Dvaapadesátiletý Krzanich je s Intelem od roku 1982, a je tedy skutečným veteránem, který absolvoval celý vzestup společnosti na vlně revoluce, kterou způsobilo PC. Jeho oborem jsou hlavně výrobní závody (v kterých začal jako inženýr), a továrny měl také doposud na starosti, byť se mezitím (v lednu 2012) stal také provozním ředitelem (chief operating officer, COO). Krzanich tedy sice během své kariéry nenavrhoval procesory, má však nesporné technické zkušennosti zase jiného druhu.
Zdá se, že Brian Krzanich půjde cestou kontinuity a nebude politiku firmy nijak radikálně měnit. Koneckonců se o něm jako o nástupci mluvilo již dlouho a kdyby po novém CEO byly požadovány nějaké dalekosáhlé změny v kurzu, vybrán by byl zřejmě jiný kandidát, snad dokonce někdo zvenčí. To, že dozorčí rada sáhla po Krzanichovi, je naopak možno vidět jako volbu pro zachování statu quo. To by mimochodem mluvilo proti spekulacím, že Otellini odešel kvůli nezdarům v mobilní sféře.
Intel v současnosti není v nějakých problémech, ačkoliv dle kritiků nedělá dost proto, aby se prosadil v rostoucím mobilním trhu. V tomto ohledu je však dle mého názoru předčasné vynášet soudy – poslední generací mobilních Atomů již společnost ukázala, že technologicky může čipům ARM konkurovat. Větší roli možná nyní hraje neochota přizpůsobit se nízkým prodejním cenám konkurentů.
Dozorčí rada zároveň s volbou Briana Krzanicha do čela povýšila Renée Jamesovou na prezidentku společnosti. Jamesová se stala viceprezidentkou spolu s Krzanichem před půl rokem, a také se o ní mluvilo jako o možné náhradě za Otelliniho. Technologické pozadí (které postrádal Paul Otellini) nicméně asi rozhodlo pro bývalého šéfa výrobních kapacit (Jamesová řídila softwarové aktivity). Další povýšení pro Jamesovou je však možná určitou kompenzací.
Brian Krzanich oficiálně nastoupí na čelní post 16. května (mája), kdy také dojde k předem ohlášenému odstoupení Paula Otelliniho.
