Nástroj neslouží k tomu, abyste sledovali uživatele, co dělají. Na to jsou určeny jiné aplikace (viz Vzdálená plocha vs. Vzdálená pomoc). Vzdálenou plochu je třeba brát spíše jako pomůcku pro ty, kteří se v rámci místní sítě (nebo při využití VPN také internetu) potřebují připojit ke svému počítači
Než začnete
Vzdálenou plochu lze využít ve všech edicích Windows 7, ovšem připojit se lze pouze k počítačům, které mají nainstalovaný systém Windows 7 Professional, Enterprise a Ultimate.
Připojení ke vzdálené ploše není potřeba nijak instalovat, protože je standardní součástí Windows 7 i starších verzí Windows. Před samotným použitím je ovšem potřeba provést některá drobná nastavení a splnit několik podmínek.
Předně je potřeba se ujistit, že je funkce povolena. V nabídce Start klepněte pravým tlačítkem na položku Počítač a z kontextové nabídky zvolte Vlastnosti. Vlevo klepněte na Nastavení vzdáleného přístupu a v otevřeném dialogu pak v části Vzdálená plocha vyberte jednu z nabízených voleb. Prostřednictvím tlačítka Vybrat uživatele pak můžete určit, kteří uživatelé budou mít vzdálený přístup povolen. Nezvolíte-li nic, bude se automaticky počítat s účtem, ke kterému jste přihlášeni. Podmínkou fungování Vzdálené plochy také je, aby byl účet chráněn heslem.
Vůbec nejzákladnějším pravidlem je to, že vzdálené připojení je možné realizovat jedině u zapnutého počítače. Nesmí být hibernován ani v režimu spánku, proto je potřeba nastavit, aby se do těchto stavů automaticky nepřepínal. Nastavení je možné provést v Ovládací panely | Hardware a zvuk | Možnosti napájení.
Připojení ke vzdálené ploše
Pokud jsou všechny podmínky splněny, můžete přistoupit k zahájení spojení s hostitelským počítačem. V počítači, ze kterého se chcete připojit, otevřete nabídku Start | Všechny programy | Příslušenství a zvolte Připojení ke vzdálené ploše. Zobrazí se dialog, ve kterém do řádku Počítač zadejte IP adresu nebo úplný název počítače, k němuž se připojujete.
IP adresu nejrychleji zjistíte prostřednictvím Příkazového řádku (Start | Všechny programy | Příslušenství | Příkazový řádek), ve kterém zadejte příkaz ipconfig. Úplný název počítače pak obsahuje název hostitelského počítače a název domény, ve které je připojený. Řekněme, že firemní počítač má název PC-sef a je součástí domény pojmenované Extrapublishing.cz. Pak do daného řádku napište název PC-sef.Extrapublishing.cz.
Po zadání klepněte na tlačítko Připojit a počkejte na výzvu k zadání přihlašovacích údajů. Použijte stejné údaje, které byste zadávali, pokud byste u počítače fyzicky seděli. Pak již dojde k samotnému připojení, přičemž rozhraní vzdáleného počítače se otevře v samostatném okně, případně přes celou obrazovku. Celoobrazovkový režim můžete samozřejmě zrušit, byť si tímto snížíte uživatelský komfort.
S počítačem nyní můžete standardně pracovat, cokoliv na něm uděláte, se projeví přímo v hostitelském počítači. Samozřejmostí je přístup ke všem datům, která jsou na jeho disku uložena. Důležité je, že ve chvíli, kdy jste k němu tímto způsobem připojení, na něm nemůže nikdo jiný pracovat.
Pro ukončení práce stačí zavřít okno aplikace Připojení ke vzdálené ploše, čímž dojde k ukončení veškerého spojení. Mějte na paměti, že když se někdo na vzdáleném počítači přihlásí prostřednictvím vašeho počítače nebo jej někdo vypne, spojení se také automaticky ukončí.
Další možnosti nastavení
Klepnete-li v dialogu Připojení ke vzdálené ploše na položku Možnosti, zobrazí se několik karet pro podrobné nastavení parametrů spojení, přenosu i grafického vzhledu. Například velké množství aktivovaných efektů může způsobovat příliš pomalou odezvu a trhané vykreslování obrazu. Na kartě Výkon proto můžete zatržením jednotlivých položek určit, jaké efekty bude vzdálená plocha využívat. Čím více jich vypnete, tím bude práce svižnější. Z rozbalovací nabídky případně zvolte typ využívaného připojení a Windows sama určí optimální nastavení.
Práci mohou komplikovat také rozdílná rozlišení. Ve výchozím stavu je totiž využíváno rozlišení počítače, ze kterého se připojujete, a pokud chcete vzdálenou plochu využívat v samostatném okně, zobrazí se vám rolovací lišty. Na kartě Zobrazení lze pomocí posuvníku nastavit, jaké rozlišení bude použito. Posunete-li ho úplně doprava, bude využit celoobrazovkový režim.
Důležitá nastavení nabízí také karta Místní prostředky. Zde v části Vzdálený zvuk nastavte, jakým způsobem bude přehráván zvuk vzdáleného počítače, a v části Klávesnice pak to, jak bude okno se vzdálenou plochou reagovat na klávesové zkratky (tedy zda budou fungovat na vzdáleném počítači nebo na počítači, u kterého sedíte).
Pokud budete chtít překopírovat nějaká data ze vzdáleného počítače na ten aktuální, zřejmě vás zklame, že není možné soubory jednoduše přetáhnout, jak jste možná zvyklí při práci s virtuálním počítačem. Řešením je nastavení podpory úložných zařízení aktuálního počítače v rámci vzdálené plochy.
Na kartě Místní prostředky klepněte na tlačítko Další a v novém okně pak zatrhněte například připojený USB flash disk nebo přímo diskový oddíl počítače, ze kterého se připojujete. Ve vzdáleném počítači pak toto místo naleznete v Průzkumníku jako vzdálenou složku.
Vzdálená plocha vs. Vzdálená pomoc
Kromě funkce Vzdálená plocha je součástí Windows 7 také program Vzdálená pomoc Systému Windows. Jde o do jisté míry o podobnou technologii, která se však liší způsobem využití.
Zatímco v prvním případě jde o to, abyste mohli pracovat s počítačem, ke kterému nemáte přístup, Vzdálená pomoc funguje především jako pomocný nástroj, díky němuž se důvěryhodná osoba (například přítel nebo pracovník technické podpory) může na dálku připojit k vašemu počítači a ukázat vám, jak vyřešit nějaký problém.
Jakmile se tato osoba připojí, může si zobrazit vaši obrazovku a hovořit s vámi o tom, co oba vidíte. S vaším svolením dokonce může použít vlastní myš a klávesnici k dočasnému ovládání vašeho počítače (vy přitom jeho práci, na rozdíl od Vzdálené plochy, neustále sledujete na monitoru). Stejným způsobem můžete pomoci vy někomu jinému.
Slovníček
Doména je zjednodušeně řečeno skupina počítačů ve stejné lokální síti, které sdílejí společnou databázi informací a zásady zabezpečení. Jde o jakousi jednotku s jedinečným názvem, která na své členy (počítače) aplikuje jednotná pravidla. Doména je často využívána ve větších firmách
Virtuální počítač je softwarově realizovaný samostatný počítač. Chová se jako skutečný, má možnost instalace operačního systému a lze z něj přistupovat na internet i k hardwarovým zařízením ve skutečném počítači. Ve skutečnosti však běží pouze v okně speciální aplikace. Touto problematikou jsme se podrobněji zabývali v PC radách 1/2011
Virtuální privátní síť (VPN) slouží k virtuálnímu spojení fyzicky vzdálených počítačů, takže se chovají, jako by byly přímo propojené jednou sítí. Často se využívá ve chvíli, kdy se zaměstnanec potřebuje na dálku připojit do firemní počítačové sítě
