No já nevím, nakolik jste to zažil, ale já si i celkem pamatuju takový ty podivně prázdný obchody. Když chtěl člověk auto, čekal několik let v pořadníku. Neměli jsme až do devadesátých let telefon (taky pitnou vodu, ale to bylo asi polohou domu), takže když jsme chtěli slyšet babičku na Slovensku, tak se muselo jít na poštu, vystála se fronta na telefon...
Máma by vám třeba vzkázala, že co taky nebylo, byly dětský šaty. Nebo obecně pěkný šaty. Proto se tak strašně moc šilo doma, protože co lidem zbývalo.