Zdá se, že pro inženýry to nebyl až tak triviální úkol, jak by se mohlo zdát. Zřejmě kvůli množství čipů NAND bylo nutno použít hned dva řadiče, a to sice SF-2181 od SandForce. V úložišti se tak vlastně skrývají dva disky, které jsou připojeny přes řadič RAID (Silicon Image SteelVine SiI5923CNU). Vše by mělo běžet v režimu RAID 0, systém tedy uvidí obě „půlky“ jako jediné úložiště. NAND je nejspíše typu MLC, zapojena je asynchronně.
Jelikož je disk vysoký 9,5 mm, je docela pravděpodobné, že se uvnitř skrývají dvě PCB. Na jedno se v tomto rozměrovém formátu totiž obyčejně vejde jen 16 čipů NAND. Do systému se disk připojuje jako každé jiné 2,5" zařízení, přes rozhraní SATA. Zde se však skrývá docela velká zrada. Přenosová rychlost je omezena na 3 Gb/s, což je dle specifikací dáno omezenými schopnostmi řadiče SiI5923CNU. Použití takto zastaralého čipu je těžko pochopitelné, zejména vzhledem k internímu RAIDu.
Rychlosti zápisu a čtení jsou ovšem udávány ještě o něco nižší, 254 MB/s a 250 MB/s pro sekvenční čtení a zápis. V případě nekomprimovatelných dat je pak zápis ještě nižší, může klesnout až na 223 MB/s (hodnoty IOPS pro náhodný přístup pak už výrobce raději neuvádí vůbec).
Podle všeho si tedy vysoká kapacita disku vyžádala značné oběti co do výkonu. Vedle záhadného použití pomalejšího rozhraní SATA ale zřejmě sníženou rychlostí trpí úložiště i interně. I „pomalé“ SSD však výkonem a odezvou trumfne jakýkoliv plotnový disk. Mercury Electra MAX 3G se zkrátka o slovo hlásí v prvé řadě svou velikostí.
Pokud teď očekáváte, že disk je pekelně drahý, nemáte tak úplně pravdu. Cena je sice vysoká, ovšem pokud se podíváme na alternativy, zas tak zle nevyjde. Za srovnatelný OCZ Octane s kapacitou 1 TB totiž musíte vysolit již vskutku nekřesťanských 60 tisíc. OWC Mercury MAX 3G však výrobce nabízí za 1270 USD, což by v korunách mělo dát částku zhruba poloviční proti zmíněnému konkurentu. Těžko sice mohu říci, že „to se vyplatí,“ nicméně rozdíl je to skutečně značný. Těžko ale říci, zda se zařízení dostane do našich e-shopů.
