Úvod
Televizory se dnes už vydávají snad lepším směrem – displeje OLED i QLED jsou spolu s HDR a vysokým rozlišením 4K konečně kvalitativním skokem a současné Smart TV je dostatečně pohodlné, aniž byste u něj nadávali a vzpomínali na analogovou dobu. Vyzkoušel jsem současné špičkové televizory od Philipsu, Panasonicu, Sony i LG s obrazovkami OLED, k tomu jsem přibral jednu QLED od Samsungu.
Téměř všechno jsou to televizory, které si pro jejich vysokou cenu asi ještě domů nekoupíte, ale u některých zase už nejde o tak nedostupný luxus a nějaké tipy na nákup v závěru článku najdete. Pokusím se shrnout své dojmy nejen z kvality obrazu, ale z celkového provedení, kompletní nabídky výrobců i možnosti jejich Smart TV.
LG W7 OLED – displej nalepíte na zeď, vše ostatní je v soundbaru. Takto extrémní televizi ale kvůli OLEDu pořizovat nemusíteŽe se u nás nic kvalitního nevysílá?
To je pravda, kvůli ČT24 asi nepotřebujete vysoký dynamický rozsah. Tyto televize se hodí hlavně na sledování zahraničního obsahu z předplacených služeb typu Amazon nebo Netflix a filmů/seriálů ať už (legálně) stažených, nebo z disku Blu-ray.
Pokud toužíte po tom nejlepším obrazu a máte na televizi nachystaný dostatek peněz, modely s obrazovkou typu OLED a QLED s podporou HDR jsou to nejlepší, co můžete pořídit. Všichni se drží hlavně úhlopříček 55 a 65", sem tam někdo přijde i s jiným rozměrem, ale cena OLEDu je extrémně závislá právě na velikosti.
Kvůli ČT24 si tuhle televizi nekoupíte, kvůli Netflixu a Amazonu už anoVelký výběr těchto televizí má LG a Samsung (který je největším výrobcem televizí na světě), naopak Philips a Panasonic mají zatím jen tři modely OLED televizí a Sony jen jednu. OLED nabízí kromě testovaných značek i Toshiba, Bang & Olufsen, Loewe či TCL. OLED nemá vlastně jen Samsung, který poukazuje na jeho některé nevýhody a místo toho nabízí výrazné zlepšení současné technologie LED pomocí kvantových teček.
Označení QLED je na jedné straně výborným marketingovým počinem, neboť pro neznalé to „vypadá jako OLED“ a zároveň si tím Samsungu ponechává otevřené dveře i pro budoucí případné změny. QLED totiž může jednou znamenat i kombinaci OLEDu a Quantum Dot.
Rovnoměrnost podsvícení u technologie OLED by z principu měla být dokonalá – každý bod svítí sám za sebe. Přesto se u našeho měření pohybuje mezi 85 a 95 %, protože ani svit jednotlivých bodů není úplně stejný a po určité době používání se navíc některé body unaví více než jiné.
Pomocí optické sondy jsem naměřil jas na 64 místech obrazovky a vytvořil heatmapu. Kromě homogenity je z ní patrné i základní nastavení jasu od výrobce. Starší televize od Philipsu svítila o něco více, než novější. Sony se drží nepsaného standardu 120 nitů a Samsung naopak září až 180 nity. Největší homogenitu jsem zaznamenal u Sony a Philipsu.
Homogenita obrazu: Sony, Philips, Samsung. Čím žlutější, tím vyšší jas
Pokrytí barevného gamutu podle normy Rec.709 opět pomohla změřit sonda. Zaměřil jsem se pouze na filmový režim. Samsung má rozsah opravdu velký, blíží se k AdobeRGB. Sony zase zobrazuje jednotlivé barvy s přehledem nejvěrněji. Philips je něco mezi, ale jeho barvy mají vyvážení bílé více do modra.
Gamut: Sony (Cinema Pro), Philips (Kino), Samsung (Standard)
Komplexní porovnání kvality obrazu bych ponechal specializovaným zahraničním magazínům. Klasické měření sondou jsem omezil na rovnoměrnost podsvícení a barevný gamut. Případné vady obrazu se projevují jen při určitých scénách a uživatel si jich prakticky nemá šanci všimnout.
Vlevo OLED, vpravo QLED
HDR
HDR znamená vysoký dynamický rozsah a jde o něco úplně jiného, než jste zvyklí u fotografie. Stručně řečeno získáte mnohem více odstínů jasu a obraz vypadá přirozeněji. V HDR ale musí být natočený zdroj a u našeho televizního vysílání si na něj ještě počkáme.
Pokud sledujete filmy z Netflixu nebo Amazonu, případně kupujete Blu-ray, týká se vás HDR už teď. Standardů HDR je ale více, naštěstí televizory většinou podporují všechny. Televizory OLED a QLED bez HDR až na jednu jedinou výjimku navíc ani nekoupíte.
Srovnání HDR podle LGHybrid Log Gama – základní standard HDR vhodný i pro televizní vysílání.
HDR10 – v tomto formátu najdete vysílání na Netflixu a Amazonu, případně u některých filmů na Blu-ray.
Dolby Vision – nejvyšší standard HDR s teoretickou hodnotou jasu až 10 000 nitů. Takovou svítivost ale dnešní televizory ještě neumí, výrobci zde naopak musí platit za licenci. Je nicméně dobré, když televizor podporuje všechny formáty HDR.
Smart TV
Možná by řada z vás včetně mě ocenila hloupou televizi, která poskytuje krásný obraz, zatímco všechny technologie (chytré funkce a tunery), které brzy zastarají, by obstarávala externí krabička. Takovou televizí byl ještě někdy před dvěma roky jeden model Philipsu, ale dnes už na trhu nejsou. Kvalitní obrazovky se „bohužel“ vždy pojí se Smart TV.
Obecně vybíráte mezi Android TV (ten používá Sony a Philips) a proprietárními systémy. LG má svůj WebOS, Panasonic předělal původní Firefox OS na My Home Screen a Samsung samozřejmě Tizen.
Android TV, Tizen, WebOS a My Home ScreenAndroid TV nabízí nejvíce aplikací a do budoucna je nejuniverzálnější, navíc na něm spustíte Kodi. Samotné menu televizí je ale do systému trochu naroubované a zůstává zvlášť.
WebOS od LG má naopak všechny funkce ve společném rozhraní. Ovládáte jej pohodlněji kurzorem (funkce Magic Remote, ale jde to i klasicky). Stejně tak Tizen od Samsungu se ovládá velmi snadno.
My Home Screen 2.0 od Panasonicu je kombinací strohého menu a velkých barevných kruhů ze systému Firefox OS. Spojit Smart TV a původní menu se u něj zatím nepodařilo.
Klíčová je nabídka aplikací. Kodi je pouze pro Android a na všech ostatních systémech je s komfortním přehráváním multimédií po síti problém. V nabídce dalších aplikací je to už lepší – například Youtube mají všechny systémy.
Podpora českých IPTV se liší. O2TV ani T-Mobile TV aplikace nemají žádné, UPC Horizon také ne, Digi TV už nějaké chystá. Z menších je tu ještě Kuki a Lepší TV, které spustíte na Androidu a Tizenu a Sledování TV, které má navíc i podporu WebOS.
Samozřejmě můžete i k takovéto televizi mít nějakou externí krabičku, například Shield TV, který obsahuje Android TV s ještě lepším hardwarem, než jaký nabídne televize. Takto získáte i Kodi a u samotné televize vás pak už Android nemusí zajímat.
Článek pokračuje další kapitolou…
LG: největší výběr OLEDů a jednoduché Smart TV
Společnost LG je jediným výrobcem OLED panelů. Ty od něj kupuje Philips, Panasonic, Sony a vlastně i Loewe a další. Nelze ale říct, že by právě kvůli tomu měl LG nejlepší obraz. Každý výrobce k panelu od LG přidává vlastní elektroniku a vlastní zpracování obrazu.
LG má za sebou už nějakou historii televizorů OLED, které prodává už třetí sezónu. V těch současných jde o pátou generaci OLED panelů. Postupně skončil se zakřivenými obrazovkami a v letošní řadě už má celkem devět modelů v ceně od 79 990 po 219 990 Kč. Výjimku tvoří jeden Full HD model za 34 990 Kč, který je asi nejvýhodnější současnou televizí s tímto špičkovým obrazem.
LG 55EG9A7VNabídka LG se dělí do šesti řad označených písmeny A7, B7, C7, E7, G7 a W7. Sedmička znamená modelovou řadu pro rok 2017. Většina televizorů je klasicky v úhlopříčkách 55 a 65", velkou 77" obrazovku mají až dvě nejvyšší řady.
Zajímavým počinem je ale již zmíněný televizor A7, který má sice jen rozlišení Full HD, ale to není proti 4K vůbec na škodu. LG pro něj (možná kvůli pomalejšímu hardware) zvolilo jen starší WebOS verze 2.0. Tento 55" televizor je nejdostupnější současnou možností, jak získat OLED televizi. Při jeho ceně vás ani nemusí mrzet, že nemá HDR.
Následují dvě prakticky shodné řady B7 a C7, které se liší pouze designem. C7 je v tomto novější, ale obrazovku i elektroniku mají jinak zcela shodnou. Stejná je i jejich cena, která u menšího 55" provedení činí 79 990 Kč. Existuje i dražší 65" varianta.
Vyšší řada E7 se dělí na 55" E7N a 65" E7V. Menší varianta má navíc soundbar. Následuje už čistě 65" model G7V za 189 990 Kč, který bych nazval vlajkovou lodí, neboť extrémní 65" W7V je už televize pro opravdové fajnšmekry. G7V má sklopný soundbar pro pověšení na zeď. S podobnou funkcí přišel později i Philips. To W7V je vlastně jen nalepovací displej na zeď, ke kterému patří velký soundbar s veškerou elektronikou. Spojené jsou tenkým plochým kabelem. Pokud budete chtít ohromit, tak si pořídíte přesně tuto televizi.
Televizory od LG podporují (až na A7) všechny tři standardy HDR a přichází i s vlastním Active HDR. Samotné LG navíc uzavřelo spolupráci s firmami Technicolor a Dolby. Odpovědí LG na QLED od Samsungu je spíše technologie Nanocell a OLED považuje za mnohem lepší. Samsung to samozřejmě vidí jinak.
Tunel složený z OLED obrazovek, impozantní ukázka technologie LG na veletrhu IFALG vsadilo na vlastní Smart TV pod názvem WebOS. Nutno říct, že patří k nejpovedenějším. Na WebOS neexistuje schizofrenní situace známá z jiných Smart TV, kdy chytré funkce vypadají úplně jinak, než menu televizoru. Navíc jej můžete ovládat pohybovým ovladačem Magic Remote.
Dálkový ovladač s funkcí Air mouse – LG má nejkomfortnější ovládání televizeTím hlavním je u něj dolní pás karet, v tom je podobný Tizenu. Smart TV je zde doplněk televizního vysílání a zbytečně jej nepřekrývá. První a větší kartou je vždy ta poslední spuštěná, další karty si můžete seřadit podle sebe.
Problémem WebOS je absence Kodi a některých IPTV. Aplikace existuje pro SledováníTV a LepšíTV, dále je zde Netflix, Amazon, HBO Go nebo Stream. Vaše vlastní filmy a seriály můžete přehrávat jen lokálně z disku. Přehrávač WebOS zvládne přepínat titulky i zvukové stopy a k dokonalosti mu chybí jen podpora sítě. Vestavěný SmartShare umí UPnP, ale už ne Sambu.
Výhodou LG je velká nabídka televizorů, které vyrábí už třetím rokem. To že je přímo i výrobcem panelu už tolik neznamená, spíše by jen teoreticky mohl být schopen nabídnout lepší cenu. Od LG se může vyplatit vzít jejich základní model A7, který nabízí perfektní cenu a vlastně jde o nejlevnější OLED (pomineme případné čínské výrobce). Přitom má pěkný Full HD obraz na velké 55" úhlopříčce a výborné ovládání Magic Remote. Zamrzí jen starší WebOS 2.0, ale on to v reálu není takový rozdíl. Možnost Kodi nemáte ani v nejnovější verzi.
Silné stránky LG OLED: výhodný základní model, perfektní ovladač, intuitivní svižné Smart TV
Slabé stránky LG OLED: síťové přehrávání multimédií
Philips: hlavně Kodi a Ambilight
Philips vyrábí OLED televizory druhým rokem. Loni představil model 901F (79 990 Kč), ten letos doplnila levnější, ale prý lepší novinka 9002 (64 990 Kč). Jde o 55" obrazovky s rozlišením 4K a třístranným Ambilightem a oba jsem měl možnost porovnat vedle sebe.
Nedávno je Philips doplnil ještě 65" modelem 9603. Kromě prvního modelu 901F jsou oba novější televizory postavené na procesoru Philips P5. Model 9002 by tak měl mít o něco lepší zpracování obrazu, jenomže Philips u něj šetřil jinak. Zmizel soundbar, kryt konektorů a pokovenou zadní stěnu vystřídal plast.
Pro zákazníka to ale současně znamená úsporu 15 000 Kč a ti náročnější dostali nabídku na novou 65" televizi, takže se kroku Philipsu vlastně nedivím.
Philips 901F a 9002
Při porovnání obou 55" modelů vypadá obraz prakticky stejně. Výhody procesoru P5 se projeví jen v některých scénách například lepším odstraněním šumu. Jestli si rozdílů uživatel všimne je ale otázka. Verze druhého čipu, kterým je MediaTek, je prakticky stejná a výkon obou televizí také. Naopak zvuk je u novějšího modelu horší, absence soundbaru je znát.
Co se týče konstrukce, tak oba televizory Philips zdůrazňují stejně jako LG tenkost obrazovky a samotné šasi má nějakou měřitelnou tloušťku jen v dolní části televizoru. Nová 9002 je ještě o kousek tenčí. Nový 65" pak navrací soundbar a při pověšení na zeď jej dokonce umí sklopit. Toto řešení má u jednoho modelu i LG.
Již před lety představený koncept sociální televize Philipsu spočívající ve zobrazování tweetů vedle obrazu podle klíčových slov ve vysílání najdete i zde. Stále jsem si na něj nezvykl a do českého prostředí příliš nezapadá. Philips také brzy začne aktualizovat Smart TV na Android 7.0.
Velké a těžké dálkové ovládání je slabinou Philipsu. Stisk tlačítek není vždy jistý a nepomůže ani malý touchpad situovaný mezi směrový kříž. Jistou výhodou je ovšem qwerty klávesnice na zadní straně. Ne že by to u ostatních výrobců bylo dokonalé, ale Samsung a LG jsou v dálkových ovladačích nedostižní.
Philips zvolil jako Smart TV pro své televizory Android, který doplňuje jen vlastním menu. Tím máte zaručen přísun největšího počtu aplikací a jistou univerzálnost. Samotný Philips v tiskových zprávách dokonce občas doporučuje Kodi, tak je trochu škoda, že jej i rovnou nepředinstaloval. Kodi je jedna z největších výhod Androidu v televizi, jiné systémy jej nemají. Vedle něj je tu z aplikací také Lepší TV, Netflix či Amazon, chystá se aplikace pro IPTV Sledování TV.
Stačí se ale podívat na hlavní tahák Philipsu: Ambilight. Barevné diody po okrajích televizoru opticky rozšiřují obraz, potlačují únavu očí při sledování za tmy a vytvářejí efekt, který se neomrzí. Za předpokladu, že v podobné cenové hladině nabízejí dva výrobci OLED televizi s podobně kvalitním obrazem, osobně bych si vybral televizor od Philipsu právě kvůli Ambilightu. Nový 65" OLED 9603 jej ale nemá zpracovaný úplně nejlépe a při pohledu mírně z boku se diody odrážejí v průhledném rámečku. Šlo však o prototyp a je možné, že novinka bude nakonec vypadat trochu jinak a dostane i jiné číselné označení.
Silné stránky Philips OLED: Ambilight, Android (=Kodi), nepatří mezi nejdražší
Slabé stránky Philips OLED: jen průměrný dálkový ovladač
Sony: luxusní designová televize s dokonalým zvukem
Přestože už v minulosti existovala jedna menší OLED televize této značky, Sony se do první ligy s OLED televizemi přidalo až letos. Ale nebylo by to Sony, aby televizor rovnou neobsahoval ty nejlepší technologie. Obrazovku OLED totiž doplnil špičkový zvuk vycházející ne z reproduktorů, ale přímo z obrazu. Sony nehraje na cenu a snaží se nabízet to nejlepší. Základní velikost stojí bez desetikoruny osmdesát tisíc.
Bravia A1 je dostupná klasicky v 55 a 65", v Berlíně pak Sony představilo i obří 77" velikost. Minimálně u prvních dvou velikostí je veškerý hardware uvnitř televize stejný a liší se jen velikostí obrazovky. Za deset palců úhlopříčky navíc si připlatíte 26 000 Kč a obří 77" varianta přijde na více než půl milionu. Cena OLEDu je holt odvislá hlavně od velikosti.
Výkon a zpracování obrazu má na starosti procesor X1, který je ve všech Braviích A1, a také v modelu ZD9.Specialitou Sony je konstrukce. Bravia A1 totiž nemá normální stojan, ale opírá se o výklopnou nohu. Vždy tak bude mírně zakloněná. Jde hlavně o designový prvek, taková televize pak tvoří v obýváku solitér. Lze ji samozřejmě připevnit i na zeď přes systém VESA. I když preferuji připevnění televize na zeď, tak osobně se mi absence normálního stojanu příliš nezamlouvá. Podle Sony by ale šlo o rušivý element. Zadní kryt výklopné nohy má také designový kryt podobně jako by šlo o velký reproduktor.
V noze jsou situované veškeré konektory a basový reproduktor. Čtveřice reproduktorů (pro každý kanál 2× 10 W) je pak připevněna na televizi zezadu a hraje skrz obrazovku. Zvuk vytváří vlastně i rozkmitání displeje. Sony tomu říká Accoustic Surface a podle poslechu jde skutečně o jeden z nejlepších zvukových zážitků u televizoru. Možná jen velký soundbar u vlajkové lodi LG hraje o něco lépe.
Sony má dva filmové režimy obrazu. Cinema Home upravuje obraz o něco více, ale až Cinema Pro nabídne skutečně přesné barvy. Ty jsou téměř dokonalé a v tomto módu budete mít při sledování filmů nejvěrnější barvy ze všech zkoušených televizí.
Sony používá jako Smart TV systém Android (spolu s Philipsem). Ovládání je přesto trochu jiné. To co je odlišné od Android TV a pochází přímo od Sony je Action menu (vstup do menu pro nastavení televizoru) a Discover, které pod vysíláním zobrazí pruh s aktuálními pořady na jednotlivých kanálech.
MenuDálkový ovladač je u Sony klasický. Svým provedením vypadá jako vodotěsný, nicméně kvůli tomu nemá moc jistý stisk a patří mezi nejméně pohodlné ze všech, které jsem zkoušel. V tomto zkrátka nedostižně vede duo LG a Samsung.
Sony však vždy šlo spíše po kvalitě, než po ceně a procesor s označením 4K HDR X1 Extreme opravdu poskytuje hezký obraz. Zvukový projev Bravie A1 je pak ze všech vyzkoušených asi nejlepší.
Silné stránky Sony OLED: úžasný zvukový projev, Android (=Kodi)
Slabé stránky Sony OLED: nepohodlný dálkový ovladač, vyšší cena
Panasonic: perfektní obraz, ale skoro bez aplikací
Svou prvotinu CZ950 z roku 2015 Panasonic postupně nahradil modely EZ950 a také EZ1000, které se však liší hlavně lepší antireflexní vrstvou a soundbarem. Základním modelem je TX-55EZ950E o úhlopříčce 55" a 65" a podobně jako Sony začíná na 79 990 Kč. Zdarma k nim dostanete i poměrně drahý Blu-ray přehrávač.
Panasonic svou loňskou prvotinu CZ950 rozšířil letos o dva nové modely EZ950 (ve dvou velikostech) a EZ1000. Narozdíl od prvního OLEDu jsou už oba modely rovné, Panasonic tak jako většina ostatních opustil zakřivené obrazovky. Na vyzkoušení jsem měl krátce model EZ950 v 65" velikosti.
Podporuje HDR10 a Hybrid Log Gamma, Dolby Vision zatím chybí. Spolu se Samsungem ale bude podporovat i vylepšený režim HDR10+, který by měl přinést obraz v takové podobě, v jaké ho zamýšlel režisér.
O výkon a zpracování obrazu OLED strojů Panasonicu se stará procesor Studio Colour HCX2. Televizory mají THX 4K certifikaci a kvalitou obrazu je srovnatelný se Sony. Výrobce uvádí jas až 1000 nitů a 100% pokrytí gamutu DCI. Chlubí se i minimální odchylkou od dE.
Dálkové ovladače jsou v balení dva. Ten klasický je hodně těžký a rozměrný, budete ho muset ovládat někdy i oběma rukama. Nabízí podsvícená tlačítka, ale ergonomie je jen průměrná. Druhý ovladač je malý a s dotykovou plochou, ale ani s tím se mi televize neovládala nijak příjemně. Jako ostatní televize, i Panasonic nabízí ovládání přes mobilní aplikaci.
Smart TV Panasonicu je postavené na kombinaci vlastního trochu strohého menu (provedením, ne počtem funkcí) a výraznou nadstavbou vycházející z původního Firefox OS, kterou Panasonic přejmenoval na My Home Screen. Ta je jistě unikátní, tvoří ji velké kruhy, které fungují jako záložky či odkazy na zdroje signálu, vybrané televizní stanice nebo stažené aplikace, prostě co si vyberete.
Bubliny jsou rychlé odkazy na konkrétní aplikace nebo TV stanice. Můžete je dávat i do složek.
Pro techničtější typy je menu i přehledné, ale nějaké lepší UX by stejně neuškodilo.
Nabídka aplikací je ovšem tristní. Kodi tu samozřejmě nenajdete, to je výhoda pouze Androidu, ale z ostatních aplikací zde kromě povinného Youtube najdete jen Netflix a Sledování TV, které se snaží být na všech možných platformách. Z hlediska aplikací je tedy My Home Screen nejchudší.
Jeho Smart TV může být jednoduché – stačí si nastavit několik bublin pro oblíbené televizní stanice, ale když potřebujete víc, umí být složité a kombinující nadstavbu z bývalého Firefox OS se strohým menu. Přehrávač multimédií si neporadí se sítí a z lokálního disku sice videa víceméně přehraje, ale třeba neumí ani zobrazit obrázky v PNG.
Interní přehrávač videa
Panasonic se soustředí na perfektní obraz a trochu opomíjí věci okolo. Kvalita obrazu ve filmovém režimu je podobně jako u Sony velmi dobrá, na zvuk jsou zde ale již jen klasické reproduktory mířící směrem do televizního stolku a tedy běžný průměr. Kdo chce k perfektnímu obrazu i odpovídající zvuk, sáhne po modelu EZ1000.
Silné stránky Panasonic OLED: velmi kvalitní obraz a certifikace THX
Slabé stránky Panasonic OLED: laciné provedení šasi, neergonomická dálková ovládání
Samsung: QLED, výborný dálkový ovladač a externí box
Samsung je jediný výrobce, který odmítá technologii OLED (kromě smartphonů) a jde na trh s obrazovkami LED vylepšenými pomocí Quantum Dot. Z toho vychází zkratka QLED. Na špici nabídky jde vlastně o nástupce SUHD, což je pojem, který u Samsungu kraloval ještě loni.
Technologie kvantových teček je vrstva nanokrystalů různých barev a velikostí a nahrazuje klasické barevné filtry. Kromě lepších barev zvyšuje jas i kontrast a narozdíl od OLEDů u nich nedochází k vypalování. Obrazovky QLED jsou z principu odolnější.
Samsung je také poslední, kdo ještě nevzdal zakřivené televize. Přesto jich má v nabídce méně než dříve. Prohnutý displej u něj mají dva modely z řady Q7 a celá řada Q8. Nejvyšší Řada Q9 už obsahuje jen rovné obrazovky. Dlouhodobě jsem si vyzkoušel zakřivený model druhé nejvyšší série Q8. Celkem nabízí 14 modelů ve třech řadách.
U série Q7 má Samsung v nabídce dokonce model ve velikosti 49" za příjemných 44 990 Kč, jinak se cenově pohybují mezi 62 990 až 169 990 Kč. Tento výhodný QLED má na rozdíl od levného Full HD modelu od LG rozlišení 4K i podporu HDR, ale zase o něco menší úhlopříčku.
Specialitou Samsungu je externí box s konektory (One Connect), který je do televize připojen tenkým optickým kabelem. Veškerou kabeláž snadno schováte ve skříňce (může být od umístění televize klidně patnáct metrů). Zároveň by tu byla možnost po pár letech vyměnit jen tento externí box s veškerou elektronikou, zatímco velký a drahý displej byste si ponechali. Troufám si ale tvrdit, že takto hodný k zákazníkům Samsung asi nebude. Samsung možnost budoucí záměny neuvádí.
Na první pohled je kvalita QLEDu proti displejům OLED podobná. QLED lépe rozliší některé odstíny šedi a má i vyšší jas (1500 až 2000 nitů). Díky lokálnímu ztmavování může mít v řadě scén také absolutní černou, jindy však i černá musí alespoň trochu svítit. V těchto případech jsem naměřil statický kontrast velmi slušných 4000:1 (při úrovni černé 0,11 nitů). Jen podsvícení není rovnoměrné, Samsung u řady Q7 a Q8 má podsvícení typu Edge LED.
Vlastní systém VESA, zcela bez mezery mezi zdí a televizíKromě podpory systému VESA nabízí Samsung vlastní provedení uchycení na zeď, které je mnohem úspornější a obrazovka může být nalepená úplně na zdi. Dálkový ovladač Samsungu je jeden z nejlepších, umí se učit a ovládat i ostatní zařízení.
Hliníkový ovladač používá Samsung v nejvyšších řadách televizí QLEDTizen je narozdíl od Androidu moc pěkné Smart TV. Jako dělané pro televizi. V kombinaci s malým a jednoduchým dálkovým ovládáním je radost takový systém ovládat. S jedinou výjimkou – obchod s aplikacemi vypadá, jako by do Tizenu nepatřil, reaguje pomalu a má jinou a nevzhlednou grafiku. Ono v něm ale zase tolik užitečných aplikací není, ty kvalitní už většinou dostanete předinstalované. Samsung nabízí Kuki, SledováníTV, Netflix, HBO Go, Vimeo, Youtube, Plex a dvě verze Streamu (včetně toho pohádkového).
Rozhraní Tizenu se vejde na spodní pás podobně jako u LG. Ovládání je extrémně intuitivní a příjemné. Aplikace jdou na pásu snadno přesouvat a nechybí ani podpora Chromecastu. Zato Kodi bohužel chybí i na Tizenu. Jediná cesta, jak přehrávat filmy ze sítě je prostřednictvím aplikace SteamLink, která je vlastně takovou vzdálenou plochou počítače a primárně je určena pro hraní na velké obrazovce, zatímco o výkon se stará herní počítač v jiné místnosti. Něco jako Gamestream od Nvidie.
Kromě podpory běžných formátů HDR bude Samsung nabízet i HDR10+, což je společný podnik s Panasonicem a 20th Century Fox s cílem přinést lepší HDR v takové formě, jak ho zamýšlel režisér. Samsung je už dlouho největším výrobcem televizorů na světě a prodá více televizorů QLED, než konkurence OLEDů.
Silné stránky Samsung QLED: externí box s konektory a tunery, QLED je zatím odolnější technologie
Slabé stránky Samsung QLED: obchod s aplikacemi Tizenu
Závěrečné shrnutí
OLED je krásný obraz s dokonalou černou. Rozdíly mezi jednotlivými značkami čistě v kvalitě obrazu jsou, ale ne až takové, aby mě trápily při výběru televize. O televizi OLED se ale musíte trochu starat a počítat s pravidelnými regeneracemi obrazu. OLED má i ochranné funkce, které po určitém čase zobrazení statického obrazu sníží jas, apod.
Obnova obrazu u OLED TV SonyTo QLED od Samsungu není na zacházení tak náročný, takže by vám mohl vydržet o něco déle – i když to není tak jednoznačné a životnost nakonec může být podobná. Samsung pravděpodobně časem s OLED panelem přijde, ale bude to až v době, kdy jej dokáže udělat lépe než LG. QLED je každopádně také velmi kvalitní obrazovka, v některých situacích může mít i lepší barvy a i černá vypadá téměř jako černá … dokud ji nepostavíte vedle OLEDu. Cenově vychází televizory obou technologií nastejno.
Smart TV bych si vybíral podle způsobu používání: máte filmy a seriály na síťovém úložišti a nechcete k televizi připojovat jiný HD přehrávač? Pak potřebujete Android TV = Sony nebo Philips. Chcete snadné a komfortní ovládání televize? Doporučím WebOS (lepší multimediální funkce) nebo Samsung (ještě jednodušší a větší podpora IPTV). Systém od Panasonicu mne příliš nezaujal, ale test je samozřejmě subjektivní.
Konkrétní tipy na televize
Určitě se podívejte podrobněji na LG A7 (55EG9A7V), což je 55" Full HD model s OLED obrazovkou za velmi příjemných 34 990 Kč. Chybí mu jen HDR a rozlišení 4K, ale za tuto cenu bych je klidně oželel. Doporučím i Samsung Q7F, který v 49" stojí 44 990 Kč a kromě téměř dokonalého 4K obrazu nabídne pohodlný externí box s konektory a celkově kvalitní provedení včetně výborného dálkového ovladače.
Podívejte se určitě i na Philips 9002, který za 49 990 Kč přináší 55" 4K OLED, ale také Android s Kodi a hlavně třístranný Ambilight. Za tuto cenu jsou na trhu i 55" OLED televize od LG, ovšem Ambilight je velké lákadlo.
