Milimetrové vlny mají výrazně kratší vlnovou délku a nabídnou tedy vyšší rychlosti. Mají však také kratší dosah. Prosazují spíše v Severní Americe, zatímco v Evropě i v Česku se 5G spouští na frekvencích pod 6 GHz (sub6). Tedy podobných jako LTE. Například iPhony pro americký trh podporu milimetrových vln mají, ale ty prodávané v Evropě už ne.
Milimetrové vlny je označení pro frekvence mezi 24 až 300 GHz, jejichž lambda (délka vlny) je řádově v milimetrech. V rámci sítí 5G mají být použity zejména ve městech.
Jako první v Česku začala nyní s milimetrovými vlnami experimentovat ostravská univerzita, díky spolupráci se sdružením CESNET. Použitý vysílač zahrnuje rádiovou jednotku 2×2 MIMO v pásmu 26,5 až 27,3 GHz (šířka kanálu 800 MHz, maximálně šlo podle podmínek ČTÚ využít 1 GHz). Propustnost má omezení na 2,5 Gb/s a síť je integrována do stávající kampusové (sub6) 5G sítě. S výstavbou kampusové sítě univerzitě pomáhal i T-Mobile.
Quectel RM510Q GL pro příjem milimetrových vln (obrázek: Quectel)Jako koncové zařízení je využíván vývojový modul Quectel RM510Q-GL s rádiovým čipsetem Qualcomm Snapdragon X55 (výhledově X65). To umí kombinovat frekvence sub6 i mmWave a nabízí teoretickou rychlost 4,5 Gb/s.
Univerzita na této síti bude provádět experimenty s přenosem videa v oblasti virtuální reality v pseudoreálném či reálném čase v prostředí, kde jsou extrémní nároky na přenosy a zároveň je potřebná mobilita zařízení. Tyto frekvence pravděpodobně testují i samotní operátoři, ČTÚ k experimentům v tomto pásmu vydal opatření již před dvěma roky.
