Dotazovaní odpovídali nejprve na otázku, kolik hudebních dat mají ve svém počítači a posléze na to, jak se k nim dostali. Je samozřejmě na místě pochybovat o tom, že každý P2P sdíleč se v telefonickém průzkumu přizná k něčemu, co se vesměs považuje za zločin, ale minimálně ze statistického hlediska se výsledek zdá být logický. Kdo se v průzkumu přihlásil ke sdílení přes P2P sítě, udával také vyšší počet vlastněných hudebních souborů.
Piráti nakupují více hudby než ostatní, foto: America Assembly
Když se podíváte na přiložený graf, uvidíte, že současně s tímto počtem rostlo i množství zakoupené hudby. Takže například sdíleči v USA třebaže koupili v průměru jen třetinu hudby na jejich disku, celkově jí měli o třetinu více než „poctivější“ uživatelé, kteří se P2P serverům vyhýbají a jen občas někde něco stáhnou. V Německu je pak rozdíl mezi těmito dvěma skupinami ještě výraznější – zakoupené hudby tu P2P piráti vlastní třikrát tolik, co ostatní majitelé PC. Dotázaných prý v Německu bylo podstatně méně než v USA, ale vzhledem k tomu, že výsledek se podobá situaci v Americe, lze ho snad považovat za relevantní.
Z průzkumu pak vyplynula ještě jedna zajímavá věc. Ačkoliv sdílení přes P2P sítě je stále četnější, většina uživatelů i dnes dává přednost klasickému kopírování disků půjčených od přátel nebo předávání souborů třeba na flashce. Pro kompletní výstup analýzy toho, odkud berou uživatelé hudbu (například i v závislosti na věku), navštivte oficiální blog American Assembly.
