Aby tato slova nezněla jen jako obvyklé kyselé hrozny, podložil je trochou ekonomie. Jelikož Nvidia nemá neomezené zdroje, nemůže navrhnout a vyrobit čip pro každého, kdo o to projeví zájem. Domnělý čip pro PS4 by totiž odčerpal kapacity z jiných projektů, a problém je v tom, že podle Nvidie jsou ty jiné projekty mnohem perspektivnější. Ekonomicky se tomu říká náklady obětované příležitosti – jde o peníze, které byste si mohli vydělat nějakou činností, kterou ale nevykonáváte kvůli té stávající. V důsledku by prý Nvidia přišla o víc peněz, než kolik by ze Sony přiteklo.
Máme-li věřit (neoficiální) informaci, kterou již dříve zveřejnil server Fudzilla, měla se volba, zda jít do herních konzolí, nebo do něčeho jiného, týkat mobilní oblasti. Nvidia se prý měla rozhodovat mezi Playstationem 4 a vývojem čipů Tegra, vývoj obojího by údajně byl nad její síly. V takovém případě byla asi Tegra dobrou volbou – u konzolí nelze předpokládat velký růst tržeb oproti existující generaci a odbyt je omezen na jednu firmu. Naproti tomu čip pro telefon lze udat mnoha zájemcům a trh mobilních zařízení neustále roste. V případě úspěchu mohla tedy Tegra firmě přinést mnohem více. V každém případě ale Nvidia odmítá, že by nad ní AMD vyhrálo technologicky.
Problémem zde tak nebylo ani tak to, kolik Sony chtělo zaplatit, ale spíše samotné trhy, o které se jedná. Čip pro PS4 se zkrátka se zkrátka nedá srovnávat s možností přiživit se na gigantické mobilní mánii. A to nejspíš ani v situaci, že by byl procesor pro PS4 přímo odvozen od Tegry. Nvidia by asi i tak raději potřebnou energii vrhla na další mobilní čip, neboť její nabídka není příliš široká – teprve tento rok rozšířila sortiment na dva modely (Tegra 4 a Tegra 4i).
Nvidia se sice může holedbat tím, že o nic nejde, nemůže ale popřít, že existují i dobré důvody proto, aby naopak oním košem dala Sony jí. Například procesor. Architektura x86 by samozřejmě byla mimo hru. Nvidia by mohla nabídnout SoC s jádry ARM, potíž je ale v tom, že v době vývoje byl k mání jen slabý Cortex-A9. Letos je sice již Cortex-A15 na trhu, nedostupnost platformy k předběžnému testování mohla ale být problémem. Největší potíž by ovšem byla softwarová – ARM sice dnes vládne telefonům, pro ty se ale vyvíjejí jen málo komplexní programy. Vývojářů schopných psát nízkoúrovňový kód kritický pro výkon by asi nebyl dostatek, a již vůbec ne v herních firmách, tradičně programujících pro PC a konzole (PowerPC). A zdá se, že softwarová stránka věci byla skutečně nanejvýš důležitá.
RSX, Nvidií navržené GPU konzole PS3
Že volba na x86 nepadla shodou okolností, nýbrž záměrně, totiž nepřímo potvrdil i zástupce Sony World Wide Studios, viceprezident Michael Denny. Podle něj volba vycházela přímo z potřeb a přání herních vývojářů, kteří údajně preferují co nejméně exotický hardware. Architektura prakticky identická s osobním počítačem by jim totiž usnadnila tvorbu her. Přesně v tomto duchu přitom Sony dostala lekci s PS3. Použití procesoru Cell sice bylo skvělé pro marketing, využití potenciálu této heterogenní architektury ale bylo velmi těžké. Vývojářům se proto Cell ošklivil a radost z něj neměli ani jejich šéfové. Čím je totiž programátor kvalifikovanější specialista, tím víc chce za práci peněz.
Po nedobrých zkušenostech s Cellem je proto logické, že Sony hrálo na jistotu a chtělo co nejstandardnější architekturu. Pokud byl procesor typu x86 při hledání dodavatele jednou z priorit, pak byl výběr AMD prakticky hotovou věcí. Opodstatněnost této volby asi nakonec potvrdí i Microsoft, který prý taktéž zvolil procesor architektury x86. Nicméně při takovémto strategickém rozhodnutí se zvažují různé faktory, takže architektura CPU sice možná byla důležitá, nejspíše ale ne tak, že by přes x86 „nejel vlak“.
Zdroje: Gamespot, Fudzilla, Playstation Official Magazine
