Fotografie bruselského Atomia musí být kvůli autorskému zákonu vyretušovaná (foto: Wikipedia)
U Atomia je bizarní situace způsobena faktem, že jeho autor André Waterkeyn je po smrti teprve devět let, čili autorská práva hned tak nevyprší. Eiffelova věž je už sice stará dostatečně, nicméně tam se copyright týká osvětlení, které ji v noci zkrášluje. Proč se však na fotografiích nemění v siluety také další evropské stavby, jako je například pražský Tančící dům? Odpověď najdeme ve směrnicích Evropského unie.
Dobrovolná svoboda panoramatu
Konkrétně se této problematiky týká směrnice 2001/29/ES „o harmonizaci některých aspektù autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti“. Ve třetím odstavci pátého článku tu narazíme na zmínku o tom, že členské státy mohou stanovit výjimku či omezení autorského zákona v určitých případech. A jedna taková výjimka hovoří o „užití děl, jako jsou díla architektonická nebo sochařská, vytvořených k trvalému umístění na veřejných místech“.
Tato takzvaná svoboda panoramatu, která platí také u většiny amerických staveb, vznikla právě proto, aby nedocházelo k podivnostem à la vystřihování Atomia z fotek. Jenže směrnice 2001/29/ES bohužel neudává povinnost svobodu panoramatu přijmout.
Zatímco autorský zákon České republiky i většiny ostatních zemí Evropské unie zaznamenání či vyjádření díla trvale umístěného na veřejných místech z vymáhání autorského práva vyjímá, Itálie, Francie a Belgie se rozhodly nezohlednit ve svých zákonech citovanou směrnici.
Pochopitelně to neznamená, že musíte fotky z dovolené v Bruselu odevzdat k policejní kontrole, ovšem jakékoliv užití jen trochu klasifikovatelné coby komerční (byť by to bylo na vzdělávacím webu typu Wikipedie) už znamená, že se vám ozvou dědicové mistra Waterkeyna. Minimální cena za možnost zobrazení fotky Atomia mimo rodinné album se potom pohybuje kolem 90 eur (cca 2 500 Kč) za měsíc.
Zdroj: Torrent Freak