Nová GPU architektura Nvidie se jmenuje Hopper. Může to být obří MCM čipletové řešení

Jan Olšan

11. 12. 2019

přidejte názor

Všechny fotografie

Je to k neuvěření, ale už je to přes dva roky, co jsme zde měli zprávu o tom, že další GPU architektura Nvidia po generacích Pascal a Volta by se měla jmenovat Ampere – byť s tou výhradou, že by nemuselo jít o herní GPU, ale jen o čip pro HPC a neuronové sítě. Mezitím vyšel ray tracingový Turing pro grafické operace a Ampere pořád nikde, ovšem Nvidia zatím ještě nevydala 7nm výpočetní GPU, takže možná jde jen o zdržení. Každopádně se teď ale poněkud opakuje historie a opět přichází zpráva o budoucí nové architektuře GPU GeForce (nebo Tesla?). Tentokrát je však docela podložená.

Next-gen GPU Nvidia: Hopper?

Nvidia už od roku 2008 (generace DirectX 10, čip G80) pojmenovává své architektury GPU po slavných vědcích: Tesla, Fermi, Kepler, Maxwell, Pascall, Volta a Turing. A dalším jménem by prý měla být první dáma ve sbírce: Grace Hopper, po níž se údajně bude architektura jmenovat Hopper.

Toto jméno bylo poprvé jako označení next-gen GPU Nvidie prozrazeno vlastně už v létě, kdy ho vynesl twitterista kopite7kimi. Dlouho bylo však nepotvrzené, respektive nebyly žádné další podpůrné doklady, že nejde o omyl, spekulaci či jiný informační šum. Teď se ovšem situace obrací. Nvidia si totiž na označení Hopper zaregistrovala ochranou známku v USA. Spolu s tímto jménem také bylo zaregistrována známka Aerial, což se ale netýká přímo GPU, jde o SDK Nvidie pro vývoj 5G instrastruktury s GPU akcelerací. Nicméně vědecká linka v označení Hopper silně naznačuje, že by se mohlo jednat o jméno budoucích GPU.

Grace Murray Hopper in her office in Washington DC 1978 ©Lynn Gilbert

Grace Hopper, rok 1978 (Foto: Lynn Gilbert, via Wikimedia Commons)

Grace Hopper se narodila v roce 1906 a zemřela v roce 1992. Její přínos vědě spočívá přímo v IT, jde o pionýrku vysokoúrovňových programovacích jazyků, je jí také připisován vynález linkeru, takže stojí za základy do dnes používané koncepce softwaru. Působila v oboru počítačové vědy už od roku 1944 (počítače Hardward Mark I, Mark II, UNIVAC I). Při těchto výzkumech přitom od roku 1943 sloužila v americkém námořnictvu, kde eventuálně dostala hodnost komodora/kontraadmirála, do důchodu nakonec šla až v roce 1986.

Podobně jako před dvěma roky u Ampere ale nevíme, kdy tato architektura vyjde a co bude obnášet. Spojení s informačními technologiemi by svádělo k domněnce, že by Hoppery mohla být výpočetní GPU, ne hráčská. Nicméně i Turing byl matematik a počítačový vědec, takže podobný výklad nemusí vůbec nic znamenat.

Vícečipový obří akcelerátor?

Pokud se podíváme zpátky do června, kdy kopite7kimi tuto informaci uvedl, publikoval tehdy ještě něco dalšího. Totiž, že Hopper údajně bude čipletové GPU, tvořené MCM modulem obsahujícím několik kusů křemíku. Díky tomu by mohlo být mnohem větší na počet tranzistorů (a možná i spotřebu), než co umožňuje klasické monolitické GPU a mít tak mnohem vyšší výkon.

Devět čipů pod kapotou Epycu Rome (Zdroj: Twitter). GPU Hopper by mohlo obsahovat křemíku ještě mnohem víc

Když se kopite7kimi trefil do jména, je možné, že i tato informace je reálná. Pokud by nicméně Hopper bylo takové MCM GPU, patrně by směřovalo skutečně do výpočetní serverové oblasti a nešlo by o nic pro herní grafické karty.