První seznámení, parametry
Není toho skutečně mnoho, co by monitor NEC MultiSync 24WMGX3 neuměl. Monitor je postaven na poměrně nové technologii A-MVA, která svými parametry konkuruje již velmi dobře zavedeným S-PVA panelům. Těšit se tak můžete na věrné barvy, dobré pozorovací úhly i bezproblémovou odezvu. Krom toho nabízí NEC velmi vysokou hodnotu maximálního jasu i velmi povedenou OSD nabídku.
Do jeho repertoáru spadá celkem sedm videovstupů, které doplňují tři audiovstupy. Mezi nimi lze navíc nezávisle přepínat, takže můžete na monitoru sledovat hlavní obraz z jednoho a zvuk z druhého. To se vám bude hodit zejména u funkce PIP, kterou tento panel podporuje také. Z dnešních rozhraní NECu chybí jen DisplayPort, který ale zatím není příliš rozšířen.
Veškeré funkce monitoru můžete nastavovat pomocí pohodlného dálkového ovládání. Monitor ale neobsahuje televizní tuner, takže programy s ním rozhodně nepřepnete.
Možnosti polohování, ovládací prvky
I když se to na první pohled moc nezdá, možnosti polohování zde přece jen nějaké jsou. Monitor sice není tak obratný, jako dříve testovaný 30" NEC MultiSync 3090WQXi, nicméně umožňuje naklápění, mírnou výškovou stavitelnost a díky půlkruhu v podstavci i otáčení kolem osy v rozmezí 90°.
Ovládání tohoto monitoru zvládnul NEC na výbornou. Příznivci tradičních praktik určitě uvítají čtyři základní tlačítka, které doplňuje jedno čtyřsměrové. Velmi rychle se jimi dá procházet OSD nabídka.
Časem ale zjistíte, že je přece jen pohodlnější sáhnout po dálkovém ovladači a neklovat do monitoru, který se navíc velmi snadno ušpiní. Design piano-black je sice pěkná věc, ale nemohu si pomoct, do pracovního prostředí zkrátka nepatří. Na dálkovém ovladači najdete všechny tlačítka pro kompletní nastavení panelu, velmi se mi líbilo nezávislé přepínání audia, které využijete hlavně u funkce PIP, kterou NEC dotáhnul také k dokonalosti. Pokud ale hledáte na ovladači programy, nenajdete je – monitor neobsahuje televizní tuner.
OSD nabídka, možnosti nastavení
Možnostmi nastavení jsou panely NEC pověstné a ne jinak je tomu i v tomto případě. OSD nabídka je přehledně rozčleněna a její procházení je pomocí dálkového ovládání nebo čtyřsměrového tlačítka naprostou hračkou. V první záložce na vás čeká nastavení jasu, kontrastu, ostrosti, nebo zvolení jednoho z přednastavených režimů (DV mode). Těch máte na výběr celkem osm. Regulaci podsvícení můžete také nechat na čidle v monitoru, nastavit navíc můžete jeho intenzitu, s jakou se bude projevovat.
Barvy můžete nastavovat v prostoru RGB, přičemž máte k dispozici čtyři profily. Vzhledem k tomu, že tento monitor necílí primárně na grafiky, je nastavení v osách RGB v tomto případě dostatečné. Stejně je na tom i konkurenční EIZO HD2441W, které kalibruje barvy také jen v osách RGB a nikoli RGBCMY.
Monitor obsahuje i integrované reproduktory, které na LCD panel produkují hodně hlasitý zvuk. Také jejich výkon není tradičních 1–2 W, ale rovnou 5 W. Nastavit můžete výšky, basy, surround, umístění, zvolit si můžete i z jakého vstupu má zvuk jít. Zvuk je celkem nezkreslený, ale žádné mohutné basy nečekejte. Je to přece jen pořád jen monitor.
Funkci PIP zvládnul NEC skutečně skvěle. Zvolit si můžete libovolný vstup, tři velikosti okna a zcela libovolné umístění na obrazovce. Oknem s PIPem pohybujete pomocí joysticku, nebo dálkového ovladače.
V nabídce nastavení si můžete pohrát s přeskakováním nevyužitých vstupů při detekci, nastavením jasu ledky na předním panelu a určením barvy postranních pruhů při jiných než nativních formátech obrazu.
Ze zbývajících položek stojí za zmínku nastavení délky zobrazení informačních oken a OSD nabídky, nebo volba jazyka, kde ale čeština schází.
Metodika testování
Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.
Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.
Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.
To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.
Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.
První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měrím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.
Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.
Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.
Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.
Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.
Pozorovací úhly, rovnoměrnost podsvícení
Vzhledem k použitému panelu A-MVA nemá tento monitor s pozorovacími úhly žádný problém. A-MVA by mělo konkurovat panelům S-PVA, které s pozorovacími úhly také žádné problémy nemají.
Rovnoměrnost podsvícení je až na pravý horní roh vynikající. V inkriminovaném místě jas klesá na úroveň 79 %, a to při maximálním i zkalibrovaném nastavení. Při běžném provozu si toho v podstatě nejde všimnout.
Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu
Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2
Jas, stabilita kontrastu
Oproti jiným monitorům je tento NEC vybaven nadstandardní úrovní jasu. Ta papírově dosahuje 500 cd/m2, já jsem však naměřil až 578 cd/m2. Průběh je navíc hezky rovnoměrný. Některým by mohla nevyhovovat příliš vysoká spodní hranice podsvícení, která dosahuje 118 cd/m2. Přitom hodnoty mezi 120–150 cd/m2 se udávají jako ideální do kancelářského prostředí. Při noční práci by ale nižší hodnoty přece jen mohly přijít vhod.
Špatně na tom monitor není ani se stabilitou kontrastu, která začíná mírně upadat až pod 30% nastavení jasu.
Barevné podání a kalibrace obrazu
U tohoto monitoru najdete poměrně mladou řadu panelů – A-MVA. Ty vycházejí ze starších Prem. MVA od AU Optronics. Oproti nim jsou však výrazně vylepšeny a svými parametry by měly konkurovat S-PVA panelům. To se nakonec i potvrdilo jak u pozorovacích úhlů, tak u barevného podání.
I bez kalibrace na tom nebyl NEC úplně nejhůř, nicméně kalibrace sondou dokázala barvy srovnat pod odchylku deltaE 2,0, čímž se odstranily všechny odchylky okem postřehnutelné. NEC má navíc velmi kvalitní podání pleťových odstínů, což oceníte zejména u úpravy fotografií.
Tovární nastavení
sRGB profil v monitoru (po kalibraci)
Po kalibraci optickou sondou
Kvalitu barevného podání potvrdilo i pozorování testovacího obrazce, kdy výsledky v podstatě okopírovaly dříve testovaný S-IPS panel HP LP2475w.
Interpolace obrazu
Monitor umožňuje změnu formátu obrazu hned v několika režimech, nicméně občas se interpolaci nevyhnete. V tomto ohledu může NEC ještě něco zlepšit. Zvláště velmi oblíbené rozlišení 1680 × 1050 px, které by hodně lidí použilo při hraní se slabší grafikou, nedopadlo zrovna nejlépe.
1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení
1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení
1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – zachování proporcí
1024 × 768 – zachování proporcí
Rychlost odezvy a spotřeba
Rychlost odezvy byla velmi vyrovnaná a ku cti NECu budiž i fakt, že nepoužívá v tomto případě technologii Overdrive. Při hraní her ani sledování filmů k rozmazávání v podstatě nedocházelo, pouze u velmi rychlých scén jsem si místy všimnul rozdvojení hran. To ale poznáte pouze při opakovaném sledování známého videa, nikoli při běžném používání.
Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms
Ani spotřeba nebyla příliš vysoká, zvláště když vezmete v potaz, že tento panel dokáže vyprodukovat jas až téměř 600 cd/m2. Průběh spotřeby pak plynule narůstá se zvyšujícím se nastavením jasu a navíc ani nedosahuje výrobcem udávaných 110 W.
Závěrečné hodnocení
LCD panel NEC 24WMGX3 je skutečně zdařilým produktem, který své uživatele rozhodně nezklame. LCD panel je postaven na poměrně nové technologii A-MVA, která se ale v praxi nadmíru osvědčila. Pozorovací úhly i barevné podání je skvělé, rovnoměrná je i rychlost odezvy, kde nedochází k žádným velkým výkyvům. Velkou devízou je i množství vstupů (audio i video), které jsou navíc podpořeny dálkovým ovladačem.
Monitor také přichází s některými novinkami, jako je nastavení barvy jindy černých postranních pruhů, které se zobrazí při změně formátu obrazu. Velmi přehledná je i OSD nabídka, která umožňuje hodně podrobné nastavení panelu. Abych ale pouze nechválil, tak možnosti polohování mohly být přece jen trochu větší a design piano-black také nepatří k věcem, které bych u tohoto monitoru zrovna uvítal. Zkrátka nejsem daktyloskop, abych jásal nad každým otiskem, který v zorném poli spatřím.
Diskutabilní je cena necelých 26000 Kč, za kterou se tento krasavec prodává. V případě, že nevyužijete všechny multimediální možnosti, které tento panel nabízí, je zbytečné za něj tolik utrácet. O deset tisíc levněji pořídíte také velmi kvalitní HP LP2475w, které jsem recenzoval již dříve. Pokud se vám ale monitor zalíbil a hodláte podobnou sumu investovat, nebude se jednat o vyhozené peníze. Konkurenční EIZO HD2441 s S-PVA panelem stojí o 5000 Kč více a rozhodně vám více funkcí nenabídne (snad jen USB rozbočovač, který zde chybí). Z tohoto pohledu je pak panel cenově posazen velmi dobře a své příznivce si určitě najde.
Plusy a mínusy
+ jas až 578 cd/m2
+ barevné podání
+ množství audio i videovstupů
+ nezávislé přepínání audia
+ pozorovací úhly
+ možnosti OSD nabídky
+ slušné repro
+ dálkové ovládání
- vyšší cena
- možnosti polohování
- snadno se ušpiní
- chybí USB rozbočovač
- slabší interpolace
- vysoký nejnižší jas
Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti NEC.
Kompletní galerie
ČLÁNKY DO MAILU