Panasonic Toughbook CF-C1: se dvěma akumulátory (první pohled)

16. 3. 2012

Sdílet

 Autor: Redakce

Toughbooky od Panasonicu nejsou počítače, které byste si koupili na sledování filmů, už jen protože nepatří zrovna k těm nejlevnějším. Jejich vysoká cena je ale nepochybně oprávněná, už jen protože vydrží nesrovnatelně více než běžné počítače, ať už na baterii, nebo fyzicky, a navíc se namísto lesklých displejů a haló efektu soustředí na co nejdokonalejší pracovní využití. Model CF-C1, který jsme si půjčili, nepatří do úplně nejodolnější řady Panasonicu, ale stále vydrží zacházení, které by z většiny běžnějších konkurentů udělalo do týdne hromádku plastových střepů.

CF-C1 je svou konstrukcí podobný dříve recenzovanému CF-19, v obou případech se jednalo o konvertibilní tablety. To neznamená tablet ve smyslu iPad nebo Transformer, ale o to, čemu se tablet říkalo dávno před dnes populárními plackami: notebook s otočným, dotykovým displejem. Víko je tudíž drženo jedním kloubem uprostřed, který lze otočit o 180 stupňů a notebook opět zavřít; klávesnice a touchpad se schovají a vy můžete využít dotykový displej. Ten je rezistivní, takže reaguje na dotyk čímkoliv, ovšem pro pohodlnější práci je dodáváno i speciální pero (digitizer pen), které umí pomocí tlačítka nasimulovat klepnutí pravým tlačítkem myši.

 

Zdání klame

První dojem z CF-C1 je popravdě poněkud smíšený. Když jsem jej vybalil z krabice, zapůsobil na mě ohromně plastově. Na fotkách vypadá mnohem lépe než ve skutečnosti; především hlavní vypínač z mléčného plastu a okrasný "chromový" okraj touchpadu působí vážně lacině. Tohle má být odolný notebook za bratru šedesát tisíc korun?

Zdání ovšem klame a po chvíli osahávání, prohmatávání, pokusů o kroucení a podobných recenzentských kratochvílí musím konstatovat, že tohle je jeden z nejpevnějších notebooků, které jsem měl kdy v ruce, a nebál bych se svěřit jej skladníkovi v továrně na kladiva. Na pohled sice působí jako levná plastová hračka, ale když jej chytíte do ruky, hýbe se jen to, co má, a vše ostatní drží jako přibité. Ona zvláštní povrchová úprava plastového těla, která má na svědomí onen "levný" dojem, má navíc jednu geniální vlastnost: nezůstávají na ní vůbec žádné nečistoty, přestože je světle šedá. Takhle má vypadat pracovní notebook.

bitcoin_skoleni

Jedním z nejdůležitějších parametrů zařízení podobného typu je výdrž na baterie. Množné číslo používám proto, že jak již plyne z nadpisu, tentokrát jsou netradičně přítomny akumulátory dva. Proč? To je jednoduché: pokud se spokojíte s poloviční výdrží, jeden z nich vyjmete a notebook je rázem o několik set gramů lehčí. Na místo vytaženého akumulátoru zasunete dodávanou záslepku a pracujete dál. Je to skvělý nápad, protože tento notebook je, jak napovídá plastový úchyt na spodní straně, přímo určený na držení v jedné ruce, a v takovém případě se projeví každých pár gramů navíc. A mimochodem, ten zmíněný úchyt je vyřešen úplně skvěle – není problém svěsit ruku s notebookem dolů a odpočinout si a on vám na té ruce stále drží! Tady při návrhu evidentně někdo myslel hlavou.

První dojmy jsou tedy veskrze pozitivní. Zda nám to vydrží se dozvíte v recenzi, kterou pro vás připravujeme.