NEC PA241W: 10bitový p-IPS panel s poměrem 16:10

První seznámení, parametry

NEC patří již dlouhou dobu mezi stálice na trhu kvalitních monitorů. Za tu dobu uvedl nejednu novinku, přičemž tou poslední je nasazení 10bitového p-IPS panelu na 24" úhlopříčce s poměrem stran 16:10. Ve výsledku to znamená až miliardu barev a rozlišení 1920 × 1200 px. Nic ale není jen tak a abyste na miliardu barev skutrečně dosáhli, budete potřebovat profesionální grafickou kartu (FireGL nebo Quadro) s 10bitovým výstupem přes DisplayPort. Na ostatních vstupech totiž pracuje monitor již "jen" s osmibitovou barevnou hloubkou, přičemž má ale stále k dispozici 14bitovou LUT tabulku. Mezi další zbraně patří vynikající polohování, skvělé možnosti nastavení nebo rychlá odezva. O tom ale již v samostatných kapitolách.

 Na těle monitoru najdete na pravé straně jeden USB port pro rychlé připojení např. flashdisku, další USB porty se pak nacházejí na zadní straně panelu. Nechybí tradiční ucho pro snadnější manipulaci (změnu polohy i přenášení), ani spony pro uchycení kabelů. Kabely již ale nejsou zcela schované za zadním plastovým krytem, ale jsou vedeny po bocích stojanu.

  

Mezi porty najdete různorodou směs grafických i USB konektorů. Grafiky nadchne zřejmě nejvíce DisplayPort s podporou 10bitového přenosu barev, ostatní pak dva DVI porty, které doplňuje archaický D-Sub. Co se týče USB, tak k dispozici jsou dva Up porty a celkem tři standardní USB porty (dva mezi konektory a jeden na pravé straně panelu). V nastavení si pak můžete určit, které USB porty budou přiřazené kterému vstupu. Ve výsledku tak s přepnutím vstupu přepnete např. i na jinou klávesnici, což jistě není na škodu.

Když už je u tohoto panelu tolik vyzdvihovaná vlastnost 10bitového panelu, jehož potenciál můžete využít jen při připojení DisplayPortem k některé z profi grafických karet (ATI FirePro/FireGL nebo Nvidia Quadro), je od NECu pěkné, že k monitoru takový kabel nezapomněl přibalit. Nezapomnělo se ani na ostatní rozhraní.

V porovnání dnes najdete velmi povedený S-PVA panel od konkurenta nejvyššího - EIZA. Model EV2333W nabízí sice poměr stran 16:9 a neobsahuje 10bitový panel (interní 14b zpracování obrazu jej ale neminulo), nicméně cenové hledisko je u něj velmi zajímavé.

                                                   

Možnosti polohování, ovládací prvky

Silný v kramflecích je NEC tradičně v možnostech polohování. Nastavené polohy drží velmi dobře a k jejich změně není na druhou stranu potřeba vyvinout enormní sílu. V tomto směru jsou možnosti panelu v podstatě ideální. Nechybí ani možnost otočit panel na výšku.

Ovládání monitoru je umístěno v pravém dolním rohu, kde najdete celkem osm tlačítek (dvě jsou zdvojená). Přímo jimi lze nastavit jas, přepínat vstup, volit mezi režimy obrazu nebo nastavit funkci PIP. Kolem spouštěcího tlačítka najdete z pravé strany stavovou diodu (může mít dvě barvy – modrou a zelenou) a senzor okolního světla.

OSD nabídka, možnosti nastavení

OSD nabídka je v podání NECu tradičně velmi propracovaná a co víc, dvouúrovňová. Novinkou ale je, že do rozšířené OSD nabídky se již nemusíte pracně dostávat mačkáním tlačítek při nábehu monitoru nebo spouštění OSD nabídky, ale můžete do ní vklouznout rovnou z té základní. 

První záložka je věnována základnímu nastavení obrazu, tedy především jasu. Velmi se mi líbiklo, že si NEC troufnul opustit tradiční procentovou stupnici a uvádí hodnotu jasu rovnou v cd/m². Jistá odchylka od měření sondou zde sice byla, ale nebyla příliš výrazná. Dále zde můžete vyzkoušet aktivovat některý ze dvou ECO režimů - první sníží jas na 200 cd/m², ten druhý pak na 100 cd/m². Také můžete zkusit ovlivnit nastavení černé barvy. K dispozici je pět hdonot, přičemž ta nejvyšší již spíš evokuje šedou, než černou.

Druhá záložka je určena k nastavení analogového vstupu , ostrosti obrazu při interpolaci, případně zapnutí zachování proporcí při nižšímrozlišení nebo aktivaci režimu 1:1. Podstatně zajímavější je záložka třetí, která je věnována nastavení barev. Systém OmniColor již NEC nějakou dobu používá a míchání všech šesti základních barev RGBCMY, nastavení teploty v rozsahu 3000–15 000 K nebo nastavení odstínu u každé barvy zvlášť ocení nejeden pokročilý uživatel. K dispozici je celkem pět přednastavených profilů – AdobeRGB, sRGB, High Bright, Full a DCI, které lze ale libovolně přenastavit.

Velká pozornost je věnována i nastavení funkce PIP (Picture-in-Picture). Nejen že si můžete zvolit libovolný vstup, ovlivnit můžete i umístění a velikost promítaného náhledu. Nechybí ani možnost automatického vypnutí vstupu nebo automatická detekce signálu.

V nastavení OSD nabídky můžete přepnout jazyk, změnit barvu OSD nabídky nebo vypnout zobrazování notifikací o změně rozlišení.

 

Pokud se vrátíte do záložky s nastavením barev, můžete díky položce Advanced settings bezbolestně navštívit rozšířenou OSD nabídku. Její předností je velmi podrobné nastavení chování panelu, včetně změny pořadí funkcí a základního nastavení v základní OSD nabídce. Oproti ní zde můžete nastavit u barev i gamu nebo regulaci rovnoměrnoti podsvícení (funkce Uniformity).

V druhé záložce lze zapnout automatickou regulaci podsvícení, vypnout vylepšení průběhu odezvy (není k tomu důvod), zapnout kompenzaci světelných podmínek (má vliv na podání černé barvy) nebo dopodrona nastavit jednotlivé profily.

Dále stojí určitě za zmínku nastavení barvy postranních okrajů, vypnutí loga při startu monitoru nebo určení intenzity svitu stavové LED diody či změnu její barvy (zelená/modrá).

NEC MultiProfiler

Monitor také velmi dobře spolupracuje s novou aplikací MultiProfiler, která nahrazuje dlouho používaný NaVISet. Možnosti nastavení v podstatě kopírují rozšířenou OSD nabídku, vše je ale podstatně přehlednější, nehledě na to, že nemuste mačkat žádná tlačítka na panelu, ale jen klikat myší. 

 

 

 

 

Kompletní galerie

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m².

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Pozorovací úhly

Pozorovací úhly jsou u p-IPS panelu velmi dobré a k degradaci barev téměř nedochází. U černé barvy dochází u extrémního úhlu k mírnému šednutí, nejedná se však o nic zásadního, co by mělo bránit např. sledování videa. Minimálně do úhlu 60° je obraz prakticky beze změn.

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení byla trošku zklamáním. V tomto směru jsem u NECu zvyklí na excelentní výkony, v tomto případě nepomáhala ani funkce Uniformity, která je i v základním nastavení nastavena na maximální úroveň, tedy 5. Při maximálním jasu byl pokles v pravém horním rohu zřetelný, po kalibraci se situace razantně zlepšila, nicméně k dokonalosti zde stále ještě něco scházelo.

Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu

Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m²

Jas

I když má monitor ve svých oficiálních parametrech maximální jas nastaven na 320 cd/m², v praxi byla tato hodnota podstatně vyšší - téměř 400 cd/m². Kupodivu tomu odpovídala i hodnota uváděná v OSD nabídce, kde NEC udává právě hodnoty v cd/m². Průběh jasu byl velmi plynulý a začíná na pěkně nízké hodnotě 44 cd/m². Během nastavování pak zažijete ještě jedno překvapení – rozsah je rozčleněn do několika sekcí – 40–70 cd/m², 70–240 cd/m² a 240–400 cd/m². Při každém přechodu dochází k úpravě podsvícení a je třeba znovu zmáčkout tlačítko pro zvýšení nebo snížení jasu.

Frekvence podsvětlovacích trubic je ve všech případech 185 Hz, což je lidským okem zcela nepostřehnutelné. Při snižování jasu monitor navíc nevydával žádné nepříjemné bzučení ani bručení.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Spotřeba

Spotřeba rostla trochu skokově, což přibližně odpovídalo jednotlivým fázím průběhu jasu. Společně s kvalitním IPS panelem jde bohužel ruku v ruce i vyšší spotřeba, kterou při běžném používání budete schopni udržet mezi 50–60 W. S-PVA panel EIZA je v tomto případě k odběru energie podstatně šetrnější a snaží se trochu i konkurovat TN panelům s LED podsvícením.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Barevné podání a kalibrace obrazu

Celkem zajímavé bylo pozorovat, jak je NEC optimalizován na svůj barevný profil, který je dodáván společně s monitorem. Hned po rozbalení jsem vyzkoušel projet testy grafickou sondou a nestačil jsem se divit. Barvy byly od ideálu vzdálené téměř na hony. Po instalaci ovladače se ale situace rázem změnila. Při režimu Full, který je k tomuto účelu navíc i dle slov výrobce zvolen, bylo skreslení rázem pryč a monitoru k dokonalosti téměř nic nescházelo. Kalibrace pak již jen doladila drobné nedostatky k dokonalosti. 

Svým barevným gamutem monitor pokrývá 99,3% prostoru AdobeRGB, v oblasti červených tónů jej pak daleko přesahuje. To se pozitivně odráží na pleťových odstínech. Profesionálové pak určitě ocení nativní 10bitový panel, který dokáže u připojení přes DisplayPort zobrazit až miliardu barev. U ostatních připojení (DP nevyjímaje) pak přichází vhod interní 14bit LUT tabulka.

Tovární nastavení - Full

Tovární nastavení – Full – s ovladačem

Tovární nastavení – Full – po kalibraci optickou sondou

Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo
přepnuto ještě před kalibrací displeje. Jako základní nastavení posloužil barevný profil, který se co nejvíce blížil teplotě barev 6500 K. Jas byl snížen na 150 cd/m², kontrast pak byl nastaven na 50 %.

Radost mi ale bohužel neudělaly další barevné profily, a to ani po nainstalování ovladače. Vždy docházelo k výraznému barevnému posunu, navíc neodpovídala ani teplota barev, která byla oproti nastavené hodnotě 6500 K vždy kolem 5800 K. Že se nejedná o dílo náhody svědčí i velmi podobné výsledky naměřené na serveru TFTCentral. Kladem budiž alespoň to, že při nastavení sRGB profilu došlo k jeho téměř přesnému ořezání. I tak je ale třeba říct, že pokud to s tímto monitorem myslíte vážně (a věřte, že za to určitě stojí), bez kalibrační sondy se bohužel neobejdete.

Přednastavený profil v monitoru – sRGB

Přednastavený profil v monitoru – sRGB – s ovladačem

Přednastavený profil v monitoru – sRGB – kalibrace

Přednastavený profil v monitoru – AdobeRGB

Přednastavený profil v monitoru –
AdobeRGB – s ovladačem

Přednastavený profil v monitoru – DCI

Přednastavený profil v monitoru – DCI – s ovladačem
 

Sledování testovacího obrazce přineslo velmi podobné zkušenosti, jako u jiných IPS panelů – slévání nejkrajnějších tmavých odstínů, zejména u černé a modré barvy.

Interpolace obrazu

Poměrně dobře si panel poradil s interpolací obrazu, kterou bylo možné navíc ještě doladit pomocí funkce Sharpness. Monitor navíc nabízí kromě zachování poměru stran i režim 1:1.

1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení

1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení

1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení

1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení

1280 × 1024 – zachování proporcí

 

1024 × 768 – zachování proporcí

Rychlost odezvy

Rychlost odezvy byla na IPS panel velmi milým překvapením. Pravdou je, že při měření byla zapnutá funkce pro zlepšení odezvy, nicméně na průběhu grafu na osciloskopu to téměř žádný negrativní vliv v podobě přapalů/podpalů nemělo. Průměrná odezva zse pak držela kolem 13 ms, což je na tento typ panelu velmi dobrý výsledek.

Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms

Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms

Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms

Rychlá odezva se promítla i v praxi, kdy na některých snímcích nebylo zkreslení téměř rozeznatelné. Temto bylo v tomto případě nastaveno na maximum.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Stabilita kontrastu

Ač jsem u tohoto monitoru zkoušel použít jakýkoli profil, tak manuální nastavení kontrastu bylo vždy neaktivní. Tomu pak odpovídal i průběh stability kontrastu, která s klesajícím jasem padala. Kontrast se přitom i při 150 cd/m² držel na původní hodnotě kolem 800:1. Není to sice výrobcem udávaných 1000:1

Závěrečné hodnocení

Monitor NEC MultiSync PA241W je bezesporu kvalitním monitorem, který si pozornost určitě zaslouží. Když pominu takové samozřejmosti, jako je dokonalé polohování, nabízí jako jeden z mála nativní 10bitový p-IPS panel a 14bitové zpracování obrazu. To se projevuje na velmi jemných gradientech. Velmi široký barevný gamut pak oceníte zejména při úpravě fotografií, kde v případě NECu vynikají zejména pleťové odstíny. Monitor totiž v červené barvě barevný gamut AdobeRGB daleko přesahuje. Zdbí jej také na IPS panel velmi rychlá odezva a tradičně již skvělé možnosti nastavení, včetně rozšířené OSD nabídky.

Monitor má však ale i své nedostatky. Mezi ty nejzásadnější pak patří nedržení barevné teploty proti nastavené hodnotě (6500 K vs. 5800 K) nebo poměrně výrazné rozhození barev u jiného, než Full profilu s dodaným ovladačem. Bez kalibrační sondy se tak s tímto panelem nejspíše neobejdete. Pokud ji ale máte, monitor se vám za to odmění vynikajícím sametovým obrazem a velmi věrným barevným podáním. Také rozsah jasu je v tomto případě obdivuhodný.

Cena je bohužel postavena trochu výše, než bych si osobně představoval, na druhou stranu 10bitový panel se 14bitovou LUT tabulkou budete i v této cenové kategorii hledat jen těžko. Na druhou stranu bych ale za tyto prostředky rád viděl panel s vyladěnými barevnými profily již od výrobce, aby zákazník již nebyl nucen investovat do optické sondy.

Plusy a mínusy

+ 10bitový p-IPS panel
+ počet vstupů
+ možnosti polohování
+ maximální jas
+ možnosti OSD nabídky
+ funkční sRGB profil
+ rychlá odezva
+ nezávislé USB porty
+ nový MultiProfiler

- pro 10bit nutná investice do profi grafiky
- slabší rovnoměrnost
- přednastavené barevné profily
- vyšší spotřeba

Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti NEC.