Operátoři chtěli Babiše opít rohlíkem. Ten se nenechal

28. 3. 2019

Sdílet

Andrej Babiš se v polovině března sešel s generálními řediteli tuzemských operátorů, kteří mu slíbili, že mu do týdne dodají reálná data ukazující, jak to s českým trhem vlastně vypadá. Dokument se tento týden objevil na vlada.cz a ministerskému předsedovi jej dodala Asociace provozovatelů mobilních sítí. Dokument ale konkrétně vytvořil Radek Plic, marketingový manažer O2.

Babiš se zprávou nebyl spokojený a s asociací již nechce jednat, protože reálná data mu vlastně nedodala. Chce opět oslovit jednotlivé operátory, nikoliv jejich centrální spojku.

https://twitter.com/AndrejBabis/status/1110571738050510848

Jak se kreslí hezké grafy

Pojďme se tedy podívat na onen dokument, který APMS zaslala premiérovi. Jeho podrobnější rozbor ukáže různé kličky, které mají operátory vykreslit v lepším světle. Přestože řada nezávislých analýz řadí jejich ceny k nejvyšším v Evropě, asociace dokázala i ze stejných zdrojů vytáhnout několik grafů, které jejich ceny údajně řadí k průměru.

APMS dodala pouze veřejně dohledatelné údaje, které skutečnost zkreslují. Dokument zohledňuje maloobchodní ceníky, ale už nereflektuje už to, které tarify lidé nejvíce používají nebo kolik skutečně platí (20 % Čechů má podpultové tarify, které jsou levnější až o 79 %). Vůbec se nedotýkají velkoobchodních cen účtovaných virtuálům. Prostě těch užitečných dat, ke kterým běžná veřejnost nemá přístup a která se pak nemohou promítnout ani do zahraničních srovnání. Taková data chtěl Babiš a my také.

babiš apms Cena za gigabajt dle operátorů klesá (zdroj: APMS)

Třeba hned první graf ukazuje, že v roce 2015 a 2016 sice trvala stagnace a cena za 1 GB dat se neměnila, v roce 2017 ale spadla o čtvrtinu a v dalším roce o dalších 42 %. Jak číslo vzniklo? Prostým zprůměrováním cen všech paušálů s daty vydělených počtem gigabajtů. Zde k poklesu samozřejmě došlo, protože operátoři u nejdražších tarifů přidávali data a uvedli i nové nabídky. Takže když T-Mobile před dvěma lety oznámil nové tarify, hodně zamíchal trhem. Najednou tu byla datová nabídka bez volných minut/SMS s 10 GB za 500 Kč (1 GB za 50 Kč) nebo neomezenka s 60 GB za 2500 Kč (1 GB za 42 Kč). To je rozdíl oproti předchozí generaci tarifů, kde v neomezence za 750 Kč bylo 1,5 GB (500 Kč z 1 GB).

babiš apms Cena za 1 GB v EU (zdroj: Cable / APMS)

Takové průměrování ale neukáže, co lidé skutečně používají. Důkazem budiž druhý graf, který dle stejné metodiky zpracoval Cable.co.uk, avšak v mezinárodním měřítku. Srovnání jsme se věnovali v článku Kde je nejlevnější 1 GB? Podle britské společnosti se v EU za giga průměrně platí 6,9 dolaru, v Česku je to 4,9 dolaru (113 Kč). Operátoři ale dlouhodobě tvrdí, že nejpopulárnější tarify jsou ty neomezené v ceně okolo 700 až 800 Kč. U nich gigabajt donedávna stál oněch 500 Kč, dnes je to jen zlomek. U srovnatelných tarifů si Vodafone účtuje 111 Kč, T-Mobile 200 Kč a O2 250 Kč. Mezinárodnímu srovnání se přiblížil jen rudý tarif.

Jak je průměrování ošidné, ukazují extrémy uvedené o dva odstavce výše, kde cena za gigabajt klesá k 50 Kč. Opačným extrémem jsou ale levné tarify, kde za 500 Kč lidé dostanou jen 500 MB nebo méně (či nic). A reálně lidé používají levnější tarify (což AMPS ukáže o pár stránek dál), kde jednotková cena za gigabajt bude mizerná.

Jak je to se spotřebou dat?

Další graf ukazuje, jak se v mezi roky 2015 a 2017 snižovala jednotková cena za gigabajt ve světě. Data pocházejí od analytické firmy Tefficient, která k nim dospěla tak, že vydělila příjmy operátorů z mobilních služeb celkovou spotřebou dat. Česko opět vychází nadprůměrně dobře, protože dva roky po sobě klesla ona hodnota o 45 %.

babiš apms Změny ceny za gigabajt v EU (zdroj: Tefficient /APMS)

Což se dá přeložit tak, že operátorům se stagnujícími příjmy každým rokem vrostla spotřeba dat na zhruba dvojnásobek. To je u rozvíjejících se trhů naprosto normální. Jenže i Finsko, kde mají operátoři levná neomezená data, klesly ceny dle stejné metriky o 42 a 30 %. V Polsku, které si také často dáváme za vzor, dokonce o 58 a 44 %.

Z českého pohledu to tak není žádná ostuda, ale ani nic k chlubení. Možná naopak. Za dvojnásobnou meziroční spotřebu dat totiž mohou fixní LTE, kde operátoři za pětistovku měsíčně nabízejí datově neomezené připojení na doma. V zahraničí nejde o tak běžnou věc, u nás ale výrazně míchá se statistikami. Dle zprávy ČTÚ v roce 2017 proteklo mobilními sítěmi zhruba 185 PB dat a rovnou polovinu z toho mělo na svědomí právě fixní LTE. Data byla využívána na 8,7 milionu SIM kartách a ty ve fixních modemech tvořily jen 3 % z nich. Ano, tři procenta SIM karet spotřebovala polovinu všech dat!

babiš apms Spotřeba dat v ČR patří k nejnižším, ceny k nejvyšším (zdroj: Tefficient)

Co už APMS neukazuje, jsou další údaje ze stejného reportu společnosti Tefficient, kde je vidět, že jen málo zemí má nižší spotřebu dat a jen málo z nich platí vyšší ceny. Naprosté dno je Řecko, kde mají draho, data málo využívají a je tam samozřejmě také horší životní úroveň. APMS nezmiňuje ani pokračování analýzy od Tefficient, kde explicitně stojí, že v Česku jsou služby drahé a dat málo.

V dalším grafu od BERECu pak operátorská asociace ilustruje, že výdaje českých domácností a firem jsou přesně na evropském průměru, který činí 10,8 eura (279 Kč bez DPH) na SIM kartu. Čísla ale nezohledňují kupní sílu ani množství dodaných či využitých služeb. Bez kontextu je údaj, že utrácíme stejně jako jinde v Evropě, k ničemu.

bitcoin_skoleni

babiš APMS Češi prý platí málo, ale dostávají hodně (zdroj: BEREC / ČTÚ / APMS)

Proto APMS dodává i české souvislosti. Z analýzy ČTÚ vyplývá, že mezi roky 2016 a 2017 klesly průměrné výnosy v domácnostech o 6 % na 317 Kč s DPH, ale datová spotřeba vzrostla o 39 % na 678 MB. Čísla paradoxně pochází právě z té analýzy, na základě níž ČTÚ zvažuje trh regulovat. Už z ní ale necituje negativní skutečnosti jako předražené velkoobchodní ceny pro virtuály nebo velké využívání podpultových tarifů. APMS ani nereaguje na zjištění velké analýzy Evropské komise, která mobilní tarify v Česku označila jako druhé nejhorší hned po Kypru.

Inspirací k článku byl rozbor dokumentu od APMS od Ondřeje Malého, bývalého radního ČTÚ.