ARM procesory Nvidia Tegra se ve svých posledních generacích už tolik neobjevují ve spotřebitelských zařízeních (až na set-top-box/konzoli Shield a nyní Nintendo Switch). Nvidia ale vyrábí desky a moduly Jetson, skrze které lze Tegry použít pro embedded účely a obecně testovat jejich výkon a schopnosti. Tento hardware se nyní dočkal významného upgradu, Nvidia totiž vydává model Jetson TX2 s nejnovější 16nm Tegrou „Parker“. Tedy tím nejvýkonnějším, co zatím v oboru ARM čipů vyprodukovala.
Modul o velikosti 50 × 87 mm (rozměrově by měl být zpětně kompatibilní s předchozími) obsahuje SoC Tegra Parker, 32GB úložiště eMMC, gigabitový Ethernet, bezdrátový modul Wi-Fi 802.11ac/Bluetooth také RAM. Ta je docela velká a rychlá. Nvidia osadila 8 GB paměti LPDDR4 s frekvencí 3733 MHz a navíc na 128bitové sběrnici. Teoretická propustnost by tedy měla být 58,3 GB/s. Tento Jetson by se tedy už dal možná použít i do experimentálního pracovní PC na platformě ARMv8, i když pro to by ideálem bylo 16 GB či víc.
Samotný procesor je vyráběný 16nm technologií TSMC (s tranzistory FinFET). Je složen z GPU architektury Pascal s 256 stream procesory a bloků pro akceleraci 4K videa, schopných dekódování i komprese při 60 snímcích za vteřinu, včetně přehrávání 12bitového HEVC. Velmi zajímavá je pak CPU část. Nvidia integrovala čtyři výkoná ARM jádra Cortex-A57, vedle nich ale také dvojici vlastních jader architektury Denver 2. Jejich smyslem je zřejmě nabízet vyšší jednovláknový výkon.
Nízká spotřeba nebo vysoký výkon
V předchozím odstavci jsme neuvedli takty čipu, jelikož je to s nimi komplikovanější. Nvidia pro modul nabízí dva režimy fungování. Režim „Max-Q“ má být optimalizován na efektivní využití energie a deska při něm má mít TDP 7,5 W. Obnáší ale docela výrazné podtaktování, GPU běží jen na 854 MHz. Pokud tedy GPU má mít výkon 750 GFLOPS v FP32 při 1,5 GHz, pak v tomto stavu bude výkon jen 427 GFLOPS, nebo 854 GFLOPS v FP16. CPU má frekvenci omezenou na 1200 MHz pro Cortexy-A57 a jádra Denver 2 jsou podle všeho deaktivovaná úplně.
Režim „Max-P“ pak je zaměřen na vysoký výkon, ale za cenu dvojnásobné spotřeby, TDP v něm má být už 15 W. Tedy jako u mobilního SoC typického notebooku. V tomto módu může GPU běžet až na 1122 MHz (561 GFLOPS v FP32, 1122 GFLOPS v FP16). CPU část může mít pak jádra Denver 2 i Cortex-A57 nastavená na 1,4 GHz, pokud jsou aktivní oba tyto klastry. Pokud je ale jedna skupina jader neaktivní, může si druhá nastavit takt až 2,0 GHz. Frekvence v Max-P nejsou ještě maximální, čip se dá ještě popohnat až na 1302 MHz na GPU, 2,0 GHz u jader Denver 2 a víc jak 2,0 GHz u Cortexů-A57. To už je ale podle Nvidie mimo efektivní pásmo čipu a spotřeba pravděpodobně půjde výrazně nahoru.
Modul má bohatou konektivitu pro potřeby embedded použití, podporuje až šest vstupů CSI pro kamery, dvě rozhraní DSI pro monitor a dvojici HDMi 2.0, DisplayPortů nebo eDP. Podporováno je USB 2.0 i USB 3.0, dále periférie jako UART, I2S/I2C, GPIO. V rámci softwarové podpory je poskytován obraz distribuce Ubuntu Linuxu 16.04 LTS s jádrem ve verzi 4.4.
Samotný modul Jetson TX2 se má začít prodávat v druhém čtvrtletí roku za 399 dolarů (s DPH 12 350 Kč), při objednání tisíce a více kusů. Bohužel tedy jako ostatní produkty generace Pascal zdražil, Jetson TX1 stál za těchto podmínek jen 299 $. Kromě toho bude nabízena také sada modulu a vývojářské desky velikosti Mini-ITX, do níž se osazuje. U té cena naštěstí zůstává na 599 $ (18 550 Kč s DPH) a nabízí rozhraní HDMI, USB, SATA, Ethernet, M.2 a další; vyveden je dokonce i slot PCI Express 2.0 ×4 a také čtečka karet SD. Tato sada by měla být k mání dříve, v Evropě a USA se má začít prodávat příští týden.