Výpočetní akcelerátory jako Nvidia Tesla nebo Intel Xeon Phi se stávají nedílnou součástí nejvýkonnějších superpočítačů světa. Karty od Nvidie používá současná světová dvojka Titan patřící Oak Ridge National Laboratory. Čínský Tchien-che 2 (Tianhe-2), který jej teprve nedávno z první pozice sesadil, je vybaven Xeony Phi. V poslední době ale z neznámých důvodů v žebříčku Top 500 klesá počet strojů, které akcelerátory mají. Za poslední rok v žebříčku ubylo hlavně superpočítačů s kartami Nvidie. Což nemusí znamenat, že by Tesly byly fyzicky vyměněny za jiné karty, do aktuálního žebříčku se ale zřejmě probojovalo několik nově spuštěných superpočítačů bez akcelerátorů, které vytlačily několik clusterů na chvostu seznamu.
The graph showing the recent fall of the CUDA accelerators #ISC13 pic.twitter.com/4RXmD7Vnf0
— simonmcs (@simonmcs) June 17, 2013
Slajd pochází z přednášky na International Supercomputing Conference 2013 a fotografii na Twitter vyvěsil Simon McIntosh-Smith z univerzity v Bristolu. Na grafu je vidět, že to byla právě Nvidia, kdo má momentálně v žebříčku nejvíce želízek v ohni. Dosáhla toho s generací Fermi, s níž několikanásobně překonala dosavadní soupeře, Cell a Clearspeed.
Podobný graf, o něco čitelnější, zato bez rozlišení mezi architekturami Fermi a Kepler, zveřejnil magazín HPCwire. Zachycuje prakticky celý vývoj trhu HPC akcelerátorů a koprocesorů od roku 2006 až do současnosti. V roce 2008 přišel Cell a prorazil na nové trhy, které existující čipy Clearspeed nedokázaly zaujmout. Totéž o pár let později udělala Nvidia. V posledních dvou pololetích je pak nepřehlédnutelný nástup Intelu, jehož podíl roste na úkor Nvidie. Připomínám však, že se nejedná o prodané kusy, svislá osa grafu je nadepsána „Systems“ – to aby nevznikl mylný dojem, že se Intel vyšvihl jen díky megalomanské zakázce pro Čínu.
Je snad trh pro akcelerátory v superpočítačích nasycen? Ani zdaleka ne. Superpočítače s akcelerátory momentálně reprezentují 33 % hrubé síly celého žebříčku dohromady a jejich podíl postupně narůstá. Přesto během příštích několika let žádný velký skok ve výkonu jednotlivých instalací nečekejte. „Kouzelná kulka již byla vystřelena,“ glosuje Horst Simon, profesor působící na univerzitě v Berkeley. Přechod z tradičních procesorů na mnohojádrové akcelerátory přinesl výrazné zvýšení výpočetního výkonu, nyní jsou omezujícími faktory sběrnice a paměti, řešení ale na obzoru není. „Dříve jsme viděli tři nebo čtyři roky do budoucnosti, v tomto okamžiku nevím o ničem radikálně jiném, co by se chystalo,“ vysvětluje Simon.
Zdroj: HPCwire, za tip děkujeme čtenáři, který si nepřál být jmenován
