Nevidím v tom logiku, ale co čekat od Microsoftu. Daleko logičtější by bylo, aby se disky začaly zapojovat na nějakou sběrnici, která jich dovolí zapojit skoro libovolné množství a ony se jen budou dělit o kapacitu "linky".
Něco na principu USB nebo Ethernetu. Dostatečně rychlé rozhraní, kam jde zapojit desítky až stovky zařízení, které na paketovém principu budou komunikovat. Tenhle princip se ukázal nejlepší v sítích, tenhle princip se ukázal jako nejlepší u externích komponent a čekal bych, že nakonec zvítězí i u těch komponent interních.
No vzhledem k tomu, že klasickým HDD bohatě stačí i SATA 3Gb/s (SATA II), výkon by přechod na NVMe nijak nezvýšil.
Navíc U.2 kabel taky není úplně šťastně vymyšlený
https://images-na.ssl-images-amazon.com/images/I/61ApDNPjgzL._AC_SL1200_.jpg)
Výhodou by tedy bylo akorát napájení přímo z U.2 konektoru na desce, což by právě u zmíněných nových ATX12VO zdrojů dávalo smysl.
V oblasti PC si myslím, že je to cesta k tomu, že si dnes koupím notebook s přiletovaným CPU a přiletovanou RAM, tak v budoucnu bude přiletovaný i SSD.
U serverů se asi MS nejspíše chce vyhnout dnešním řadičům SAS/SATA/SCSI/FC/HBA a jejich ovládací logice, a zjednodušit připojení, nejspíše kvůli virtualizacím a obejít ve výsledku výrobce diskových polí. A management disků dělat pouze na úrovni Storage Space, tedy softwarově.
Docela dobré info už z roku 2013?! https://nvmexpress.org/wp-content/uploads/NVM-Express-Optimized-Interface-for-PCI-Express-SSDs-SF13_SSDS004_100.pdf
To už tady bylo, jmenovalo se to SCSI a (E)IDE a většina IT-neznalých s tím neuměla. Krom toho to má jednu zásadní nevýhodu, a tou je nevyrovnaný výkon.
Naopak, všechna opravdu rychlá spojení (a to i ta síťová) jsou dnes realizována jako PtP (tj. vše od fastethernetu výše) a hraje se tam na co nejvyšší efektivitu (jumbo pakety, omezení režie protokolu), protože sítě inherentně nebyly stavěny na výkon, ale spolehlivost.
Nevím, kde v tom Microsoftím návrhu vidíte něco o sjednocení připojení disků. Já vidím, že očekávají, že pevné disky by se připojovali jednou PCIe linkou, zatímco SSDčka dvěma či čtyřma PCIe linkama. Pokud by to mělo být univerzální, tak na "konektor" takového rozhraní musí být přivedeny 4 linky, ať je používáte nebo ne. To nezní moc efektivně.
Ty vaše komentáře, to se mi chce plakat.
Co si mám představit pod pojmem, že většina IT-neznalých s tím neuměla? Jako že třeba připojit harddisk na SCSI bylo složitější, než připojit harddisk na PATA?
O těch point to point připojeních mluvíte proč? Point to point připojení je jak USB, tak Ethernet, ale to snad neznamená, že se nedají rozbočit, a že na ně nemůžete pověsit skoro libovolné množství zařízení (dobře, u USB jen 127 nebo kolik, u Ethernetu ještě daleko víc).
O tom, že sítě byly stavěny na spolehlivost a ne na rychlost, mluvíte proč? To snad platí o všech počítačových rozhraní, že spolehlivost je na prvním místě.
Přijde mi, že do diskuse vždycky jen vlezete proto, abyste vyblil nějakou kravinu, kde je pár termínů a čekáte, že budete považovanej za odborníka.
Třeba si představ, že ne každý zvládl nastavit SCSI id. Nebo že měli hokej v terminaci, zejména u wide adaptérů, které byly typicky uprostřed sběrnice, takže jsi musel myslet na terminaci horních 8 bitů jinde, než kde byly zaterminované dolní. Délka celé sběrnice, externí zařízení, nastavování spinup delay...
A o PtP píšu proto, že tu blouzníš o sdílené sběrnici. Rozbočení USB i ethernetu vyžaduje aktivní prvek - přepínač. Doporučuju ti se dále neztrapňovat.
Tak si pane odborníku ujasníme pojmy. Sběrnice je komunikační kanál, který dokáže současně (pseudosoučasně - na paketovém principu) obsluhovat několik zařízení najednou, tedy její součástí je i nějaký způsob adresace.
Uvedl jsem vám dva příklady těchto sběrnic, které se prosadili u sítí (Ethernet) a u externích komponent (USB). Oba tyto způsoby vyžadují na rozbočení aktivní prvek (nemůžete to rozdvojit rozdvojkou jako elektriku). A napsal jsem, že něco na tomto principu by bylo potřeba i u interních komponent.
Načež přijde vylízanej tynyt a začne tu vykládat o tom, že na rozbočení je potřeba aktivní prvek a vyvozuje z toho, že tu blouzním o sdílené sběrnici a ztrapňuju se.
O USB i ethernetu jsi ovšem začal blábolit ty. A já ti jen PODRUHÉ připomínám, že to nejsou sběrnice. Chápu, že se to snažíš otočit, abys vybruslil, ale ono je pěkně vidět, že jsi to byl ty, kdo začal blábolit.
Takže fakta:
1. poslední sdílený sběrnicový ethernet byl 10base2, a nepoužívá se už dobrých 25 let, protože se na něm jednoznačně projevují nedostatky sběrnice, tj. nutnost sdílet pásmo. Apropos, 10base2 se nerozdvojoval a ani nerozbočoval. Rozbočuje se až 10baseT pomocí hubu (aktivní prvek) a vše vyšší pak už je přepínané, takže se vždy jedná o spojení PtP (se speciální výjimkou broadcastu a multicastu)
2. USB je sériové rozhraní, které, stejně jako ethernet neumí samo o sobě více zařízení, ale je potřeba aktivní hub.
Že jsi napsal "že bude potřeba" to je sice hezké, ale je to totální kravina, stejně jako všechny tvé výblitky v tomhle vlákně, kdy postupně zjišťuješ, že to asi tudy nepůjde, tak si vymyslíš další odbočku. Ta tvá "sdílená-přepínaná sběrnice" bude mít ještě další chybku, kterou jsem si nechal na dobu, kdy se pořádně odkopeš: a tou je její délka. Když bude rychlá, nebude levná a dlouhá. Když bude levná, nebude rychlá ani dlouhá. A třetí variantu si určitě taky odvodíš. ;-)
A ještě mi prozraď, brouku Pytlíku, jak máš v plánu předávat řízení sběrnice? Round robinem/tokenem? CSMA/CD? Nebo to chceš vrátit do dob ořezaného IDE, kdy to bude řídit nějaký HBA? ????
Ne, máte to špatně - sběrnice je jakákoliv komunikační kanál, po kterém se přenáší data. Není tam žádná podmínka že by sběrnice musela obsluhovat více zařízení najednou. Nůže existovat PoitToPoint sběrnice pro komunikaci pouze mezi dvěma zařízeními a může existovat sdílená sběrnice kde těch zařízení je hromada. A Ethernet není sběrnice, je to norma popisující síťovou komunikaci po různých přenosových médiích. Až 10base2 je sběrnice. A USB není jedna sběrnice - je to více sériových PoinToPoint sběrnic propojených pomocí aktivních prvků - USB HUBů.