Lidské právo znamená právo na život, zdraví, ochranu před tyranií, spravedlnost nebo svobodu slova. Internet je ale pouhým prostředkem pro vykonávání lidských práv, nikoliv právo samotné. Reaguje tak na loňské zprávy OSN z Blízkého východu a severní Afriky, které hovořily o nepostradatelnosti Internetu v oblasti lidských práv, nebo postoje Francie či Estonska, že přístup k celosvětové síti je lidským právem. I když to prý myslí dobře, jsou trochu vedle.
Vint Cerf, foto: Wikipedia
Že je technologie prostředkem, nikoliv právem samotným, ukazuje na dobrém příkladu. V minulých stoletích bylo velkou výhodou mít koně, život bez něj byl těžší. Jenže proč by měl být kůň lidským právem, když dnes už jej nepotřebujeme. Prostředky zastarávají, lidská práva nikdy.
To samé platí pro automobily. Teď se bez nich neobejdeme, za 100 let se na ně budeme chodit dívat do muzeí. A to možná platí i pro Internet. Časem zastará a nahradí jej něco lepšího.
Lidské právo je cíl, Internet je cesta. Cesta pro cíle, jako jsou svobodný přístup k informacím vyjadřování svobody slova. Podobný argument platí i pro občanské právo. Internet tady zkrátka je, ale není to samozřejmost, není to právo.
Vinton Cerf před 40 lety pracoval na vládních projektech ARPANET a DARPA, spolu s Bobem Kahnem vytvořili protokol TCP/IP, na jehož bázi stojí dnes většina počítačových sítí včetně Intertnetu. V současnosti pracuje v Googlu jako internetový evangelista. Během své dlouhé kariéry už získal Turingovu cenu, Národní medaili za přínos technologiím a inovacím nebo Prezidentskou medaili za svobodu.
