Jaký obraz bude mít váš nový televizor? Pokud vybíráte nějaký lepší model s kvalitním panelem, určitě se rozhodujete i mezi OLED nebo QLED. Tedy zjednodušeně mezi několika výrobci televizorů s OLEDem a Samsungem.
Když na trh přišly první ploché televizory, šlo převážně o typ LCD s podsvícením pomocí katodových trubic. Později se prosadila lepší technologie podsvícení diodami LED. Odtud vzniklo zavádějící označení LED televizor, přičemž stále šlo jen o LCD. V relativně krátkém období jim konkurovaly plazmové televizory.
Technologií displeje v televizoru je více, ale běžné televizory dnes používají dvě: LCD a OLED. U LCD jde hlavně o panely typu IPS a VA a technologie QLED je v podstatě jen jejich dalším vylepšením. Také QLED je stále jen LCD.
Hlavním rozdílem je, že panely LCD potřebují podsvícení, zatímco u OLEDu je každý bod sám sobě zdrojem světla. U LCD slouží diody pouze jako zdroj světla, u OLEDu jde o jiný typ diod, které obraz přímo vytvářejí. Z principu by tedy OLED měl být lepší.
Teoreticky má OLED dokonalý kontrast, jelikož svítí jenom pixely, které to zrovna potřebují. Ale taky má stále o něco horší životnost a postupně mu degradují barvy. Naopak QLED by měl mít i při vyšším jasu lepší barvy, ale dokonalému podání černé se jen přibližuje v závislosti na provedení podsvícení.
Tolik teorie, v praxi jsou špičkové televizory s oběma typy obrazovek velmi dobré. Obě technologie se navíc každým rokem zlepšují.
- OLED: panel bez podsvícení, i pro jiné značky (Sony, Philips, Panasonic) je vyrábí pouze LG
- QLED: vylepšené LCD, nejznámějšími výrobci jsou Samsung a TCL, ale podobné technologie najdete i u ostatních značek pod názvy ULED, NanoCell či Triluminos
OLED
Televizory s obrazovkou OLED vyrábí více firem, ale panely odebírají všichni pouze od jedné značky: LG. Kvalita obrazu je ale ve výsledku různá, neboť závisí nejen na panelu, ale hodně i na obrazovém procesoru.
OLED má vynikající barevný gamut a mnohem rychlejší odezvu. Problémem je životnost organické části diod, jež podléhá stárnutí. Nejhorší je to u organického materiálu pro modré světlo. Novější generace tento problém potlačují a OLED by měl bez problémů vydržet pět i deset let v závislosti na tom, kolik hodin denně bude zapnutý.
OLEDPanel OLED tvoří elektroluminiscenční diody, které využívají organický materiál. A právě organický polymerní materiál u nich zajišťuje konkrétní barvu světla. Jiný materiál je použit pro červenou barvu a jiný pro modrou či zelenou. Co přesně je to za materiál zdroje neuvádí, ale jde o uhlovodíky, například Tetracen.
Rychlejšímu stárnutí modré organické části výrobci zabraňují třeba tím, že modré subpixely jsou mnohem větší, a tím pádem vydrží déle.
Dále je zde známý problém vypalování panelu, který je typický pro statické části obrazu. Třeba dlouho neměnné logo televizní stanice poté může pixely v daném místě natrvalo ovlivnit. Tento problém televizory řeší tzv. čištěním obrazu, kdy po vypnutí ještě dojde k „přemazání“ obrazu (a proto by se OLEDy neměly vypínat odpojením od elektřiny).
Používá se i mikroposun obrazu (pixel-shift či pixel-orbiting), kdy se každých pár sekund celý promítaný obraz neznatelně posune o pixel na některou stranu (při pohledu zblízka je vidět, že OLED obrazovka má okolo obrazu pár pixelů rezervu). Nebo třeba v případě Philipsu ještě nově pomocí lokálního stmívání dlouho neměnných částí obrazu.
OLED vs QLED (zdroj: Bussiness Korea)QLED
Televizory s obrazovkou QLED vyrábí hlavně Samsung a TCL (to s ním na náš trh přišlo později, ale jinak je také významým výrobcem). V principu jde o LCD (konkrétně panel VA) výrazně vylepšený o vrstvu s kvantovými tečkami a marketingový název QLED patrně vznikl proto, aby připomínal OLED. Což se Samsungu povedlo. Přesnějším označením by možná bylo „QD-LCD“, ale také jméno není marketingově sexy. Kvantové tečky přitom nejsou vynález Samsungu, ten je vylepšil a zřejmě nejvíce zpopularizoval.
Vrstva kvantových teček (nanočástice, v originále Quantum Dots) výrazně zlepšuje barevnost včetně černé. Průchod světla barevnými kvantovými tečkami jej totiž proti běžným filtrům mnohem více nasytí a výsledkem jsou výraznější barvy. Obyčejné LCD má barvy daleko slabší (a navíc pro ně vyžaduje vyšší jas). QLED v barevnosti dorovnává OLED (a při vysokém jasu možná i překonává), ale tohle vzájemné poměřování pixelů není tématem srovnání.
Kvantové tečky jsou nanočástice z krystalického materiálu schopné pohlcovat a zase vyzařovat fotony. Pro použití v displejích jsou vložené společně v matrici. Chemicky jde o selenid kademnatý, sulfid zinečnatý a přísady typu hliník (v závislosti na výrobci). Výsledná barva je dána velikostí tečky, neboť různé velikosti pohltí a zase vyzáří různé vlnové délky. Malé tečky vyzařují modrou barvu (s kratší vlnovou délkou) a velké tečky zase červenou. Televizory QLED využívají podsvícení pomocí modrého světla a kvantových teček jsou v každém televizoru až miliony.
Samsung Quantum DotsAby ale i černá barva byla skutečně černá, muselo by u QLEDu podsvícení úplně zhasnout. QLED je proto dobré kombinovat (což také výrobci dělají) s technologií lokálního stmívání (Local Dimming), kdy televizor nemění úroveň jasu po celé ploše, ale zónově. Například v části scény je tmavý kout a podsvícení tam svůj jas sníží, ale v jiné části obrazu vyšlo slunce a tam bude jas vyšší.
Kvantové tečky nejsou jen QLED
QLED je samozřejmě mnohem lepší než běžné LCD. Samsung a TCL ale nejsou jediní, kdo klasické LCD vylepšují. Navíc Samsung používal kvantové tečky už před vznikem označení QLED, jen svým panelům tehdy neříkal QLED, ale SUHD. Nešlo o pouhé přejmenování, Samsung v době příchodu označení QLED kvantové tečky výrazně vylepšil.
Kvantové tečky jsou ale i v panelech Triluminos od Sony či NanoCell od LG. Každý výrobce to dělá trochu jinak, jen Samsung je zřejmě nejvýraznější. Může za to i fakt, že zatímco ostatní prosazují jako hlavní technologii OLED a kvantové tečky pak používají ve střední třídě, Samsung OLED (zatím) odmítá a kvantové tečky dává do svých top modelů, kde se jim logicky více věnuje.
Zvýraznění barev u kvantových teček (zdroj: Samsung)Setkat se můžete i s panely označenými jako ULED. ULED je technologie čínské společnosti HiSense a název se ještě více plete s OLEDem, proto ji zmiňuji zvlášť. Jde ale stejně jako u QLEDu o vylepšenou technologii LCD, opět pomocí kvantových teček. Jen to HiSense dělá zase trošku jinak a využívá jiných patentů.
Mini LED a Micro LED (podobné názvy, ale něco zcela jiného)
Podstatnou technologií vylepšující kvalitu podsvícení je Mini LED. Jde o výrazné zmenšení podsvětlovacích diod a zvýšení počtu samostatně ovladatelných zón pro lokální ztmavování (Local Dimming). Jako první přišla s Mini LED televizory značka TCL, letos je začleňuje i Samsung a další. A právě Samsung tvrdí, že jeho Mini LED jsou ještě menší. Pro LCD je Technologie Mini LED výborná a velmi zlepšuje jeho vlastnosti. Pořád ale záleží na počtu a velikosti stmívatelných zón.
Micro LED je pak něco úplně jiného a nemá s LCD nic společného. U Micro LED svítí každý jednotlivý bod samostatně podobně jako u OLEDu, ale není zde organický materiál. Místo něj jde o miniaturní barevné diody. Právě jejich miniaturizace je největší problém a tím druhým je extrémně vysoká cena. Jde o novou technologii, která má potenciál překonat i OLED. Letos si už zřejmě půjde několik prvních televizorů Micro LED koupit. Zatím kvůli vysoké ceně nedávají smysl.
LED (vlevo) vs. MicroLED (vpravo)QD-OLED
Nadějnou technologií je také QD-OLED, která by znamenala sloučení výhod OLEDu a QLEDu v jednom panelu. V podstatě jde o vrstvu kvantových teček zkombinovanou s organickými diodami. Zatím se však s výsledky žádná společnost oficiálně nepochlubila. Micro LED je ve vývoji o něco dále a i tak je velmi drahý.
Televizor není jen displej
Rozhodování mezi televizorem s panelem OLED nebo QLED (platí i pro NanoCell a další…) je náročné asi jako u každé jiné větší investice. Obraz televizorů postavených vedle sebe by vypadal malinko jinak a v některých scénách byste viděli i větší rozdíly. Obě technologie poskytují velmi dobrý obraz.
Životnosti OLEDu se není třeba bát, byť jde o obrazovku vyžadující větší péči. Ve dne pak OLED nedokáže svítit tak vysokým jasem a typicky mívá lesklejší obrazovku. Naproti tomu u špičkových QLEDů to s podáním černé barvy není špatné, byť v něterých scénách (typicky hvězdná obloha) je nedokonalé podsvícení stále vidět.
OLED je sice trochu náchylnější technologie, ale morální výdrž bude v obou případech podobná. Televizory mají ale i další důležité parametry, podle kterých je dobré vybírat…
