Virtu umí v reálném čase přepínat na příslušný adaptér v závislosti na
požadavcích na výkon, funkce a spotřebu. Nevyžaduje žádný přídavný hardware, jde o čistě softwarové řešení, které může fungovat i
na stávajícím hardwaru (přinejhorším by pro funkci měly stačit nějaké úpravy ve
firmwaru desky). Monitor se připojí na výstupy integrované grafiky na desce.
V případě, že je zapotřebí vysoký výkon ve 3D, systém
přiřadí úlohu samostatné kartě. Jestli ne, karta se automaticky přepne do
režimu idle, sníží se otáčky a využití GPU samostatné grafiky jde k nule. Podle
všeho tedy Virtu GPU nedokáže grafickou kartu „úplně“ vypnout podobně, jako
tomu bylo třeba u dnes již pohřbené (a následně v pozměněné podobě reinkarnované)
technologie Nvidia
HybridPower. Pouze přesune úkony, které by jinak běžně a při vyšší spotřebě
dělala samostatná grafika na integrovaný adaptér (může to být třeba vykreslování
akcelerovaného desktopu, akcelerace videa či flashových animací). V případě,
že bude obraz renderovat grafická karta, se výsledek zkopíruje přímo do framebufferu
integrované grafiky.
Virtu GPU má fungovat na PC vybavených druhou generací
procesorů Intel Core a grafickými kartami Nvidie a AMD. Zpráva výrobce je v tomto
ohledu trochu neohrabaně napsaná, mluví se v ní totiž o tom, že Virtu GPU umožňuje
přepínání mezi integrovanou grafikou a výkonným DirectX 11 3D adaptérem, z čehož
není úplně jasné, jestli je podpora DX 11 pro přepínání nutná. Seznam konkrétních
podporovaných modelů karet k dispozici také není.
Už teď je ale zřejmé také to, že to bude mít i nějaké (menší) nevýhody. Předně to s ohledem na možnosti, které nabízí integrované grafiky Intelu, může komplikovat připojení více monitorů. Otázkou je i reálný dopad na celkovou spotřebu v zátěži, ale i bez zátěže – zatímco v případě samostatné grafiky lze pro změnu zcela odstavit integrovaný adaptér, pokud se bude využívat jako prostředník pro zobrazení dat z framebufferu to může naopak znamenat o pár wattů vyšší spotřebu.
Jaký bude výsledek zcela bez zátěže, zase závisí na tom, do jak hlubokého úsporného režimu bude možné grafickou kartu přepnout a zda a jaké úspory přinese přenesení „zátěže“ při renderingu desktopu z grafiky na integrované GPU. V extrémním případě, tedy když bude rozdíl ve spotřebě karty „vypnuté“ a karty zobrazující jen grafické rozhraní systému minimální, může nutnost mít zapnuté oba grafické adaptéry znamenat v důsledku rovněž vyšší spotřebu.
Otázkou, která bude trápit spíše extrémisty, zůstává i to, zda se přelévání obrazu z framebufferu do framebufferu nějak nepodepíše na rychlosti zobrazení vyrenderovaného snímku a tím pádem i prodloužení inputlagu.
V současnosti již výrobci experimentují s verzí release candidate, základní desky s ostrou verzí Virtu GPU by se podle očekávání měly objevit během příštího čtvrtletí.
Zdroj: LucidLogix
