Server se 16 000 procesorovými jádry zpracoval 10 milionů náhodně vybraných náhledů z YouTube. Ty nebyly nijak označené, počítač byl jako dítě, které prvně objevuje svět a srovnává, co je s čím podobné. Po třídenní analýze našel server 20 000 různých předmětů, mezi nimiž dominoval právě člověk a kočky. Lidské obličeje byly rozpoznány s 81,7% přesností, těla se 76,7% přesností a kočky se 74,8% přesností.
Takhle si server Googlu představuje lidský obličej a kočku, foto: Google
Jednotlivé procesory se chovaly jako nervové buňky v lidském mozku, jen jich bylo mnohem méně. Všech 16 000 jader dalo dohromady přes miliardu spojení (synapsí). Mozek dospělého člověka ale může dosahovat až 100 bilionů spojení, takže před Googlem stojí ještě dlouhá cesta. Ale firma si především chtěla vyzkoušet, že to funguje a že systém lze dobře škálovat do budoucna. Dosavadní pokusy totiž končily někde na 10 milionech spojení.
Nikdo nepochybuje, že neuronovým počítačům patří budoucnost, příroda totiž mozek navrhla dokonale, alespoň co se týká samoučících mechanismů. Neuronové sítě zlepší vyhledávání, hlasové rozpoznávání, a tím i překlad jazyků v reálném čase, protože se budou přizpůsobovat přirozeně jako my.
Dnešní vyhledávače a „umělá inteligence“ jsou stále příliš závislé na tom, co je naučí člověk. Ten fotky a videa označkuje, slova ve slovníku vysvětlí, takže vyhledat podobné relevantní informace pro počítač znamená pouze najít podobné shluky jedniček a nul. Ale simulací mozku si počítače osvojí samoučení také.
Více informací o experimentu najdete na blogu Googlu a v této zprávě v PDF.
