Tento měsíc Nvidia avizovala zatím historicky nejvyšší tržby, když za své třetí účetní čtvrtletí přišla k tržbě 2 miliardy dolarů (vzhledem k tomu, že mívala tříciferné kvartální výsledky, se dá hovořit o dvojnásobném obratu proti minulosti). Ambice firmy se zřejmě zvětšují s finančními výsledky, protože nyní se podle všeho vrhnula do byznysu superpočítačů. Není to ale úplně překvapivé, už v létě při představení Tesly P100 (a čipu GP100), určené přesně pro tento obor, uvedla Nvidia vlastní výpočetní servery, které jsou i základem nového superpočítače.
Ten se jmenuje SaturnV (nebo DGX
SaturnV), což evidentně odkazuje na slavnou měsíční raketu pro
mise Apollo, ale zároveň i na „nV“ v názvu firmy
z doby, kdy si ještě jméno psala jako „nVidia“. Jde
o klastr složený z výpočetních serverů DGX-1, které
Nvidia nabízí jako originální implementaci svého výpočetního
GPU Tesla P100. To jsou stroje pro GPGPU aplikace (z nichž
Nvidia nejvíce inzeruje strojové učení a umělou
inteligenci), v kterých běží dva dvacetijádrové Xeony
E5-2698 v4 (tedy založené na nejnovější
14nm generaci Broadwell-EP) a osm grafik Tesla P100
v kompaktním formátu. Server s maximálním příkonem
3,2 kW má 512 GB paměti RAM, RAID ze čtyř 1,92TB SSD a jako
konektivitu 10Gb/s Ethernet a 100Gb/s InfiniBand.
Klastr DGX SaturnV, superpočítač používaný Nvidií
SaturnV je složený ze 125 těchto
jednotek, takže se nejedná o nějak velký superpočítač.
Ovšem díky tomu, že je založený na nové generaci FinFETových
čipů, se momentálně nachází na slušné příčce žebříčku
TOP500, podle Nvidie by měl být 28. nejrychlejší. Čím se ale
firma chlubí, je energetická efektivita, podle Nvidie servery DGX-1
nabízejí 9,46 GFLOPS na 1 watt, zatímco zatím
nejefektivnější superpočítač z červnového TOP500 nabízí
jen 6,67 GFLOPS za watt. Ten je mimochodem založený na 14nm CPU
Xeon
Phi generace Knights Landing od Intelu, tedy úhlavním
nepříteli.
Server DGX-1 (Zdroj: HotHardware)
Ovšem zde je asi na místě opatrnost
(jako vždy u marketingových oslav). Tato čísla jsou
pravděpodobně pro benchmark LinPack, který ale do jisté míry
nadhodnocuje využitelný výkon výpočetních GPU (výsledné
využití je ale v tomto případě stále jen dvoutřetinové
proti teoretickým TFLOPS). V řadě jiných výpočetních
benchmarků mají ale superpočítače s GPU mnohem větší
propad reálného využitelného výkonu, než ta s CPU (k nimž
spíše patří nový Xeon Phi). Podle konkrétních výpočtů by
tak v praxi tento rozdíl mohl být mnohem menší nebo
i zmizet. Je ovšem taky třeba říci, že Nvidia systém DGX-1
primárně inzeruje na jiné použití než HPC: pro výpočty
s poloviční přesností FP16.
Reklama pro DGX-1
SaturnV Nvidia uvádí jako
superpočítač pro vlastní použití – slouží jí při
vývoji softwaru pro samořídící vozidla, simulace při vývoji
čipů, analýze defektů na waferech a jiných technologií.
Nicméně na webu, kde se tímto strojem chlubí, současně nabízí
kontakt na oddělení prodejů, pokud byste o podobný stroj
měli zájem. SaturnV tedy nemusí být tak úplně interní projekt,
ale i produkt, i když Nvidia jako nově příchozí nemůže
samozřejmě nabídnout takové zkušenosti a úroveň služeb
jako velcí zavedení výrobci. SaturnV není zas tak komplexní,
mělo by jít jen o jednodušší klastr serverů DGX-1
s InfiniBand přepínači Mellanox. Tím produktem, který skrze
tento symbol Nvidia chce prodat, jsou tak spíše právě ony DGX-1.
Server DGX-1 z čelního pohledu
Nabízený odkaz vás také zavede na
poptávkový formulář pro tyto referenční servery Nvidie. Jinými
slovy, jako přímý dodavatel superpočítačů Nvidia zatím
funguje jen tak napůl, ale kdo ví, kam ji její ambice jednou
zavedou. Zavedení hráči jako Cray nebo IBM, kteří nyní její
GPU používají, tak možná jednou budou konfrontováni s tím,
že jim jejich dodavatel sám začne konkurovat.
Zdroje: The
Next Platform, Nvidia (1,
2)
