Já jsem tím komunisti myslel něco trochu jiného, než komunistický režim. Já tím myslel základní myšlenku komunisticky smýšlejících lidí, která říká: "Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb."
A takhle myšlenka je zlem dnešního světa. Většina lidí se tím řídí, i když se za komunisty nepovažují. Mají pocit, že oni mají na všechno nárok, ale nic pro to nemusí dělat.
Je to vidět i tady, viz "Já chci hrát a proto by mi měla nVidia prodat levně grafickou kartu. A vůbec mě nezajímá, že někdo jiný chce na téže grafice těžit."
Ale je to samozřejmě o všem možném. Pražáci mají pocit, že oni můžou zakázat vjezd do centra Prahy, oni mohou zakázat parkování pro nerezidenty, ale to, že vesnicí vede frekventovaná silnice, přes kterou se nedá ani přejít, je nezajímá. A vesničani samozřejmě nemůžou zakázat vjezd do své vesnice.
Nebo europoslanci v Bruselu nařídí automobilkám snížit emise. Oni si do Bruselu létají letadlem, tak co by nepřišlápli něco, co je nezajímá.
Všichni tihle lidé mají společného to, že řeší jen sebe a na ostatní kašlou.
Přitom ten základní ekonomický zákon o kterém jsem výše psal, tedy zákon nabídky a poptávky by fungoval vždycky. Dokonce i na to životní prostředí.
Lidé si nejsou rovni, lidé se liší, a to jak v kladných věcech (třeba odvedené daně), tak i v záporných věcech (to, jak poškozují životní prostředí). Ale tohle "komunisti" nikdy nepochopí.
A takovéhle "komunisty" jsem měl na mysli.