Nvidia na své konferenci GTC 2018 konané minulý týden nakonec neukázala nové grafické karty GeForce pro hráče, jak se spekulovalo, a místo toho představovala novinky pro výpočetní oblast. Nebyla ani prozrazena nějaká roadmapa budoucích pro GPU, avšak takový plán firma ukázala pro jinou oblast svého zájmu: ARM procesory Tegra.
Tegra po ústupu z mobilních zařízení našla místo v palubních „infotainment“ systémech vozidel, konzolích či set-top boxech Shield přímo od Nvidie a určitou renesanci zažívá starší 20nm model X1 díky použití v Nintendu Switch. Poslední model označený Xavier byl oznámen v roce 2016, měl by používat 12nm výrobu a letos by se zřejmě měl konečně dostat do výroby (momentálně existují vzorky). Nyní firma oznámila další pokračování roadmapy těchto SoC.
Následující generace ARM procesorů Nvidie se jmenuje Orin. Tento čip bude podle všeho stejně jako Xavier prakticky výlučně směřován na automobily a podobné aplikace využívající neuronové sítě. Nvidia nyní řešení pro automobily koncipuje jako kombinaci menšího ARM čipu s integrovaným GPU (či od Xavieru GPU s tensor cores) a většího systému Drive PX, který obsahuje dvě Tegry a dvě samostatná GPU pro větší výkon. Drive PX má sloužit zejména k vývoji vozidel, která pak podle představ Nvidie budou moci přejít na úspornější integrovaný SoC „Tegra“ další generace, který má nahradí výkon předchozího systému Drive PX.
Roadmapa systémů Nvidia pro samořídící vozidla z GTC 2018 (Zdroj: AnandTech)Výkon přes 300 TOPS?
Orin má plnit právě tuto úlohu a být funkční náhradou za velký systém Drive PX Pegassus, který je souputníkem Tegry Xavier a používá GPU architekturu Volta (tento systém by se také měl začít dodávat až letos). Drive Pegassus má údajně mít příkon 500 W a výkon 320 TOPS (tera operací za sekundu) ve výpočtech neuronových sítí, toto číslo platí zřejmě pro tensor cores. Pokud má tedy vyjít strategie Nvidie, Orin by měl mít podobný výkon a bude potřebovat velmi dobrou optimalizaci specializovaných jader pro umělou inteligenci. Xavier má totiž výkon jen 30 TOPS, takže skok bude muset být velký.
Čip by asi měl být vyráběn na 7nm procesu a asi lze také čekat, že je v tuto chvíli ještě dejme tomu dva roky vzdálen od sériové výroby. Nvidia ale nesdělila bližší parametry, takže nevíme, zda bude TDP stále 30 W jako u Xavieru, nebo zda Orin spotřebu kvůli potřebě vyššího výkonu nezvýší. Integrované GPU by zřejmě mělo používat architekturu následující po GPU Volta, o níž zatím nevíme, jak se jmenuje; hlavní roli ale budou mít zřejmě ony „ASIC“ bloky pro umělou inteligenci. Nevíme také bohužel, jaká budou použitá procesorová jádra. V Orinu by teoreticky mohla být nějaká nová generace architektury Denver/Carmel (tak Nvidia označuje jádra v čipu Xavier). Všimněte si jinak, že v roadmapě je symbolický obrázek Orinu zdvojen. Těžko říct, zda to něco znamená, Nvidia by ale například mohla chystat víc než jeden čip odvozený od této architektury, takže by možná kromě následníka Xavieru třeba mohl vzniknout ještě větší procesor s vyšší spotřebou a výkonem pro náročnější systémy.
ARM procesory Nvidie mají kódová označení půjčená od různých komiksových hrdinů (Xavier je z X-Menů) a Orin v tomto duchu podle všeho pokračuje. Zřejmě by mělo jít o jméno Aquamana ze stáje vydavatelství DC Comics. Dlužno říct, že tento zdroj pro inspiraci se asi nevyčerpá ještě několik staletí až milénií. Zdá se jinak, že v současnosti Nvidia od označení Tegra ustupuje, takže z těchto původně interních jmen se pomalu stávají jména oficiální.
