Hlavní navigace

Nero Wave Editor: Jak si pohrát s hudbou

21. 8. 2008

Sdílet

 Autor: Redakce

Jaké jsou hlavní funkce a účel tohoto programu? S digitální hudbou se dá dělat ledacos a existují špičkové a složité programy na její úpravy, mixování stop, či přímo na skládání hudby - Nero WaveEditor ale tyto ambice nemá, dobře poslouží hlavně při těchto základních úpravách:

Rozřezání, ořezání, spojení. Program umí rozřezat nahrávku na více částí (např. jednu stranu vinylové desky na jednotlivé písničky, též nahrávku z rozhlasu atd.), nebo naopak spojit soubory dohromady, popřípadě oříznout nevhodný začátek a konec.

Analyzovat soubor, jednak pohledem na jeho vlnovou a spektrální analýzu, též s možností velkého zvětšení, rovněž poslechem i malého segmentu ve smyčce (nekonečným opakováním).

Nahrávat hudbu z externího zdroje a ukládat ji do vybraného formátu.

Provádět jakékoli úpravy (např. nechat hudbu „projet" různými filtry) s využitím filtrů řady VST. Tyto filtry nejsou dodávány, některé z nich jsou k dispozici zdarma, jiné se prodávají zvlášť.

Program lze spustit buď samostatně (je součástí nabídky Nero), nebo při vytváření hudebního cédéčka, vybráním zvukového souboru určeného pro vypálení a klepnutím na Upravit. Spustí se ihned Nero WaveEditor s načteným zvukovým souborem, chvilku trvá jeho analýza. Pokud program spustíte samostatně, musíte zvukový soubor načíst (otevřít) ručně přes nabídku Soubor a příkaz Otevřít.

Obrazovka po spuštění obsahuje zvukový soubor v grafické reprezentaci, v zobrazení zvukové vlny (Wave), dvakrát pro každý kanál zvlášť. Svislá osa představuje intenzitu zvuku, vodorovná čas. Pokud vyberete element vlny (zvukový vzorek) klepnutím do obrázku, v dolní části se zobrazí dvě okénka zobrazující tento vzorek a ukazují frekvenci (tj. výšku tónu) v závislosti na jeho hlasitosti. V levé dolní části jsou tlačítka pro přehrávání souboru nebo vzorku, hlavní příkazy se dále zadávají ikonami v horní části pod nabídkami.

Výběr části skladby a vyříznutí

Vybíráte myší, ukázáním do grafického zobrazení a vlečením se stisknutým tlačítkem. Vybraná část se zobrazí inverzně - obrázek ukazuje vybrání části skladby v jejím záběru. Výběr je důležitý, protože mnoho činností se provádí právě jen na výběru.

Po výběru stačí stisknout Ctrl + X, výběr je vyjmut a umístěn do schránky. Ořezávají se nejčastěji tichá místa na začátku a na konci skladby.

Rozřezání skladby na více kusů

Nejčastějším důvodem je, že jeden soubor (např. MP3) obsahuje více skladeb za sebou, které chcete umístit do jednotlivých souborů. Můžete buď ručně najít místa, kde jsou předěly mezi skladbami, nebo zadat programu, aby je zkusil najít automaticky podle pauz (klidných míst). První postup je jasný, v druhém použijte příkaz Detekce pauz z nabídky Úpravy.

Zobrazí se dialogový panel, který má více funkcí. V dolní části Nastavení detekce sdělujete, jakým způsobem se mají pauzy hledat - zadáváte, jak má být pauza nejméně dlouhá v poli Minimální délka pauzy (obvyklá délka je 2-5 sekund) a jaká je minimální délka souvislé skladby v poli Minimální délka písně, aby program nerozsekal skladbu s tichými pasážemi na kousíčky. Vpravo pak je jezdec Práh, kterým určujete rozdíl v hlasitosti pauzy oproti nejvyšší hlasitosti skladby. Pamatujte, že decibel je logaritmus, tj. zhruba tři decibely rozdílu znamenají poloviční hlasitost.

V horní části Provést akci určujete, co má program provést. Vložit oddělovač stop vloží do souboru rozdělovače skladeb, Smazat pauzy mezery smaže a poslední volba provede obojí. Jakmile je provedeno rozdělení, pak příkazem Uložit stopy do souborů z nabídky Úpravy uložíte jednotlivé kusy jako soubory.

Ruční postup je jiný: vyberete část, kterou chcete vydělit, umístíte ji do schránky (Ctrl + C), otevřete nový, prázdný soubor (Ctrl+N), část ze schránky do něj umístíte (Ctrl+V) a skladbu uložíte (Ctrl+S).

Změna měřítka zobrazení

Jednoduše kolečkem myši - mění se úroveň zobrazení detailu, tedy jemnost časové osy. Posouvat se pak můžete dolním jezdcem. Při největším zvětšení můžete vidět, jak vypadá zvuková vlna v digitální hudbě, je zubatá. Měnit měřítko zobrazení (zoom) můžete i tlačítky s lupou na panelu nástrojů. Můžete měnit i měřítko zobrazení ve svislém směru, tj. v intenzitě signálu, a to v roletce Vertikální zvětšení.

Přehrávání

Levá dolní část panelu slouží k obsluze přehrávání zvukového vzorku. Kulatá tlačítka znamenají postupně: přehrání vzorku (výběru, též klávesou mezerník), přehrání celé stopy (Shift + mezerník), zapnutí/vypnutí nekonečné smyčky (přehrává se buď výběr pořád dokola, nebo celá stopa pořád dokola), zastavení přehrávání (též mezerníkem), start nahrávání z externího zdroje.

Úprava zvuku

Označte část stopy, případně celou písničku - pokud nevyberete nic, zeptá se WaveEditor, zda chcete pracovat s celou stopou. Nyní z nabídky Efekty, Nástroje či Vylepšení vyberte funkci, kterou chcete na písničku aplikovat (více v extra boxu). Pokud zvolíte např. efekt Prodleva, přidáte do zvuku ozvěnu. U tohoto efektu můžete nastavit zpoždění zvuku a jeho sílu - tím ovlivníte celkové vyznění echa.

Jaké lze použít efekty

Nero Wave Editor obsahuje okolo dvaceti nástrojů pro práci s celými zvukovými stopami (nebo s jejich vybranými částmi), které jsou umístěny v nabídkách Nástroje, Vylepšení a Efekty. Nabídka Nástroje obsahuje často používané funkce na úpravu zvuku, jako je např. vytvoření stereo efektu nebo transponování zvukové stopy, nabídka Vylepšení obsahuje zejména funkce na odstranění chyb stopy, jako je např. šum nebo lupání, a nabídka Efekty naopak nahrávku dle vašeho přání deformuje, přidává jí umělé zkreslení (jak je známé např. u rockové kytary nebo u elektronických nástrojů).

Abyste si udělali lepší představu, co které efekty umí, připojujeme stručný popis:

Chorus: umožní ke zpěvu přidávat další modulovaný signál, který zní jako „zpěv sboru" v pozadí, a který jakoby protepluje, rozšiřuje sólový vokál

Prodleva: echo, tedy přidání efektu ozvěny, i vícenásobné

Zkreslení: nabízí několik používaných metod zkreslení a ořezu, např. Overdrive, Distortion, Fuzz atd.

Flanger: přidává těžko popsatelný efekt kolísání zvuku, jakoby „zachvění prstů na struně", ovšem s bizarním, zjevně umělým účinkem

Modulace: opět jiný přístup k úpravě zvuku, pomocí modifikace „vlny", tedy buď pomocí modulace amplitudy (hodnot) nebo frekvence

Zvukové odrazy: míchá do zvuku až osm dalších odrazů, odezev

Fázovač: střídavě zesiluje a zeslabuje harmonické složky, vyvolává jakoby „plovoucí" účinek

Analogová nahrávka: je-li libo, můžete dodat vaší nahrávce půvab šelakových desek dvacátých let s efekty jako je syčení, lupání, praskání apod.

Reverb: napodobení dojmu nahrávky vytvořené v místnosti či sálu o různých rozměrech (odrazy od stěn)

WT100

Změna hlasu: umožňuje modulovat hlas zpěváka, například jej zjemní či zdrsní, nebo díky možnosti mapování vstupních frekvencí na výstupní jej dokáže změnit zcela k nepoznání

Kvákadlo: v originále známé jako Wah-Wah: celkem zřejmý efekt, způsobený kolísáním středové frekvence