Takzvaná bílá místa znamenají obce, kde ani jeden z operátorů nepokrývá signálem více než 97 % obyvatelstva. Jde v podstatě již jen o místa, kde se to žádnému operátorovi komerčně nevyplatí. Zde nastupuje ČTÚ a určité procento těchto lokalit po operátorech vyžaduje.
Vedle obcí se ČTÚ začal zaměřovat na základní sídelní jednotky – stává se totiž, že obec podmínky pokrytí splňuje, i když její část zůstává nepokryta. Nyní může ČTÚ žádat po operátorech pokrytí i těchto nejmenších obytných celků. Jejich seznam neustále doplňuje.
Měření mobilního signálu na úrovni ZSJ
Na obrázku výše je obec Horšovský Týn, která podmínky pokrytí splňuje. Tři její části však mají pokrytí slabé a právě takových se má zlepšení týkat.
Dokrývání bílých míst vyžadovalo ČTÚ poprvé u přidělování frekvence 700 MHz pro O2, kdy musel operátor pokrýt signálem do určitého data 212 obcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo také přímo kontaktovat starosty, ať si na špatně pokrytá místa stěžují u ČTÚ. Nyní ale ČTÚ již provádí měření všude samo.
Od letošního roku k tomu má třináct vlastních měřicích vozů, kterými projíždí celé Česko ve stylu snímkovacích aut Googlu či Seznamu a měří mobilní signál úplně všude. Jelikož je to v některých oblastech velmi složité, mají operátoři na výběr, které lokality dokryjí. Často jich rozpracují více, neboť vědí, že se to povede dotáhnout jen u některých.
Problém může nastat, když umístění BTS nedovolí územní plán obce, přivedení infrastruktury pak třeba vlastníci pozemků či je zde nesouhlas kvůli lokalitě (CHKO a národní parky). Nepodaří se tak přivést napájení ani data. Břímě ale leží na operátorovi, který musí splnit pokrytí určitého procenta bílých míst, i kdyby tam měl postavit mobilní BTS s naftovým agregátorem. Až do tohoto extrému to ale nedochází.
Operátoři musí určité procento těchto míst pokrýt, jde totiž o součást podmínek přídělů frekvenčních pásem 900 a 1800 MHz. Nejvíce se to týká O2 a T-Mobilu, kterým příděly končí ještě letos. V příštích letech bude muset dokrývat i Vodafone.
