Nedávno si řada z nás, uživatelů internetu, povzdechla nad zrušením stávajícího (a nastolením nového) řádu vydávání nových verzí Firefoxu. Každých šest týdnů nás má potěšit nový Firefox s číslovkou vyšší o jeden řád. S tím, že novinek bude pokaždé velice málo, Mozilla počítá. Prohlížečů máme naštěstí dost a každý si může vybrat ten, co mu vyhovuje nejvíc. Ve skupinách zastánců každého produktu lze vypozorovat jisté rysy, které uživatele spojují. Zastánci Internet Exploreru obvykle nic moc neřeší a nechtějí se obtěžovat s instalací dalšího programu, když už Microsoft k Windows jeden vhodný přibalil. Nebo naopak prostě jen dokazují ostatním, že v Redmondu dokáží vyrobit i webovou odnož Průzkumníka.
Firefoxáři jsou hrdými propagátory otevřeného internetu, mají rádi projekty s otevřeným kódem a naprosto zbožňují, když je jim dovoleno nastavit si vše podle jejich gusta. Ohnivé lišce jsou věrní, neváhali by ji ale opustit, kdyby se z ní stal novodobý Internet Explorer 6. Na Safari pro Windows sáhnou pouze nejzatvrzelejší fanoušci nakousnutého jablka, Chrome si lidé oblíbili milovníci vysokých rychlostí a jednoduchosti a Firefox považují za přežitek.
Jeden prohlížeč má nicméně fanoušky natolik loajální, že se jim nikdo rovnat nemůže. Opera se svou sice stabilní, zároveň ale málo početnou komunitou okupuje na trhu s prohlížeči až páté místo. Lásku jí vyznává okolo dvou procent všech surfařů. Přestože jde o číslo menší než dosáhli úspěšnější kolegové Opery, o klenotu z Norska slyšíme často. V České republice se navíc urodilo více fandů nežli kdekoliv jinde ve světě. Hlasitá komunita si nikdy nenechá nic líbit a často brání svůj oblíbený browser až fanaticky.
Operisté dostali předčasný vánoční dárek s číselným označením 11.50. Patříte-li k nim, nijak vás to nepřekvapí. Na rozdíl od strategie pravidelného vydávání Chrome a Firefoxu předvádí Opera nové kousky nahodile i několikrát do roka, zato s nebývalou elegancí. Směřuje sem rovněž výtka k okamžitému ukončení podpory předchozí verze po vypuštění nové. Co si budeme nalhávat, operisté si stejně navykli aktualizovat ihned a na nic nečekat. V poslední době se zdá, že si norští vývojáři alespoň odpustili zmatené změny vizáže, kdy se vzhled programu měnil skoro s každým vydáním.
Méně vyzývavá, zato elegantnější
Už delší dobu zřejmě vědí, co vlastně chtějí. Našli si svůj ideál, kterým je paradoxně Chrome. Opera se řídí úplně jinou filosofií, ikonický vzhled produktu od velikána jménem Google ale designéry z Norska inspiroval. Otázka zní, koho neinspiroval? Chrome začal éru minimalismu, která zasáhla i Operu. Ta přitom stále přetéká funkcemi a nadstandardní výbavu jí všichni mohou závidět. Dobrá, všichni ne. Chrome například jde zkrátka opačnou cestou a nemá v zájmu uživatele zahltit něčím, co nebude potřebovat. Rozdílná cílová skupina zajišťuje, že si tito dva rivalové nepolezou do zelí.
V Opeře 11.5 ustoupilo lehce vyzývavé vzezření mnohem decentnějšímu provedení. Typická agresivní červená barva se přestěhovala do ikony aplikace a jinde se skoro nevyskytuje. Hrátky s hlavním uživatelským prostředím odhalíte okamžitě, přestože se vlastně žádná revoluce nekoná a jádro pudla zůstalo nedotčené až na jednu výjimku. Tlačítko se symbolem domečku se s námi dávno rozloučilo v Chrome a definitivní sbohem dává nyní Opeře. Tedy, zmizelo z výchozího vzhledu, ale ručně si jej zpátky na nástrojovou lištu dosadíte docela snadno. Ještě více do pozadí ustoupila i originální tlačítka pro skákání zpět a vpřed historií, která o svá původní místa přišla před nějakou dobou – nyní je jejich používání čistě volitelné.
S výjimkou chybějícího tlačítka „Domů“ se všechny ostatní prvky nehnuly z místa, vývojáři je alespoň omladili lehkým faceliftem, takže nyní působí méně rušivě, což byl zřejmě záměr. Černé čáry ohraničující jednotlivá tlačítka vás po vzoru Chromu rušit nebudou. Stavový řádek už tolik nespoléhá na průhledné Aero, což se příjemně odrazilo v čitelnosti a celkovém dojmu kompaktního poskládání uživatelských prvků dohromady. Ikona indikující synchronizaci uživatelských dat říkala docela jasně, k čemu slouží, nahradil ji ale mráček. Pojmu „cloud“ budou pravděpodobně povětšinou pokročilí operisté naštěstí rozumět.
Ovládání přiblížení stránky se přesunulo přímo do spodní lišty, těžko z ní ovšem letmým pohledem určíte procentuální zvětšení nebo zmenšení. Běžnou velikost totiž označuje jezdec umístěný v první třetině přibližovací lištičky. Maximálně se dostanete na 300 %, velikost 20 % zní jako rozumné minimum. Norové (někdy) dbají detailů, třeba v režimu maximalizovaného okna panely v záhlaví okna nepřekáží – tenoučká, okem takřka nespatřitelná lišta v horní části je mnohem důležitější než se zdá. Jedině díky ní můžete při práci ve Windows 7 chytnout okno a přesunutím jej obnovit do původní nemaximalizované velikosti. Firefox kupříkladu oproti tomu panely zaplňuje kompletně celé záhlaví okna, takže vám na využívání pokročilé funkce představené ve Windows 7 vůbec nedává prostor.
Rychlý přístup – nyní bez limitů
Čtyři roky stará funkce Speed dial (v češtině Rychlý přístup) si získala velkou oblibu. Prázdná stránka po otevření panelu se dá efektivně využít, což díky Opeře pochopili i výrobci ostatních prohlížečů. Málokdo si však s implementací vlastního Rychlého přístupu poradil tak dobře a použitelně. Tato funkce nemá tendenci zaspat na vavřínech (minimálně v Opeře ne) a v průběhu let se vyvíjela skoro neustále. Ani po uplynulé době se na ni nezapomnělo a ve své nejaktuálnější podobě opět ukazuje soupeřům záda. Mimochodem, jediný Firefox zatím prázdnou stránku po otevření panelu ničím nezaplnil a „Speed dial“ teprve plánuje.
Když Rychlý přístup začínal, šlo o devět políček, která jste si mohli zaplnit vašimi nejnavštěvovanějšími stránkami. Google využil faktu, že sem patří opravdu ty nejoblíbenější stránky a voila – v Chromu se objevily náhledy nejnavštěvovanějších stránek. Ovlivnit ručně ale příliš nešly. Opera zareagovala a dnes vám dovolí přidat si do Rychlého přístupu více oblíbených stránek, než kolik jste schopní využít (přesněji řečeno již počet stránek neomezuje). Při přidávání vám napovídá, které stránky by se do Přístupu hodily. Zvýšená míra interaktivity se projevuje automatickým přiblížením a oddálením miniatur podle velikosti hlavního okna prohlížeče, byť zde můžete nastavit pevnou hodnotu.
Osobnější přístup k uživateli je plus, obzvlášť v současnosti, proto si ceňme přizpůsobitelnosti. Váš vlastní obrázek na pozadí okének s náhledy změní vizáž Rychlého přístupu a představuje nejosobnější předvolbu, hned po jednotlivých Přístupech.
" frameborder="0" height="390" width="640">
Rozšíření nebo miniaplikace? Obojí!
Aby toho nebylo málo, teď už políčka Rychlého přístupu neslouží pouze webovým stránkám, Opera v minulých měsících vybudovala nový ekosystém, který lze shrnout jedním slovem – rozšíření. Ve webové galerii si vyberete jeden z mnoha ukázkových kousků, klepnete na tlačítko Instalovat a doplněk se přidá do nového prázdného okénka vedle vašich ostatních oblíbených stránek. Z jednoho místa se tedy pohodlně dostanete jak k vašim často navštěvovaným stránkám, tak k užitečným informacím. Záleží na tom, jaká rozšíření si vyberete, v galerii momentálně určitě najdete doplněk zobrazující údaje o počasí, hodiny nebo čtečku RSS kanálů.
Potenciál tohoto řešení každopádně není malý a v budoucnu bude jistě možné využít jej lépe. Některá rozšíření jinak nadále fungují samostatně i bez Rychlého přístupu. Naneštěstí webová galerie nehýří širokou škálou filtrovacích schopností, takže od sebe oba typy rozšíření oddělíte jen dost nešikovně. U doplňků určených do okének Speed dialu se krčí štítek „speeddial“. Tady se naopak projevují dlouholeté zkušenosti Mozilly s doplňky, která netápe a celý web s rozšířeními přehledně rozděluje do kategorií. Kdyby vám to nestačilo, můžete použít poměrně kvalitní hledání. Je pravda, že dodatků pro Operu existuje několikanásobně méně, špatná galerie ovšem nikoho k jejich instalaci nenaláká a do světa se kvůli tomu potenciálně zajímavá idea doplňků rozšíří pomalu a obtížně.
Opera poskytuje rovněž po několik let zázemí pro tzv. widgety. Označení „miniaplikace“ perfektně vystihuje jejich podstatu. Tyto malé prográmky pracují do jisté míry samostatně a nepotřebují ani mít prohlížeč otevřený. Důvod jejich existence je poměrně nejasný – prohlížení vám nijak neusnadní a funkcionalitu klasických rozšíření nesuplují. Miniaplikace stejného charakteru přitom v základu podporují Windows od dob Visty.
Překvapení se nekoná
Takže co se nám za těch šest měsíců vývoje urodilo? Od základu přepracovaný Rychlý přístup a nový vzhled podobný Chrome? A co nějaké skutečně nové funkce? Je to zvláštní, není jim to ani trochu podobné, ale žádnou vyloženou „bombu“ si pro nás pánové z norského vývojového týmu nenachystali. Ne, že bychom těch funkcí měli málo. Mohlo se alespoň trochu sáhnout na některé ze stávajících. Poštovní klient obdržel pár oprav, jinak se tak nějak z celého programu ztrácí a v neposlední řadě přirozeně zastarává. V postranní liště například jeho ikonku nenajdete, objeví se tam až po přidání emailového účtu. Převažuje pocit, že se ho Norové možná chtějí zbavit.
Na šest měsíců v líhni se Opera upřímně moc nevytáhla, ačkoliv to má ve zvyku. Jestli dříve platilo, že jde o výborný prohlížeč, přirozeně platí i nadále. Možná ještě více. Správce stahování stále podporuje výměnnou síť Bittorrent, nechybí seskupování a připínání panelů, gesta myší zrychlují práci s aplikací a bezpečnostní prvky a filtry vás ochrání před hrozbami na internetu. Přesto si mohli vývojáři přichystat pro mečouna (kódové označení Opery 11.50) více vylepšení, když už má prohlížeč funkcí více než dostatek. Abychom byli fér, připravit ekosystém pro rozšíření určitě nebylo jednoduché.
Vykreslovací jádro Presto doznalo pár novinek v oblasti podpory webových standardů, v testu HTML5 dosáhla aktuální Opera 286 bodů oproti verzi 11.11 se 278 body. S tím se pojí zase o něco rychlejší načítání stránek, posílení výkonu se prý projevuje nejvíce u kaskádových stylů a SVG grafiky. Až 20 % výkonu navíc sice nezní špatně, i z předchozích zkušeností ale víme, že proklamované výkonnostní nárůsty v dnešní době skoro nepoznáte.
Opera 12 by se měla nést ve slavnostnějším duchu, snad nás vývojáři nezklamou. Protentokrát na nízký počet novinek zapomeneme a budeme si užívat zatím stále velmi dobrý prohlížeč, jakým tento veterán je. Mimochodem, mnohými nenáviděná modrá ikona označující nepřečtené stránky se odporoučela, panel má místo toho zahnutý pravý horní růžek.
Opera 11.50: www.opera.com
Galerie rozšíření: addons.opera.com/addons/extensions
Galerie miniaplikací: widgets.opera.com
Jazyk: Česky
Podporované platformy: Windows 2000 – 7
ČLÁNKY DO MAILU