Nvidia dříve mívala veřejné roadmapy na slušně dlouhá období dopředu, ale od tohoto zvyku v poslední době ustupuje. Oproti minulosti kvůli tomu nevíme, co přijde za architekturu po aktuálním Pascalu. Letos na jaře sice firma představila následníka Voltu, jenže zatím jen jako výpočetní čip GV100. Podle některých pramenů by to tak dokonce mohlo zůstat – architektura Volta by totiž mohla být paralelní větví vývoje pro superpočítače a strojové učení a kromě GV100 se možná do menších čipů pro hráče nedostane. Místo toho se prý pro karty GeForce údajně chystá architektura jiná. Tvrdí to web Fudzilla, podle nějž Nvidia skutečně rozštěpila vývojovou linii na dvě – herní GPU pro karty GeForce a případně profi grafiky Quadro a výpočetní linii, představovanou architekturou Volta. Zatím jde samozřejmě o nepotvrzenou informaci, ale není zcela bez opor. Připomeňme, že čipy Pascal a Volta se v ovladačích objevily téměř současně, ovšem od Volty to byla právě jen výpočetní verze GV100, nikoliv menší odvozeniny pro běžné smrtelníky. Volta také byla původně v roadmapě hned po Maxwellu a až později se tam místo ní vynořil Pascal. Podle Fudzilly tedy Volta bud
Novinky Volty nejsou relevantní pro herní grafiku
To, že se vylepšení z Volty nedostanou do herních GPU, není vlastně zas tak odvážná předpověď. Většina novinek, které Nvidia prezentovala, je totiž specifická pro výpočetní nasazení. Schopnost počítat naráz FP32 i celočíselné (INT) výpočty, stejně jako Tensor Cores pro akceleraci maticové FMA v strojovém učení by z herní verze Volty byly pravděpodobně zase odebrány. Stejně tak by byla odstraněna i podpora pro rychlé výpočty v FP64, cílená na superpočítače. Dokonce by mohla být eliminována i schopnost provádět výpočty v FP16. Ta sice ve hrách potenciálně využitelná je, ale u Pascalu ji Nvidia ponechala stranou – možná kvůli zmenšení čipu, možná proto, aby levné karty nekonkurovaly Teslám P100. Nicméně následník Pascalu by už tuto politiku mohl přehodnotit.
Nvidia Tesla V100 s čipem GV100, modul SXM2Většina těchto na výpočetní úlohy stavěných funkcí Volty by obecně jen zvyšovala plochu zabranou jednou výpočetní jednotkou a také spotřebu čipu. GPU by tak prodražovaly a zároveň snižovaly užitečný herní výkon, který by se z něj dal vyrazit (s výjimkou podpory FP16). Eliminace takovéto „přítěže“ je přesně to, co Nvidia provedla u své úspěšné architektury Maxwell. Ta byla v podobné pozici, kdy se nemohla spolehnout na celogenerační pokrok výrobního procesu. Měla proto co nejvylehčenější architekturu a tento rys bychom možná mohli nalézt i v oné nové architektuře, která vznikne jako evoluční následník Pascalu.
Podle Fudzilly se tato nová architektura objeví až za delší dobu („won't launch anytime soon“), ale těžko říct, co přesně si pod tím představit. Patrně se nedočkáme třeba již v třetím kvartále letoška (což by bylo brzy i s ohledem na to, kdy byla uvedena GeForce GTX 1080 Ti). Nicméně příchod v prvním kvartále roku 2018 by možná nereálný být nemusel.
