Hlavní navigace

NETRA – mobil jako nepřesnější měřič zrakových vad?

29. 6. 2010

Sdílet

 Autor: Redakce

Laboratoře technologického ústavu v americkém státě Massachusetts představily revoluční systém diagnostiky refrakčních očních vad. V medicíně se nejčastěji používají dva způsoby měření. Foropter se skládá ze soustavy spousty čoček a vyžaduje spolupráci pacienta, který určuje, jestli vidí ostře, nebo ne. Náročnější systémy využívají automatizované měření laserem (aberometr), který krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a další problémy měří přesněji, ale přístroj je dražší.

Refrakční vady jsou druhou nejčastější příčinou slepoty a trpí jimi asi dvě miliardy populace.

Na počátku byl čárový kód

Systém NETRA vznikl v podstatě náhodou. Profesor Raskar Mohan pracoval na nových formátech identifikačních značek, náhradách za čárové kódy. A zatímco svět pomalu přijímá jednodušší QR kódy, v MIT pracovali na „bokode“. Název je složen z barcode (tedy čárový kód) a bokeh (termín z fotografie, způsob rozostření části snímku mimo hladinu ostrosti). S tím souvisí i funkčnost bokode. Základem je dioda překrytá maskou se zapsanými informacemi a navrchu je optická čočka, díky níž je možné vzorec přečíst. (Wikipedia)

Bokode, zdroj: Brain Pickings

S bokodem neměli problém jeho spolupracovníci, ale když to přinesl ukázat domů, jeho manželka nedokázala správně zaostřit a Mohan vytušil vadu zraku. A tak vznikl velký nápad využít podobný systém v optometrii. Jen záznamovou masku a LED střídá mobilní displej a software.

NETRA (Near-Eye Tools for Refractive Assessment)

Systém NETRA bude pokrývat několik zařízení, mobilní telefon se však ukazuje jako vhodný nástroj pro nasazení v rozvojových trzích v Africe a Asii. Ve světě se už prodalo asi 4 miliardy mobilů, to se s počtem vyrobených optometrických přístrojů nemůže rovnat. Displeje jsou navíc tak jemné, že pouhým okem se těžko rozeznáme nakreslené vzorce na úrovni pixelů.

Proto se před displej musí vložit speciální plastový průhled s čočkou, který obrazce zvětšuje. Výrobní náklady jsou směšné, dnes stojí okolo 1–2 dolarů, při masové výrobě to bude jen pár centů. Krabička se přiloží k displeji, oko těsně na ni. Levé a pravé se tedy testuje zvlášť.

Ostatní už závisí na softwaru, MIT jej pojmenovala PerfectSight (v překladu dokonalé vidění). Na displej jsou promítány testovací obrazce složené z červených a zelený čar/bodů, které se pomocí tlačítek musí spojit v jeden celek. Vzorců a čar je několik, kompletní měření ale trvá asi jen dvě minuty. Pak se měří druhé oko.

PerfectSight vypočítá odchylky od správného proložení obrazců a z těchto dat lze určit rovinu zaostření i počet dioptrií pro případné brýle. Jednodušší to snad ani být nemůže.

zdroj: MIT

Massachusettská laboratoř takto testovala asi 20 lidí a výsledky jsou prý porovnatelné s aberometrem. Cena a mobilita jednoznačně hovoří pro NETRU. A nemusíte mít ani titul z optometrie, abyste diagnózu zvládli. Třeba se jednou dočkáme doby, kde jen výsledky pošleme do oblíbené oční optiky (samozřejmě z mobilu), vybereme brýle a za pár dnů můžeme očekávat balíček.

WT100

PerfectSight prý bude komerčně nasazen už brzy, ale očekává se především vpád na ony rozvojové trhy, kde nejsou finance na nákup drahých přístrojů. Mezitím budou v laboratořích připravovat variantu pro nejjemnější displeje (třeba Retina od iPhone 4), které by mohly diagnostikovat i šedý zákal.

Zdroj: MIT

Autor článku