770 je podle této hodnoty řízen thermal throttling).
Duely: Athlon II X2 vs. Phenom II X2 a Pentium DC E6300
Než se pustíme do shrnujících grafů, můžete si se mnou projít dva zajímavé duely. V prvním se utká Athlon II X2 250 se svým cenovým sokem od Intelu: Pentiem Dual-Core E6300. Jedná se o souboj architektur K10.5 vs. Core 2 (jádra Regor a Wolfdale-2M), na straně Athlonu II je o 200 MHz vyšší frekvence a také vyšší takt pamětí DDR3 (1600 vs. 1066 MHz efektivně, ale CL8 vs. CL6).
V druhém souboji si to Athlon II X2 250 rozdá s Phenomem II X2 550. Ten má menší L2 cache, ale zato zcela navíc 6 MB L3 cache, což se projevilo hlavně ve hrách. Athlon II X2 250 díky větší L2 cache občas v paměťových testech ukázal nižší latence systému. X2 250 ztrácí krom jiného na X2 550 také 100 MHz na celkové frekvenci.
Shrnující grafy, cena/výkon
Graf aplikačního výkonu byl získán jako průměr ze 32 a 64bitové verze PCMark Vantage.
Průměrný výkon v konverzi videa do H.264, DivX, audio do MP3 (LameEnc) a při práci s fotografiemi (Zoner Photo Studio 11 a Paint.NET)
Průměrný výkon v Call of Duty 4, Crysis, Unreal Tournament 3 a World in Conflict
Průměrný výkon v Cinebench R10 (32 i 64-bit), Blender a POV-Ray 3.7
Průměrný výkon ve WinRAR 3.71, wPrime 2.0 32M, Fritz Chess a Everest 4 (Mem. copy, latency, CPU Queen a Photoworxx)
Průměr z výkonu s multimédii, při renderingu a v PCMarku dělený aktuální cenou
Průměr z výkonu ve hrách dělený aktuální cenou
Přetaktování (overclock) a snižování napětí (undervolt)
Přetaktování
Přetaktování pohodlnou softwarovou cestou skrze AMD OverDrive není tak snadné jako u procesorů Black Edition. A vzhledem k tomu, že OverDrive 3.0.2 mi nedovolil u Athlonu II X2 ani zvýšit napětí nad 1,35 V, tak si s tímto jinak dobrým nástrojem a zrovna těmito procesory zatím moc nezataktujete.
K přetaktování posloužil tedy starý dobrý BIOS. Zvyšujete-li základní frekvence, musíte myslet také na to, že od ní se neodvíjí jen frekvence procesoru, ale také frekvence HT/severního můstku v CPU (uncore) a frekvence pamětí. U GA-MA790FXT-UD5P to není problém, jelikož BIOS zobrazuje přepočítaného hodnoty dle aktuálního nastavení. U taktování jsem měl funkci Advanced Clock Calibration zapnutou, zvyšoval jsem kromě napětí procesoru Vcore také napětí jižního můstku (SB) a v případě, kdy i se sníženým násobičem překračovala frekvence NB/HT 2 GHz, přidával jsem napětí i těmto.
Zatímco na 3,6 GHz (prime95 stable) stačilo lehounké zvýšení napětí o 0,025 V (u Phenomu II X2 bylo třeba přidat 0,075 V) a chvíli jsem už myslel, že stabilní bude tato frekvence i zcela bez zvyšování napětí jádra...
...pro 3750 MHz už nestačilo ani 1,45 V. Pro déle zkoušených 3,8 GHz (základní frekvence 253 MHz) nepomohlo ke stabilitě ani už celkem drastických 1,525 V. Když vezmete v úvahu snižování napětí (níže) na frekvenci 3,0 GHz, je křivka závislosti frekvence a napětí u Athlonu II docela zajímavá.
Další výsledky při mých testech přetaktovaných procesorů a postupy při jejich přetaktování si můžete prohlédnout díky následujícím přímým odkazům:
- Phenom II X2 550 @ 3,8 GHz
- Pentium Dual-Core E6300 @ 4 GHz
- Celeron 430 @ 3,2 GHz
- Pentium Dual-Core E5200 @ 3,8 GHz
- Phenom X4 9950 Black Edition @ 3 GHz
-
Phenom II X4 940 Black Edition @ 3,6 GHz
-
Phenom II X4 920 @ 3,5 GHz
- Core i7 965 @ 3,8 GHz
- Core 2 Duo E7200 @ 4 GHz
- Core 2 Duo E8200 @ 3,6 GHz
- Core 2 Extreme QX9650 @ 4,3 GHz
Snižování napětí (undervolt)
Jeden z čtenářů mě pod recenzí Phenomu II X2 550 požádal, abych u Athlonu II X2 250 zkusil stejně jako u Pentia Dual-Core E6300 také snížit napětí. Musím říct, že výsledky jsou velmi zajímavé a já jsem rád, že jsem souhlasil.
Napětí jsem snižoval při základním nastavení procesoru, funkci Cool'n'Quiet jsem nechal aktivní. Začal jsem snížením Vcore z 1,35 na 1,15 V:
Cool'n'Quiet se pak v idle postará o to, že se napětí sníží na krásných 0,8 V. CnQ totiž evidentně napětí pro idle režim odvozuje procentuálně od aktuálně nastaveného Vcore.
S 1,15 V bylo možno stabilně na 3 GHz taktovaného Athlona II X2 provozovat i v Prime95. 0,8 V a 800 MHz v idle se ukázala rovněž jako bezproblémová nastavení.
V idle klesla spotřeba celého PC o 2 watty (112 W), v zátěži (Prime95) pak hned o 20 wattů (na 141 W).
Pokračoval jsem snížením na 1,10 V. To znamenalo 0,736 V v idle režimu:
Při tomto nastavení jsem nechal počítač běžet přes noc a kontrolovat podrobným testem jeden pevný disk. Bohužel, v zátěži a tedy v konfiguraci 3 GHz + 1,10 V procesor stabilní už není (aspoň ne v Prime95, ne zcela stoprocentně vytěžující přehrání 1080p filmu bylo bez problémů)
Verdikt
Verdikt
Přestože jsem vás o dvě kapitoly zpátky zahrnul shrnujícím grafy všeho druhu, pro ty, kdo se nechtějí prohrabávat tolika čísly jsem připravil lehce zavádějící, ale zase maximálně zjednodušující graf průměru ze všech testů. V grafu celkového výkonu nejsou započítány jen syntetické testy (Everest apod.) nebo komprese pomocí WinRAR (graf, který tyto testy bere v potaz, najdete na tomto odkazu).
V grafech jsem ponechal schválně i výkonné a více jak dvojnásobně drahé čtyřjádrové procesory Intelu i AMD, abyste si udělali představu, co příplatkem získáte. Samozřejmě už sami musíte vědět, zda se vás týká spíše scénář využití tří a více jader (náročných procesových vláken, jak tomu nezřídka je při renderingu, převodu videa, PCMarku Vantage či z otestovaných her Unreal Tournamentu 3), nebo spíše častěji využíváte sotva jádra dvě (LameEnc, Crysis a další testy).
Pokud tento výkon podělíme aktuální cenou procesorů vč. DPH, dostaneme následující index výhodnosti jednotlivých CPU. Platí, že vyšší číslo znamená výhodnější procesor. Opět si můžete prohlédnout i graf počítající se syntetickými testy a kompresí.
Athlon II X2 250 má těžkou konkurenci. Pentium Dual-Core E6300 je ve všech ohledech srovnatelným procesorem a o koupi bude rozhodovat platforma (základní deska, čipová sada, ...). Phenom II X2 550 je sice zvláště ve hrách často i citelně výkonnější, ale je zase o pořádný díl ceny Athlonu II X2 250 dražší. Má také horší provozní vlastnosti, osloví pro změnu určitě experimentátory pokoušející se o aktivaci čtyř jader. Oba procesory se prodávají v trochu jiné cenové hladině a oba oslovují jiné uživatele.
Místo Athlonu II X2 250 bych ale doporučil nákup levnějších Athlonů II X2: model 245 se liší jen frekvencí 2,9 GHz (o 3,33 % méně) a model 240 pak ztrácí 200 MHz na 250tku (o 6,67 % méně). Vzhledem k tomu, že Athlon II 240 je k mání pod 1400 Kč a zřejmě by bylo možné jej na 3,5 až 3,6 GHz bez velkého zvyšování napětí provozovat také, je určitě výhodnější volbou.
Je to také procesor, který z dosud nevídaně výhodné Kumy (Athlon X2 7750) dělá neprodejný procesor (stejná cena, všechny vlastnosti horší, Kuma už se také asi jen doprodává) a současně je to ekvivalentní odpověď na dlouhodobý levný evergreen Intelu: Pentium Dual-Core E5200. Při volbě mezi X2 240 a E5200 bude rozhodovat zase platforma, nabídka základních desek a čipových sad, zřejmě také sympatie.
Úvahy nad tím, zda má dvoujádrový procesor dnes ještě smysl, jsou pak při poloviční ceně proti nejlevnějším tří- a čtyřjádrovým procesorům jednoduché (buď na to ty peníze máte, nebo ne; určitě se ale nedá obecně konstatovat, že optimální volbou pro všechna užití jsou už dnes více než dvoujádrové procesory).
AMD Athlon II X2 250
+ výkon srovnatelný s podobně drahými procesory Pentium Dual-Core
+ přetaktování bez zvýšení napětí
+ zpětná kompatibilita
+ nižší spotřeba než u Phenomu II X2
+ nízké zahřívání
- absence velké L3 cache je někde hodně poznat (např. ve hrách)
- modely 245 a 240 jsou výhodnější
- oproti Phenomu II X2 550 zde není možnost aktivace čtyř jader, chybí také série Black Edition
Za zapůjčení procesoru AMD Athlon II X2 250 děkujeme společnosti T.S.Bohemia