Nevím, jestli je to pravda, ale slyšel jsem, že některé nemocnice si včas nezajistily automatizované klikací boty a musel to odklikat nějaký člověk. A některé nemocnice to řešily s právníky, jestli je klikací robot povolený. Prý dostaly doporučení, že raději ať ho nepoužijí. A víte co? Neuspěly. Tenhle systém je fakt šílený. Úplně se opomíjí třeba princip rovnoměrného rozdělení peněz (nebo tedy přesněji přibližného). V každém kraji žijí lidé, kteří si zaslouží nějakou obstojnou kvalitu zdravotní péče. Takhle vznikla velká bílá místa, co nedostaly nic. Ne málo, prostě nic...
Špatného je na tom to, že rychlost je ve výsledku zásadním (a nakonec jediným) rozhodujícím kritériem. Rychlost němá vůbec být brána v potaz. Pokud si subjekty podají v rozmezí určeného časového intervalu přihlášku, nemají být posuzovány podle okamžiku podání.
Pokud časová posloupnost podání požadavku hraje při rozhodování roli, značí to neschopnost zadávacího subjektu (ANO, tým ministryně Dostálové) definovat podmínky pro objektivní posouzení žádosti. V jednoduchosti: Když jsem neschopný definovat přesná kritéria, zvolím kritérium "Kdo dřív přijde, ten dřív mele na milisekundy od právě teď!".
Proč by mělo být nasazení skriptu jako rozhodujícího kritéria pro výběr dotací za stovky miliónů nebo i miliard korun? To by bylo potřeba pouze tehdy, pokud by si neschopní úředníci chtěli ušetřit práci a být z obliga.