Po odchodu Petersena se totiž provalily vážné problémy v účetnictví a také fakt, že se firma různými pobídkami a bonusy pro zákazníky upsala k závazkům, jejichž přesnou výši v ní zřejmě ani nikdo nezná. Výsledkem bylo, že za druhé (červen/jún až srpen/august) a třetí čtvrtletí (září/september až listopad/november) svého účetního roku 2013 ještě stále nemá spočítané hospodářské výsledky. Navíc zřejmě bude muset přehodnotit i již publikované výsledky kvartálu prvního (březen/marec až květen/máj). Firma tak vlastně funguje na slepo.
Původní, ještě „Petersenovský“ odhad tržeb za letní druhý kvartál byl 110 až 120 milionů USD. Nástin, který firma zveřejnila letošního 31. ledna, však ukazuje zcela jinam. Obrat za toto období má být jen někde mezi 65 a 85 miliony, přičemž stejné rozpětí je odhadováno pro následující podzimní kvartál. Firma tedy vydělávala podstatně méně, a nadto má ve své bilanci stále ještě nějakých 40 milionů nejistoty.
Ke škodám, které ve firmě zanechal předchozí šéf, se navíc přidružily problémy celého trhu. Ten se potýká s propadem poptávky a výše skladových zásob se ukázala jako příliš velká. Firma již přistoupila k restrukturalizaci spojené také s propouštěním. Její součástí bylo opuštění lowendového segmentu, kde zrušila 80 % produktů (celkově skončilo přes 150 produktů), jelikož se chce do budoucna soustředit jen na nejlukrativnější oblasti trhu. Kvůli sníženým cenám a zrušení produktů ovšem muselo OCZ odepsat nemalou část účetní hodnoty svých zásob, dohromady 45 milionů USD (15 v druhém a 30 v třetím kvartále). Přišla tak o poměrně vysokou sumu, v současnosti totiž údajně hodnota skladových zásob OCZ nepřesahuje 50 milionů.
Že je postavení firmy nejisté, si asi myslí i banka Wells Fargo Capital Finance, u níž má OCZ provozní úvěr. Jeho kapacita byla totiž snížena z 35 milionů na 20 milionů USD. Momentálně má OCZ zhruba 2 čisté miliony v hotovosti (9 milionů na účtech, ovšem 7 milionů dluhu). Její závazky činí asi 30 milionů USD a pohledávky 35 milionů.
Trvající nejistota v účetnictví tedy může skrývat značně nerůžovou budoucnost. Na druhou stranu, díky restrukturalizaci by se teoreticky firma mohla v novém účetním roce (začínajícím v březnu/marci) odpíchnout k lepšímu. Nový CEO Ralph Schmitt uvedl, že by se firmě mohl za následující rok povést meziroční růst ve výši 20 až 30 %.
Vedle primárního problému, kterými jsou chybějící peníze, sebou tato účetní dobrodružství přinášejí ještě další potíž. OCZ je totiž akciovou společností, a její akcie jsou veřejně obchodovány na burze. Proto má firma povinnost řádně referovat o svých finančních výsledcích, ovšem s tímto závazkem se nejprve zavádějícími, a poté dlouze opožděnými zprávami dostává na štíru. Společnosti proto reálně hrozí, že bude vyřazena z obchodování na burze NASDAQ. Stane se tak, pokud nebude dodatečná revize účetnictví ukončena do konce února, přičemž OCZ má k tomuto datu konečně dodat hospodářské výsledky za obě „nespočítaná“ čtvrtletí. 1. února měla OCZ informovat NASDAQ o tom, jak audit pokročil, nevíme ale, zda se tak stalo (oficiálně v tomto smyslu žádná zpráva vydána nebyla).
V tomto ohledu visí tedy budoucnost firmy na vlásku. Vyloučení z burzy by totiž mohlo vést k ztrátě důvěry investorů a firmě by mohly odmítnout půjčky i banky. Ztráta zdrojů pro financování provozu by zřejmě byla fatální. Ale i pokud se OCZ na burze udrží, může se stát, že ji za špatné informování o hospodaření popoženou vlastníci akcií k soudu.
Zdroje: The Register, OCZ (1, 2)
