Philips 220SW9FS: 22" s DVI vstupem pod 4000 Kč

První seznámení, parametry

Monitor Philips 220SW9FS se může hned na úvod pochlubit 22" úhlopříčkou s klasickým rozlišením 1680 × 1050 a tedy i poměrem stran 16:10. Za zmínku také určitě stojí jeho velmi decentní a povedený design, který podtrhuje modře podsvícené logo výrobce. Intenzitu podsvícení si můžete sami nastavit v OSD nabídce, takže vás nemusí rušit vůbec.

 

Jak jsem již naznačil v perexu, monitor na svou cenovou kategorii obsahuje poměrně nezvykle dva videovstupy. Tuto vymoženost najdete u monitorů do 4000 Kč maximálně u Aceru, případně některého monitoru "v Akci". Nízká cena se ale musela někde odrazit a zde se to projevilo i na příslušenství, které čítá jen D-Sub kabel, stručný manuál a instalační CD s ovladači.

 

Možnosti polohování, ovládací prvky

Klasikou v této cenové kategorii (a bohužel často i u podstatně dražších monitorů) je podstavec, který umožňuje pouze naklápění. Zde nevybočuje ani testovaný Philips. Plusem budiž alespoň fakt, že lze monitor naklopit i do záporného úhlu (-5° až 20°). Na noze pak na zadní straně najdete sice velmi jednoduchý, ale praktický držák kabelů. Ty tak nemusí z monitoru volně viset a hyzdit vaši pracovní plochu.

K ovládání slouží šest tlačítek, jimiž lze přímo nastavit jas, zvolit si vstup, spustit automatickou kalibraci analogového vstupu, nebo zvolit jeden z režimů obrazu SmartImage. Na výběr máte Office Work, Image Viewing, Entertainment a Economy. Philips zde trochu zúročil své zkušenosti z LCD televizí a nastavené režimy působí oproti ostatním výrobcům příjemně a vyrovnaně. Snad jen doostření obrazu u prohlížení obrázků a sledování videa by nemuselo být tak výrazné.

OSD nabídka, možnosti nastavení

OSD nabídka je pěkně graficky provedená, nicméně má svá určitá specifika. Tím hlavním je fakt, že i přes nastavení dálky zobrazení na 60 s nabídka někdy zmizí už po vteřině, jindy třeba po pěti. Nastavování panelu se tak stává adrenalinovým sportem, kdy přijdou na řadu výrazy používané nejčastěji studenty učňovských oborů.

Také mi trochu vadilo, že je jako první položka OSD nabídky volba vstupu, když je této činnosti vyhrazeno rovnou jedno tlačítko. Rychlosti nastavení by určitě více prospělo na první položce nastavení jasu s kontrastem, které se posunulo až na druhou pozici. Zde také najdete zapnutí dynamického kontrastu, regulaci gammy a změnu zobrazovacího formátu s širokoúhlého na 4:3.

Nastavení teploty barev jde provést v nezvykle velké rozsahu – 5500 až 11500 K, nicméně je třeba jedním dechem dodat, že krajní naměřené hodnoty se od nastavených hodně liší. To také uvidíte v patřičné kapitole.

Z ostatních položek již stojí za zmínku jen nefunkční nastavení doby zobrazení OSD nabídky, které mi zejména při jejím focení připravilo nejednu napínavou chvilku a nastavení úrovně podsvícení modrého pruhu pod logem výrobce.

Stisknutím leveho tlačítka pak vyvoláte OSD nabídku SmartImage. V ní můžete vybrat jeden z přednastavených režimů obrazu – Office Work, Image Viewing, Entertainment a Economy.

Kompletní galerie

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m².

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).  Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měrím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Pozorovací úhly, rovnoměrnost podsvícení

Pozorovací úhly nepatří úplně k tomu nejlepšímu, s čím se můžete na TN monitorech setkat (pokud se o něčem takovém dá u TN panelů mluvit). Prim v této oblasti hraje stále na TN panelech Samsung a ostatní se mu snaží většinou jen přiblížit. Při pozorování obrazce bych úhly, kdy ještě nedochází k výraznému zkreslení obrazu, odhadnul na 110°/50°.

V internetových obchodech (CZC, Alza...) se ale můžete u tohoto monitoru často setkat s údajem 176°/170°, což by mohlo evokovat použití nějakého jiného, než TN panelu. Není tomu ale tak a i sám výrobce na svých stránkách uvádí pozorovací úhly 160°/160°.

Rovnoměrnost podsvícení není při maximálním jasu úplně špatná a klesá hlavně u levého okraje. Zde se pokles zastaví na 82 % maximální hodnoty. Průměrně je to však velmi pěkných 92 %. Po kalibraci se odchylka levé strany ještě trochu rozšířila, nicméně maximální pokles se udržel stále pod 20 %. Naopak pravá strana se o něco vylepšila a průměrné podsvícení se tak stále udrželo na 92 %.

Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu

Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m²

Jas, spotřeba

Jas mohl při 50% kontrastu začínat na trochu nižší hodnotě, než je 92 cd/m², nicméně i s takovou hodnotou se dá ještě i v noci žít. Nástup je pak do 50 % v podstatě lineární, pak však začíná nastupovat strměji. Rozdíl mezi 90 a 100 % je pak ale již v podstatě nepostřehnutelný. Tato nerovnoměrnost mě trochu mrzí, ale nejedná se o nic zásadního. Panel si stejně každý nastavuje podle sebe a je mu pak jedno jestli je optimální hodnota na 30 %, nebo 60 %.

Průběh jasu pak kopíruje spotřeba, která začíná na 20 W a končí na 37 W. To samo o sobě značí, že panel ještě používá čtyři prosvětlovací trubice, které nekopírují úsporné trendy poslední doby.

V OSD nabídce narazíte i na položku Economy. Její aktivace však kupodivu ke snížení spotřeby nijak nevedla. Je možné, že při maximálním jasu by se spotřeba o pár wattů pohnula, na druhou stranu ale takto monitor má málokdo.

Barevné podání a kalibrace obrazu

V továrním nastavení vykazuje monitor hlavní zkreslení u gammy, která je při nastavené hodnotě 2,2 v OSD nabídce naměřena 2,8. Hlavní barevné kanály RGB příliš zkresleny nejsou, u jemnějších odstínů však již k výraznému zkreslení dochází. Kalibrace tradičně vše napraví. Zkalibrovaný barevný profil si můžete stáhnout zde.

Tovární nastavení

Po kalibraci optickou sondou

Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí vybrané
přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo
přepnuto po kalibraci displeje, přičemž s žádným parametrem obrazu
nebylo hnuto. Všimněte si zejména velké odchylky teploty barev v krajních nastaveních 5500 K a 11500 K.

Přednastavený profil v monitoru – sRGB

Přednastavený profil v monitoru – 5500 K

Přednastavený profil v monitoru – 9300 K

Přednastavený profil v monitoru – 11500 K

Se zobrazením testovacího obrazce se monitor popral velmi dobře hlavně u tmavých odstínů, což bylo i trochu překvapivé. Naopak na zobrazení těch nejsvětlejších si trochu vylámal zuby. Celkově je ale podání obrazu příjemné a nijak přesycené.

Interpolace obrazu

Philips u tohoto modelu nabízí v OSD nabídce zachování poměru stran, což jsem samozřejmě hned vyzkoušel. Interpolace rozlišení 1280 × 1024 však přinesla spíše zklamání. Při rozlišení 1024 × 768 zase naopak došlo k výraznému zlepšení.

1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení

1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení

1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení

1280 × 1024 – zachování proporcí

 

1024 × 768 – zachování proporcí

Rychlost odezvy a stabilita kontrastu

Doba odezvy není sice nejrychlejší, ale na druhou stranu je je na TN panel velmi vyrovnaná. Průměrně se pohybuje kolem 20–25 ms, což u TN panelů není žádná výjimka. Výrobci si totiž zvykli ve svých propagačních materiálech uvádět i jen jednu část odezvy (samozřejmě tu rychlejší), navíc na nijak přesně definovaných přechodech. Tím se pak dosáhne odezvy 2, nebo i 1 ms, kterou najdete naměřenou i u tohoto panelu.

Na osciloskopu pak panel ukazuje schodovitý náběh i u přechodu 0-255, při přechodech mezi stupni šedi pak přidává schodovitost i na sestupné straně signálu (při pohasínání bodu).

Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms

Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms

Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms

Stabilita kontrastu je proti porovnávanému monitoru od LG podstatně lepší a až do 30% jasu se drží nad 80 %.

Závěrečné hodnocení

Ještě než se pustím do nějakého finálního verdiktu, musím zdůraznit, že se jedná o jeden z nejlevnějších 22" panelů na našem trhu, který pořídíte již pod 4000 Kč. Potom se již totiž přestanou zdát průměrné vlastnosti tak průměrné a naopak začnou vlastnosti některých i dražších monitorů přesahovat. Zároveň je ale třeba hlavně čtenáře úvodů a závěrů na tomto místě varovat, aby nedali nic na nesmyslné údaje v našich eshopech, kde téměř všude najdete u tohoto monitoru pozorovací úhly 176°/170°. To by mohlo evokovat osazení lepšího panelu, což se zde neděje.

Svým provedením monitor působí celkem poctivě a to i navzdory faktu, že byl vyroben zlatými českými ručičkami (viz nápis na štítku). Ty se na druhou stranu možná podepsaly nad kulišárnou s rychlým mizením OSD nabídky. Bude to určitě pouze vada firmwaru, nicméně poměrně nepříjemná.

Kvalita obrazu odpovídá technologii TN, což znamená horší pozorovací úhly a v tomto případě problémy více se světlými, než tmavými odstíny barev. Odezva se pohybuje kolem 20–25 ms a při sledování rychlých scén bylo možné pozorovat mírné rozmazávání. Barevným gamutem pak monitor pokrývá přibližně prostor sRGB, což je dnes již nepsaným standardem. I přes některé nedostatky, které tento monitor má, musím na závěr konstatovat, že vzhledem k nízké ceně se jedná o velmi dobrou alternativu pro méně náročné uživatele.

Plusy a mínusy

+ dva videovstupy
+ nízká cena
+ povedená OSD nabídka
+ rovnoměrnost podsvícení při max. jasu

- rychlé mizení OSD nabídky
- možnosti polohování
- pomalejší odezva
- velký rozptyl teploty barev

Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti ALFA Computer.