Před několika týdny jsme tu měli zprávu o tom, jaké frekvence lze očekávat – či jaké údajně očekává AMD – od GPU s architekturou RDNA 5, která přijdou jako nová generace po současných Radeonech RX 9000. Od stejného zdroje se teď dostaly ven další informace, včetně důležitých specifikací pro GPU „AT2“, které by se na trh mělo dostat jako první, a bude tedy první novou grafickou kartou, kterou můžeme v nejbližším roce vyhlížet.
RDNA 5 přinese vyšší výkon AI akcelerace
První informace je, že RDNA 5 podle všeho přinese nově řešenou akceleraci umělé inteligence a vyšší výkon pro tyto aplikace. To můžou být lokální AI agenti a jazykové modely jako takové, ale i aplikace AI přímo ve hrách, jako je upscaling FSR, generování snímků, nebo AI postprocessing a vylepšování obrazu, jaké teď zkouší Nvidia s DLSS 5.
Grafické architektury RDNA 3/3.5 a RDNA 4 (v Radeonech RX 7000 a RX 9000) poskytují akceleraci AI, ale ta sdílí hardwarové bloky, jaké se používají pro obecné výpočty, byť poskytuje vyšší výkon (zejména u RDNA 4, kde je až 8× zlepšený oproti RDNA 3). Přestože se tedy u těchto GPU uvádí přítomnost „AI Acceleratorů“, nejde o svébytné jednotky. GPU s architekturou RDNA 5 by místo toho obsahovat samostatné AI akcelerátory už měly, zřejmě založené na maticových jádrech (Matrix Cores), které už existují v příbuzné výpočetní architektuře CDNA 5, jež byla vydána v akcelerátorech Instinct MI400:
2× lepší ne RDNA 4 a Blackwell
Leaker Kepler_L2 teď přinesl informaci (respektive ji sdělil v odpovědi na dotaz na fóru AnandTech), že maticová jádra v čipech RDNA 5 pro herní využití by měla mít poloviční výkon proti implementaci v architektuře CDNA 5 (interně také označené Gfx1250). To by ovšem pořád mělo znamenat, že výkon v aplikacích umělé inteligence bude dvojnásobný proti architektuře RDNA 4 (Gfx1200).
Patrně se tím míní výkon v TOPS/TFLOPS na jednu výpočetní jednotku CU. Ten je už u RDNA 4 poměrně vysoký a karty Radeon RX 9000 mají podobný hrubý teoretický výkon v akceleraci AI (tedy udávané TOPS/TFLOPS) jako srovnatelné grafické karty Blackwell se svými tensor jádry. Tedy s výjimkou operací s hodnotami FP4/NVFP4, které RDNA 4 nepodporuje. RDNA 5 je už umět bude, zřejmě také s dvojnásobným výkonem proti výkonu v FP8 (a stejným jako v INT4). Tím by RDNA 5 měla mít stejné schopnosti jako dnešní herní GPU Blackwell (GeForce RTX 5000). Ale výkon má podle Keplera_L2 také být dvojnásobný na jednu jednotku (při stejném taktu) – tedy například 2× víc výpočtů s FP8 hodnotami za jeden cyklus.
Toto samozřejmě neznamená, že by AMD nějak Nvidii ve výkonu umělé inteligence předběhlo – Nvidia také chystá novou generaci GPU (Rubin), která taktéž může výkon tensor jader (AI jednotek) zvyšovat, ať už na dvojnásobek v přepočtu na jednu jednotku, nebo třeba i na čtyřnásobek či o jiný faktor – to zatím nevíme, protože žádné architektonické detaily ještě ven neprosákly.
Vylepšení akcelerace AI v GPU architektuře AMD RDNA 4 oproti RDNA 3. Nová generace RDNA 5 má mít ještě 2× vyšší výkon na jednu jednotku a podporu FP4
Jak velké GPU je AT2?
Nedávno bohužel přišla zpráva, že AMD nechystá vydání grafik s GPU generace RDNA 5 (tedy novou generaci Radeonů) na příští rok, jak jsme doufali, ale až na rok 2028. Z toho by ale mohla být jedna výjimka, takže zůstává šance, že celá soupiska modelů sice nebude, ale aspoň v části nabídky by se nové grafiky dostat ven mohly ještě v rámci příštího roku. Touto výjimkou má být GPU označené AT2.
AT2 je zhruba nástupce čipu Navi 48, takže by mělo nahradit dnešní (vyšší) mainstramové grafické karty Radeon RX 9070 XT. Místo 256bitové sběrnice s pamětí GDDR6 má ale používat rychlejší (snad až 36,0GHz) paměti GDDR7 s nižší šířkou 192 bitů. To by dávalo propustnost až 864 GB/s. Kapacita paměti by patrně byla 18 GB (s 24Gb čipy GDDR7). TDP lze asi předpokládat podobné jako u Radeonu RX 9070 XT, ale protože je obecný trend TDP zvyšovat (což dělá i Nvidia), může asi i zde mezigeneračně spotřeba narůst
Dlouho ale nebylo jasné, kolik má AT2 výpočetních jednotek, což je nejdůležitější indikátor výkonu. Podle úniku Moore’s Law is Dead to mělo být 64 či o trošku víc, podle starších (ale ne už dokumenty podložených) informací možná 80.
Kepler_L2 teď potvrdil, že skutečné číslo je mezi tím – AMD údajně čip AT2 plánuje se 70 jednotkami CU. To by dávalo 4480 shaderů k oné 192bitové paměti. Toto by snad měla být „plnotučná“ konfigurace pro nejvýkonnější model, ale firma bude patrně nabízet i ořezanou verzi s méně jednotkami a nižší cenou. Čip má 24MB L2 cache (která bude rychlejší, ale s nižší kapacitou, než nynější 64MB Infinity Cache v Navi 48).
Jde o dost nečekané číslo, které netypicky není dělitelné čtyřmi – počet tzv. WGP (WorkGroup Processorů, které jsou tvořené dvojicí CU) dokonce bude lichých 35. Pokud to tedy není tak, že je jich 36, ale všechny plánované konfigurace čipu AT2 mají minimálně jeden WGP vypnutý, aby se daly využít čipy s defekty. Kepler_L2 to ale podává tak, že 70 je přímo počet fyzických jednotek, takže je-li GPU tvořeno třeba dvěma Shader Enginy (což jsou vyšší jednotky), tak by v každé mohl být různý počet jednotek WGP a CU.
Je možné, že je to proto, aby se dal čip zahustit co do nejmenší plochy. Vzpomeňte si například na to, jak v šachovnicově členěných serverových procesorech Intelu s mesh sběrnicí byla některá pole „vynechána“, aby na jejich místo mohly být vsunuté například řadiče pamětí.
GPU AMD Navi 48
Pokud by grafická karta s čipem AT2 měla skutečně 70 CU, bylo by to o 9,375 % více, než čím disponuje Radeon RX 9070 XT (coby plně aktivní nejvýkonnější model architektury RDNA 4). K tomu by měl dál přispět nějaký nárůst frekvencí. Cílové takty mají údajně podle představ AMD být 3,1–3,4 GHz (i když nevíme jistě, zda se to týká zrovna čipu AT2), což by proti taktu 2,97 GHz u čipu Navi 48 dávalo nárůst hrubého výkonu o 4,4–14,5 %.
Když se to zkombinuje se zvýšením počtu jednotek na 70 CU, vychází z toho, že hypotetický nástupce Radeonu RX 9070 XT s čipem AT2 by mohl mít o 14,2–25,2 % vyšší hrubý výkon. Nicméně v praxi to nefunguje takto jednoduše. Na jednu stranu nemusí výkon škálovat lineárně, současně ale také jedna jednotka RDNA 5 nejspíš bude mít vyšší výkon než jedna jednotka RDNA 4 při stejném taktu (lze říct, že výkon na 1 MHz, čili tzv. „IPC“, stoupá, i když u GPU se o IPC obvykle nemluví). A výkon ve hrách nezávisí jenom na výkonu obecných jednotek. Akcelerace ray tracingu bude v RDNA 5 nejspíš také zrychlená a její výkon tak stoupne i nezávisle na předchozí „matematice“. A jak jsme řekli, výkon v AI na jednu výpočetní jednotku bude architektonicky zdvojnásoben (takže zlepšení by teoreticky mohlo vycházet na +128,4 % až +150,4 %).
Praktický herní výkon ve hrách při vydání bude ale opět záviset i na optimalizaci ovladačů a tom, jak která hra architektuře sedne, takže s těmito údaji nejspíš není dobrý nápad zacházet jako s přesnou matematikou. Ostatně i ony frekvence nejspíš skončí jinak, než v uniklém plánu, což samo o sobě zanáší do odhadů velkou nepřesnost. Do doby, než ony grafické karty založené na čipu AT2 vyjdou, tedy zůstane přesný výkon domnělého Radeonu RX 10070 XT (či jak se karta bude jmenovat) neznámou.
Vrátí se Radeony do highendu?
Pokud se nebudeme bavit jen o roce 2027, mohlo by AMD v generaci RDNA 5 mít na rozdíl od RDNA 4 i výkonnější GPU, než je třída čipů jako Navi 48 a AT2. V loňském úniku byla řeč o čipu AT0, který by měl jako highendová GPU Nvidie (jako GeForce RTX 5090) širokou 512bitovou sběrnici s pamětí GDDR7 a okolo 184 jendotek CU (11 776 shaderů). Byl by tedy nejspíš i více než dvakrát rychlejší proti AT2 a přirozeně měl i výrazně vyšší spotřebu.
Zatím ale prý není jasné, zda AT0 vůbec bude vydáno jako herní grafická karta – i kvůli tomu, jak zaháčkovaný má herní trh Nvidia, se to AMD nemusí vyplatit. AT0 by pak možná bylo pouze čipem pro AI akcelerátory a pro servery. Případně by mohlo být používáno pro poskytování služeb streamování her (například Microsoftem), kdy by na tomto čipu běženo několik herních instancí, jako by se jednalo o třeba čtyři slabší GPU s 46 CU a 128bitovými pamětmi.
ČLÁNKY DO MAILU