Operační systémy pro mininotebooky

Úvod, historie, krátký přehled

Prvním komerčně úspěšným mininotebookem byl Asus Eee PC 701. Přišel na trh jako první a byl vybaven mnoha kompromisy, za které stojí zmínit například z dnešního pohledu výkonný, leč neúsporný procesor, malý displej s nízkým rozlišením a velmi málo prostoru pro data. Toho bylo opravdu málo: první model byl osazen SSD diskem o kapacitě pouhé 4 GB, navíc nedlouho poté přišla na trh ještě levnější verze vybavená pouze gigabajty dvěma. Do tohoto prostoru, který dnes hravě překonává každý slušný smartphone, se musel vejít jak operační systém, tak i aplikace a uživatelská data. Není proto divu, že prvními operačními systémy používanými v mininoteboocích byly upravené linuxové distribuce. Windows, které naopak tomuto segmentu trhu dominují až nyní, naskočily do rozjíždějícího-se vlaku až o pořádný kus později. Proč? Dílem vinou toho, že z počátku pro ně nebyl segment ultralevných notebooků zajímavý a dílem vinou toho, že právě zmíněné hardwarové parametry nebyly pro uspokojivé nasazení systému Windows vhodné. Ovšem s příchodem nové generace mininotebooků osazené sice nevýkonným, ale úsporným procesorem z rodiny Intel Atom zavětřil Microsoft novou příležitost a výrobcům těchto přístrojů nabídl speciální upravenou verzi Windows XP. Tato verze však je speciální jen svými licenčními podmínkami, z technického hlediska se jedná o běžné Windows XP ve verzi Home (někteří výrobci však do korporátního prostředí nabízely také mininotebooky s Windows XP ve verzi Professional).

Zmatení jazyků

Máme tu tedy nyní na trhu stav, kdy je většina mininotebooků vybavena právě Windows XP a jen minorita stále používá Linux. Navíc na nově prodávané mininotebooky - z nichž mnoho má výkon nižší než úplně první Eee PC701 - již výrobci dodávají nová Windows 7 ve výrazně omezené verzi Starter. Windows jsou sice nejrozšířenější, rozhodně ale nejsou jediné vhodné. Mimo mnoha Linuxových distribucí vyladěných přímo pro mininotebooky se objevují také noví hráči, z nichž nejkřiklavější je společnost Google se svým novým operačním systémem ChromeOS. Ten je sice ve své technické podstatě také "pouze" upraveným Linuxem, nabízí však zcela nový pohled na to, ja by měl operační systém pro mininotebook vypadat. Položili jsme si tedy v redakci otázku: který z operačních systémů dostupných pro mininotebooky je ten nejlepší? Po dlouhých diskusích plných emocí jsme se rozhodli otestovat ty nejzajímavější na svých mininoteboocích v reálném použití. Na mininoteboocích jsme pracovali, bavili se i komunikovali po dlouhou dobu a velmi dobře se nám tak podařilo odhalit slabiny a / nebo nedostatky toho kterého operačního systému. Výsledky našeho testu vám předkládáme na následujících stránkách.

 

Co je zapotřebí?

Co dělá z operačního systému dobrý operační systém pro mininotebook? Možná vás to doposud nenapadlo, ale požadavky na něj jsou v mnohých oblastech zcela jiné. Zatímco od plnohodnotného notebooku nebo stolního počítače očekáváme za výhodu co největší množství nativních aplikací, u mininotebooku tento požadavek mít ani nemůžeme. A to vzhledem k omezeným možnostem mobilního procesoru a displejů s nízkým rozlišením. Zatímco na stolním počítači budete jistě rádi stříhat video, na mininotebooku vás podobná činnost ani nenapadne (a pokud i napadne, po prvním pokusu od tohoto nápadu upustíte). Vše totiž stojí a padá s hadwarovou výbavou mininotebooků. V době, kdy je v této třídě počítačů standardem jednoduchý jednojádrový procesor, pouze jeden gigabajt operační paměti a úzký displej s vertikálním rozlišením jen zřídka přesahující šest set obrazových bodů. A to jsou na trhu minibooky s moderním rozlišením displeje 16:9, které vertikálně nabízí pouze 576 obrazových bodů. Co na tom, že se spousta dialogových oken aplikací i operačních systémů nevejde na obrazovku celá. Tudíž které vlastnosti musí mít ideální operační systém pro mininotebooky? Předně musí respektovat hardwarové specifika této platformy: jeho uživatelské rozhraní musí být upraveno pro nezvykle úzké displeje, nesmí být příliš výpočetně náročný, měl by po zapnutí velmi rychle startovat a především by měl nabízet výbornou internetovou konektivitu. Protože co si budeme povídat, použitelnost mininotebooků stojí a padá právě s možností jejich internetového použití. Takový ideální operační systém musí tedy plně podporovat bezdrátové Wi-Fi karty používané v mininoteboocích včetně všech moderních metod zabezpečení. U modelů osazených vestavěným GSM/3G datovým modulem si navíc musí poradit také s ovládnutím tohoto modulu.

Jak jsme testovali

V testu jsme používali šest různých operačních systémů. Opomenout jsme nemohli nejrozšířenější Windows XP i nově nabízená Windows 7 Starter. Přestože oficiální dostupnost ChromeOS do Googlu je prozatím ve hvězdách, velmi zvědavě jsme přistoupili také k tomuto operačnímu systému. Z tábora pravověrných tučňáků jsme prozkoušeli klasiku v pobodě Ubuntu Netbook Remix, velmi slibně se vyvíjející Jolicloud a vizuálně zajímavý Moblin, za jehož vývojem nestojí nikdo menší, než společnost Intel. Zaměřili jsme se nejen na subjektivní zkušenosti u použití a uživatelský pocit, ale i na reálně změřitelné veličiny. Zajímalo nás, jak dlouho ten který operační systém startuje poprvé, jak rychle se obnovuje z režimu spánku nebo z hibernace. Jak obtížné je nastavit bezdrátovou síť, jak snadno se přepíná mezi různými bezdrátovými sítěmi a jaká je podpora datových modulů. Jak dobře je uživatelské prostředí připraveno pro malé displeje, jak dobře se ovládá a jak jsou na tom s použitelností aplikace. Zkoumali jsme také, jak moc úsporné dokáží tyto operační systémy být. Vždyť k čemu by byl excelentní operační systém, když by energii uloženou v akumulátoru spotřeboval třikrát rychleji, než většina konkurentů? Posledním hodnotícím kritériem byla snadnost instalace. Protože ne každý je schopný zvládnout geekovské postupy instalace klonováním obrazů disků, rozhodovala právě uživatelská přívětivost instalačního procesu a schopnost použít všechny hardwarové komponenty ihned po instalaci.

 

Dostupné operační systémy

Windows XP

Cena: součástí notebooků (nelze zakoupit samostatně)

web: www.microsoft.cz

Standardní Windows XP nemají příliš prostoru k tomu, aby překvapily. Přestože je tento systém průběžně aktualizován, stále se jedná o osm let starý operační systém se všemi výhodami a nevýhodami z toho vyplývajícími. Výhodou může být relativně nízká náročnost na hardware, která vyplývá z rychlosti počítačů běžně dostupných v době uvedení Windows XP na trh. V roce 2001 naše počítače také nebyly osazeny dvoujádrovými procesory a jeden gigabajt paměti patřil pro mnohé z nás do říše snů. Díky tomu Windows XP nejsou pomalými ani na málo výkonných mininoteboocích.

Vzhledem ke svému stáří tento systém nemůže využít některých moderních prvků, které se začínají objevovat i v těch nejlevnějších mininoteboocích. Nechtějte po Windows XP rozumnou podporu dotykových a multidotykových displejů, nedokáží také využít všech výhod nabízených moderními paměťovými SSD disky.

Z dnešního pohledu působí spartánsky také uživatelské rozhraní, které nedokáže použít k akceleraci grafické karty a sejmou tak zátěž z procesoru, který by díky tomu mohl věnovat více úsilí pro jednotlivé aplikace. Jsou ale uživatelé, kterým právě tato skutečnost vyhovuje.

Obrovskou výhodou tohoto systému je pak především skutečnost, že jej každý uživatel počítače umí používat a existuje pro něj obrovské množství aplikací. Problémem není také většina myslitelných externích periferií, ovladače pro ně zřejmě nebudou problémem. Naopak ihned po instalaci získáte v podstatě nefunkční počítač, protože Windows XP vzhledem ke svému stáří neobsahují ovladače pro žádný moderní hardware. Bez ovladačů od výrobce notebooku tak zapomeňte například na funkční Bluetooth nebo bezdrátovou Wi-Fi síť.

Windows 7 Starter

Cena: součástí notebooků (nelze zakoupit samostatně)

web: www.microsoft.cz

Nejnovější operační systém z dílny Microsoftu, Windows 7, se v mnoha ohledech hodí pro použití na mininotebooku více, než stará Windows XP. Mají mnoho výborných funkcí, které dokáží využít mnoho moderních vlastností - například přenést díky rozhraní Aero zátěž z nevýkonného procesoru na grafickou kartu. V mnoha testech jsme si ověřili, že některé mininotebooky vydrží s Windows 7 s aktivním rozhraním Aero výrazněji déle, než s Windows XP.

Ovšem v Microsoftu se rozhodli, že nic z toho nebudete moci použít, protože Windows 7 Starter rozhraní Aero neobsahují, stejně jako mnoho dalších zajímavých funkcí. Za všechny stojí za zmínku například omezené možnosti připojení externích periferií - například výstup na monitor funguje jen v omezeném rozlišení a dovoluje pouze zrcadlení hlavní obrazovky. Nemůžete jej tak použít pro rozšíření pracovní plochy.

Hlavním důvodem, co Microsoft vedlo k vydání takto omezené verze Windows, je tlak výrobců mininotebooků na co nejnižší cenu. Zatímco licence za Windows XP byla pro výrobce velmi levná, klasická Windows 7 jsou v porovnání s nimi velmi drahá. Naproti tomu Windows 7 Starter jsou díky svým omezením stejně levná, jako byly Windows XP.

I přes svá omezení však má tato verze operačního systému co nabídnou. Ihned po instalaci bude plně funkční drtivá většina všech periferií včetně Wi-Fi sítí, na rozdíl od Windows XP je Windows 7 Starter přizpůsoben pro běh na jednojádrovým procesorech, obsahují také praktické funkce pro optimální využití všech výhod moderních paměťových SSD disků. Díky tomu Windows 7 Starter ve většině případů porážejí v rychlosti starší ixpéčka vlastně na všech frontách. Nebýt těch nepříjemných omezení, byl by to výborný operační systém.

A rada závěrem: pokud nekoukáte na peníze, nebojte se pořídit si i do mininotebooku plnohodnotná Windows 7.

Jolicloud

Cena: zdarma

web: www.jolicloud.com

Operační systém, který nás velmi zaujal. Pravděpodobně jej nebudete znát, protože ještě do nedávna nebyl volně dostupný a používat jej mohla pouze poměrně malá skupina vybraných testerů. To však již více než měsíc neplatí a Jolicloud může na svůj minibook nainstalovat každý.

Jolicloud vyšel ze známé linuxové distribuce Ubuntu (která je mezi autory alternativních operačních systémů velmi oblíbená), upravil ji však přímo na míru parametrům malých mininotebooků. Troufáme si tvrdit, že právě vývojovému týmu okolo Jolicloudu se toto úsilí podařilo nejlépe.

Nejlépe je na tom tato distribuce především v podpoře hardwaru. Na slabých komponentech mininotebooků dokáže doslova zázraky: jedním z mnohých je již nyní plně funkční podpora pro přehrávání videa ve vysokém rozlišení na mininoteboocích osazených grafickou kartou Intel GMA500. To je funkcionalita, kterou nedokáží nabídnout ani Windows a na podporu videa v HD rozlišení v jejich ovladačích se stále čeká.

Systém je plně lokalizován do češtiny včetně přehledného instalačního průvodce. Jolicloud lze snadno nainstalovat jak z vypáleného cédéčka, tak i z paměťové karty nebo USB flashdisku. Uživatelské prostředí je na první pohled velmi přehledné, aplikace jsou rozděleny do tematických sekcí a zabírají celé prostředí displeje. Vizuální prvky jsou naopak redukovány na minimum, okna například naprosto postrádají jakýkoli rám nebo záhlaví a otevírají se vždy v režimu celé obrazovky. Funguje to skvěle a je to opravdu praktické.

Jolicloud je však vybaven také službou pro snadné doinstalování dalších aplikací. Exceluje tím, že nabízí webové služby ve formě desktopových aplikací - například Facebook nebo YouTube nemusíte používat v okně prohlížeče, ale hezky nativně. Takhle jednoduše jejich použití žádný z konkurentů nenabízí.

Ubuntu Netbook Remix

Cena: zdarma

web: wiki.ubuntu.com/UNR

Operační systém Ubuntu je velmi rozšířen a existuje v obrovském množství nerůznějších derivátů. Ubuntu Netbook Remix je verze speciálně určená pro mininotebooky. Jeho uživatelské prostředí je na první pohled velmi podobné například Jolicloudu, na rozdíl od něj však nenabízí tak jednoduchý přístup k webovým aplikacím.

Instalační proces je velmi jednoduchý a je celý lokalizován, není se jí třeba bát. Po instalaci získáte plně funkční operační systém včetně všech hardwarových komponent v přehledném uživatelském rozhraní. Pro spuštění aplikací nemusíte otevírat jakoukoli kontextovou nabídku, vše máte k dispozici přímo na pracovní ploše.

Pro zobrazení oken používá systém Maximus. Maximus zbaví okna dekorací a samotné okno pak zvětší tak, aby vyplnilo celou obrazovku. I když je Maximus velmi užitečná aplikace, přináší s sebou i některé problémy - Maximus totiž zvětšuje téměř veškerá okna, a to i ta, kterým by jinak malá obrazovka zcela stačila a které tomu nejsou příliš uzpůsobeny.

Ubuntu Netbook Remix nabízí oproti klasickému Ubuntu i pár změn v programové výbavě - revoluce se nekoná, jedná se spíše o přidání některých aplikací, které k netbooku vyloženě patří. Je to například čtečka elektronických knih FBReader, nástroj pro práci s webovou kamerou Cheese nebo CellWriter - klávesnice na obrazovce, která umí zároveň rozpoznávat ručně psaný text.

Ubuntu Netbook Remix je jistě důstojným zástupcem Linuxu na této části trhu s počítači a ačkoli se ani UNR nevyhnulo některým chybám, lze ho směle zařadit po bok ostatních distribucí z dílen společnosti Canonical. Věřme, že příští verze, která by měla vyjít stejně jako standardní Ubuntu na podzim tohoto roku, bude ještě lepší a většina netbooků se plynule přesune do první skupiny.

Chrome OS (Chromium OS)

Cena: zdarma / součástí notebooků

web: dev.chromium.org/chromium-os

Google Chrome OS je plánovaný operační systém společnosti Google, který má být zaměřen především na práci s webem. Jeho základními komponentami mají být linuxové jádro a webový prohlížeč Google Chrome. Cílový segment trhu mají být netbooky a vydání je plánováno na rok 2010. Systém bude podporován na procesorech typu x86 a pravděpodobně i ARM a bude se jednat o otevřený software.

O nový operační systém údajně projevily mimo jiné zájem firmy Hewlett-Packard, Acer, Lenovo a Toshiba, tedy čtyři z pěti největších výrobců počítačů v době oznámení. Zájem projevila i firma Adobe Systems. To vše proto, že oficiální verze Chrome OS nebude dostupná pro běžné minibooky, ale jako součásti firmware / biosu mininotebooků vybraných výrobců. Prozatím nejsou na trhu žádná zařízení s tímto operačním systémem.

V listopadu 2009 Google uvolnil kód Google Chrome OS jako open-source. Pod názvem Google Chromium OS si tedy každý může Google Chrome OS otestovat. Také my jsme testovali právě volně dostupný Chromium OS. Překvapil nás především velmi rychlý start systému - od zapnutí po první přihlášení uběhlo pouhých šest sekund.

Systém sice obsahuje podporu češtiny, uživatelsky ji však nelze zapnout a musíte mít znalosti Linuxu. V Google Chrome OS je uživatelské rozhraní velice jednoduché. Nahoře je hlavní lišta, kde se vykonávají všechny úkoly kolem internetu a systému. Vlevo nahoře je menu aplikací. Pro srovnání je to něco jako Start menu ve Windows a lišta záložek v jednom. Ale přehlednější a tudíž s jiným uspořádáním.

A nakonec jsou zde panely. Něco mezi miniaplikacemi (takzvanými widgety) a normálními aplikacemi. Bude tedy určeno jen pro webové aplikace (a primárně pro ty od Googlu).

Moblin

Cena: zdarma

web: moblin.org

Moblin je jak zkratkou slov "mobile" a "linux", jedná se tedy o operační systémy postavený na bázi Linuxu a zaměřený na mobilní zařízení. Za jeho vývojem stojí a financuje jej známá společnosti Intel.

Instalace systému je trochu krkolomnější, horší je to také s českou lokalizací. To vše však vyváží opravdu neotřelé uživatelské rozhraní. To totiž bourá všechna zavedená pravidla desktopových systémů a v mnohém se blíží prostředí tabletů nebo chytrých mobilů.

Ovládání systému je v Moblinu velmi specifické. Prakticky se nedostanete do příkazové řádky, i když je přítomna. Celé prostředí je založena na správci oken Metacity známého z linuxového prostředí Gnome, ale Gnome to nepřipomíná ani trochu. Systém se ovládá přes lištu, která se zobrazí po zmáčknutí tlačítka Win nebo po najetí kurzoru na vrchní část monitoru. Tam najdeme osm položek uživatelských a tři konfigurační. Z lišty můžeme přímo ovlivnit připojení k síti. Tady pozor, Moblin si poradí maximálně s WPA(2)-PSK, případně s WEP či nezabezpečenými sítěmi.

Další tlačítka slouží pro zobrazení m_zone, tweetování, chatování, prohlížení webu a médií, spouštění aplikací, tzv. pasteboard a nakonec zóny. V Linuxu je více ploch samozřejmostí. Moblin šel trochu dál a plochy udělal dynamické. Každá nově spuštěná aplikace se umístí na svoji plochu neboli zónu a klávesovými zkratkami ctrl+alt+doleva (doprava) se potom zóny přepínají. Výjimkou jsou některá konfigurační okna, která se umísťují na aktuální zónu.

Celé prostředí je akcelerované, vše tak působí plynule a opravdu efektně. Pokud chcete operační systém pro prohlížení internetu a jednoduchou práci, najdete zde velmi efektní prostředí.