Teroristickou aktivitou na internetu definuje dokument následovně: „…včetně veřejné provokace (šíření radikálních postojů, podněcování, propaganda nebo glorifikace), nábor, výcvik (nebo výuka), plánování a organizování teroristických aktivit.“
Uvědomělý soudruh uživatel, který na takové nelegální jednání na internetu narazí, by jej měl neprodleně nahlásit, k čemuž mu Evropská unie dá tlačítko do webového prohlížeče. Hlášením se pak povinně musí zabývat nějaký soudruh orgán. Asi každý z vás (zejména ti, kteří si chodí stěžovat na neobjektivitu v diskuzích pod recenzemi hardware) si dokáže představit, jaké praktické následky takový systém může mít.
Ne však pro teroristy – těm stačí hostovat své stránky v zemi mimo EU a tím jsou proti evropským výmyslům v bezpečí. Irská teroristická skupina „Real IRA“ už je o krok napřed, svůj propagandistický web má u poskytovatele ze Spojených států.
Dokument se rychle stal terčem kritiky z mnoha stran. Arthur van der Wees, nizozemský právník specializující se na IT, konstatuje, že tým Clean IT nemá nejmenší tušení, jak bojovat s terorismem na internetu, a že v dokumentu nenalézá žádná jasná východiska či preventivní opatření. Organizace European Digital Rights (EDRi), která zatřešuje občanská sdružení a hnutí propagující svobodu na internetu, za dokumentem vidí lobbing společností, které by se na nahlašovacím mechanismu a vyšetřování hlášení podílely. Autorský tým je podle EDRi hluboce nekompetentní, což organizace dokládá výňatky z oponentury dokumentu nejmenovaným odborníkem:
„Návrh dostatečně jasně nevysvětluje, jak má být dosaženo cíle. Mám proto podstatné pochybnosti, zdali vůbec je možné stanoveného cíle tímto způsobem dosáhnout. (...) Jediné indikátory jsou obecné principy a pravidla pro implementaci, která nejsou ověřitelná (...) Mám vážné pochybnosti, zdali bude navrhovatel schopen předložit výsledky, vzhledem k absenci metodologie.“
Pokud jste kdy obhajovali jakoukoliv práci na akademické půdě, asi víte, že toto není oponentura, jakou byste si přáli. Zpackaná bakalářská práce je ale víceméně jen váš problém, zatímco každé slovo zde propíraného dokumentu stálo evropské daňové poplatníky 44 euro.
Ars Technica připomíná, že cenzura internetu v Evropě je velmi reálným strašákem (navzdory tomu, že Charta základních práv Evropské unie má zaručovat svobodu slova). Na podzim minulého roku francouzský soud nařídil, aby Twitter zveřejnil jména uživatelů, kteří ze svých účtů tweetovali urážlivé příspěvky s hashtagy #UnBonJuif (dobrý žid) a #UnJuifMort (mrtvý žid) a zřetelně tyto uživatele označil za antisemity.
Zdroj: Ars Technica, ilustrační foto: sxc.hu
