OLED průhledný i ohebný
PMOLED jsou displeje s pasivní matricí, jsou jednodušší konstrukce a typicky se používají tam, kde stačí jen text, velké pixely apod. Často dnes narazíte také na pojem AMOLED, což jsou OLED displeje s aktivní matricí a právě tento typ je preferován u monitorů. Mezi další zajímavé odnože dnes patří i PHOLED, tedy technologie fosforeskujících displejů s 4× vyšší účinností oproti tradičním OLED, čímž se mu daří dosahovat rekordních hodnot v efektivitě převodu elektrické energie na světlo.
Máme tu však také WOLED (White OLED), jež umí u bílé měnit její teplotu. Mohli byste narazit i na FOLED (flexibilní OLED), což je vlastně běžná struktura zobrazovače nanesená na ohebný materiál. To přidává na odolnosti i lepšímu přizpůsobení se místu, kam se má displej zasadit. A ať máme výčet kompletní, zmiňme si i TOLED, neboli transparentní OLED s až 80% průhledností. Díky tomu lze displej použít i na průhledu ochranné helmy, skle automobilu apod.
OLED technologie má v porovnání s LCD na své straně většinu výhod (je tenčí, má lepší zobrazovací úhly, jemnější rozlišení, vyšší odolnost a rozpětí pracovních teplot…). Na druhou stranu, dnešnímu trhu stále dominuje LCD v mnoha formách. OLED technologie by také snesla ještě trochu potlačit degradaci barev, která započne již po pouhých tisíci hodinách používání. Malér je také v tom, že barvy nedegradují stejně rychle, nejdříve začne modrá (tisíc hodin), pak zelená (10 tisíc hodin) a nakonec i červená (30 tisíc hodin). To je mimochodem také důvod, proč se u spotřebitelských displejů nejčastěji setkáte právě s odstíny rudé nebo zelené (MP3 přehrávače, mobily…).
Pro příští pětiletku
OLED technologie na dnešním trhu není příliš rozšířená. Dle Samsungu, a jmenovitě jejího zástupce pana Sang-Soo Kima, by se mělo v nejbližších 5 letech na trhu objevit kolem 1 miliardy OLED displejů a mají v tomto období již zcela dominovat mobilní oblasti i trhu domácích TV. Připomeňme si pro zajímavost, že prodeje OLED displejů dosáhly v roce 2007 k 2,1 milionu kusů, letos by se měly jejich prodeje vyšplhat na 45 milionů, takže trend je jasně viditelný. Větší penetraci OLED (tedy nadpoloviční podíl všech displejů na světě) očekává Samsung někdy kolem roku 2015.
Plného rozkvětu OLED technologií se zřejmě dočkáme až v následujících letech, ale je to dnes již pouhá otázka času, protože z dlouhodobého hlediska mají OLED nad LCD navrch prakticky na všech frontách: AMOLED nabízejí živější barvy než LCD, disponují ultrarychlou odezvou, nepotřebují dodatečné podsvícení jako LCD, pak tu máme i jejich jednodušší strukturu a již zmíněné široké pozorovací úhly. Prakticky všechny hlasy se ovšem shodují v tom, že OLED bude vytlačovat LCD z některých pozic jen velmi těžce z důvodu stále levnější výroby LCD. Přitom pro některé situace je OLED jako stvořený – kupříkladu AMOLED je perfektní pro 3D TV díky své okamžité odezvě, takže nehrozí artefakty jako u některých LCD.
Sony s diplejem srolovaným v tužce
Společnost Sony v posledních dnech představila prototyp OLED displeje určeného pro mobilní techniku, jemuž nedělá nejmenší problém omotat se kolem libovolného materiálu a přitom stále zobrazovat video či hovor. Prototyp má 4,1“ úhlopříčku, rozlišení 432 x 240 pixelů a tloušťku zhruba 80 mikrometrů (jako lidský vlas). Displej zvládne kontrastní poměr 1000:1 a svítivost 100 cd/m2.
Prodám displej, zn. Srolovany , zdroj: Sony
Sony se v této souvislosti nechala slyšet, že se jí vše podařilo zejména díky nově použitému materiálu peri-Xanthenoxanthenu (PXX). Ten je odolný proti kyslíku, vlhku, světlu i teplu, takže je pro displej ideálním kandidátem. Prototyp je zajímavý také tím, že jde o první model, u něhož byla rovněž zredukována velikost a počet doprovodné obslužné elektroniky. Novinka sice stále není ještě dokonalá (je občas vidět rušivá horizontální a vertikální síť), ovšem průlom to rozhodně je.
K dalším zajímavostem z poslední doby v OLED branži rozhodně patří největší průhledný AMOLED displej od Samsungu. Má úhlopříčku 19 palců a jak se sami můžeme přesvědčit, je přes něj vidět. Samsung naznačil, že by jednou takovéto displeje rád viděl v autech a na podobných místech. Společnost rovněž uvedla, že se jí díky zjednodušení výrobního procesu podařilo zvýšit potenciální úhlopříčky pro budoucnost až někam k hranici 40 palců.
Devatenáctipalcový průhledný Samsung, více na ExtraHardware, zdroj: Etnews
Na vavřínech nespí ani jiné firmy, našinci méně známým. Vsadíme se, že jste dodnes nikdy neslyšeli o společnosti DuPont Displays. A přesto jde o firmu, které se podařil doslova husarský kousek – zjistila, jak OLED displeje zkrátka tisknout! Proces to není až tak primitivní, jak by se mohlo zdát, jelikož OLED displeje mají běžně kolem 12–15 vrstev a při tisku se musí zachovat jak absolutní přesnost procesu, tak i nerozpíjivost barev. Dle prvních reálných výsledků z praxe vše naznačuje tomu, že bude možno po mírných úpravách vytisknout na průmyslových tiskárnách (jakou je třeba japonská Dainippon Screen) 50“ OLED obrazovku za pouhé dvě minuty.
Pokud jde o výrobu displejů tradiční cestou, dnes se používá metoda Shadow-mask Evaporation to Pattern, která je však velmi finančně náročná. Největší běžně prodávaný displej vyrobený touto technologií je 15“ model LG, který stojí 2725 dolarů.
LG 15EL9500, největší (15 palců) OLED displej v běžné produkci, zdroj: Dance with Shadows
Poptávka převyšuje nabídku
Rozhodně je však potěšující vědět, že již dnes je po OLED displejích taková poptávka, že ji výrobci nestíhají uspokojit. To je případ třeba i smartphonu HTC Droid Incredible, jenž nabízí 3,7“ dotykový AMOLED displej od Samsungu s rozlišením 480 × 800 pixelů. Toho času jej prodává americký operátor Verizon za dotovaných 99 dolarů, ovšem aktuálně není k dispozici z důvodu nedostatku klíčové komponenty – ano, právě AMOLED displeje.
Samsung tyto displeje dodává i pro další výrobce – Google Nexus One (i když to je také HTC), několik modelů mají i samotní Korejci (třeba model S8500 Wave).
Příjemné je že se počet původních velkých hráčů na OLED trhu (Samsung, LG/Philips, Sony apod.) se dnes těmto technologiím věnují desítky firem – od australské 4D Systems, přes izraelskou Peptronics, až po Vitex Systems (studující technologii zapouzdření OLED do polymerů).
Mimochodem, zda jde u vašeho zařízení o OLED, nebo LCD poznáte velice snadno, stačí se na něj podívat pod úhlem (pro LCD kritických) 89 stupňů. OLED si totiž zachovává dokonalou viditelnost ve všech úhlech.
Zdroj: PC Mag, Technology Review, Wikipedia
