"Těžko si však představit, že by některé komunikátory zakládající si na bezpečnosti (například Telegram či Signal) chtěli mít ve svém kódu něco, co je propojí s konkurenční platformou."
- Zde bych řekl, že žádný takový požadavek nebude. Po velkých společnostech se jen chce aby vytvořili veřejné REST API pro komunikaci, kam může menší komunikátor poslat zprávu. Telegram bude moci např. zobrazovat upozornění na komunikaci mimo jeho síť, kde nemusí být end-to-end šifrování funkční.
SMS a GSM hovory mezi operátory fungují, protože se dohodli, emaily se také dostávají z SMTP serveru Googlu na Seznam a zpět podle standardizovaného protokolu. Kdysi třeba fungovalo i posílání textu z Pidgina na Skype. Tato snaha pro potlačení síťového efektu, který snižuje míru konkurence, tu měla být hned při vzniku komunikátorů. Ale lépe teď než nikdy.
Nazor na to uplne nemam. Rozhodl jsem se kdysi pro Facebook Messenger a ten pouzivam dodnes. Mam par pratel, kteri ho nemaji a maji Whatsapp, ale mne ta aplikace stvala, takze jsem ji po kratkem ozkouseni zase odinstaloval. Holt maji ti pratele smulu a jedine mne mohou zavolat nebo ja jim.
Zkousel jsem i Signal, taky to par pratel pouziva, ale zacaly mi tam chodit nejake eroticke nevyzadane zpravy, tak jsem to taky hned odinstaloval. Nechapu tu aplikaci, na Facebook Messengeru se mi nikdy nestalo, ze bych tam dostal nevyzadanou zpravu nebo zpravu od nekoho, koho nemam v pratelich.
Kazdopadne teda razim tezi, ze mam jedinou chatovaci aplikaci a zadnou jinou pouzivat nebudu.
Takze by se mi hodne libilo, kdyby se dalo chatovat i mezi ruznyma aplikacema, takze bych byl pro, ale zaroven si nejak nemyslim, ze by stat nebo EU meli nekomu neco narizovat. Vzdyt uz ted se nam serou do zivotu vic nez chceme, nechci se dozit situace, ze nam jednou snad i budou narizovat, ktery aplikace smime a ktery nemame mit nainstalovany!
Já si to samozřejmě představit dokážu, mít nějaký minimalistický MeX (message exchange) s daným minimálním funkčním setem, který dokáže vzájemně vyměnit veřejné klíče jednotlivých komunikujících stran a následně poslat šifrovanou zprávu. Hovadinky typu videocally, animgify apod. pak klidně oželet.
A protože nejsem Metař, tak věci jako FBM nebo WhatsApp nemám a ani nikdy mít nebudu, nicméně toto řešení by odlehčilo spoustě lidí, kteří provozují několik takových IM vedle sebe a koneckonců i lidem, kteří principiálně některé služby odmítají.
Neví co roupama. Nejeví snahu uplatňovat stávající přísliby, ale na řešení neslíbeného mají energie habaděj. Stále od nich marně čekám tlak a práci na opensource respektive SW bez vendor lock-in a otevřené formáty ve státní správě. Digitalizaci státní správy a omezení úřednického aparátu. Revizi uplatňování autorských práv přes OSA a čas jejich platnosti. Volně dostupné normy. Kvůli tomu jsem je volil, když se poprvé dostali do parlamentu. V akci "Pusťte nás mezi ně!" po asi očekávatelné deziluzi již ne.
Až na to, že je to přesně naopak - zásahy státního aparátu jsou to jediné, co monopolizaci (tedy jeden poskytovatel bez možnosti konkurence) umožňuje.
Zřejmě máte na mysli "vznik majoritních hráčů", ale tam je to podobné - státní zásahy to nakonec typicky podporují, protože omezují možnost konkurence (už jen svou existencí přidávají zátěž).
A ne, volný (opravdu volný - tedy bez regulací, daní, patentů, etc) trh k monopolizaci nebo vzniku majoritních hráčů netíhne. Takový hráč vzniknout sice může (typicky skrze radikální inovaci, která vylepší produkt a poskytne značnou konkurenční výhodu), ale svou pozici nemůže dlouhodobě zneužívat, jinak o ni rychle přijde.
Nejsem v této oblasti zrovna velký odborník, ale vidím zásadní problém "vejce nebo slepice" pro poskytovatele nového komunikačního nástroje. Může na trh přijít nějaký startup a nabídnout nejlepší platformu třeba i bez reklam, ale co si řekne potenciální uživatel? "Nikoho tam neznám" a tím to končí. Lepší konkurent neuspěl kvůli síťovému efektu a tradiční silní hráči na trhu dál utahují šrouby s množstvím reklamy, s omezováním funkcionality uživatelům bez měsíčního paušálu atd. Moje původní reakce byla ale na pohoršení, že si stát dovoluje soukromé firmě něco nakazovat - to může a v mnoha případech je to žádoucí.
"Až na to, že je to přesně naopak"
- Nikoliv :)
"zásahy státního aparátu jsou to jediné, co monopolizaci (tedy jeden poskytovatel bez možnosti konkurence) umožňuje"
- Ano i takové případy jsou viz. Philip Morris v ČR, ale to jsou výjimky. Obecně lze říct, že monopol není ve veřejném zájmu a stát se snaží zvyšováním konkurenčního prostředí (pomocí zákonu a nařízení) monopoly potlačovat.
"Zřejmě máte na mysli „vznik majoritních hráčů“, ale tam je to podobné – státní zásahy to nakonec typicky podporují, protože omezují možnost konkurence (už jen svou existencí přidávají zátěž)."
- Nesouhlasím s tím, že státní zásahy (a jejich existence) typicky podporují vznik majoritních hráčů, tak to prostě není :)
"A ne, volný (opravdu volný – tedy bez regulací, daní, patentů, etc) trh k monopolizaci nebo vzniku majoritních hráčů netíhne."
- Tak se podívejme do historie: ICQ a Seznam v české kotlině, MS Windows na PC, kancelářský balík MS Office, nedávná konsolidace výrobců HDD, TSMC jako smluvní výrobce polovodičů, YouTube (pamatuje si někdo na konkurenci od Microsoftu?) a bylo by toho mnohem víc. Velcí hráči těží z rozsahu a také ze síťového efektu (všichni přátelé jsou na FB, ve třídě/kanceláři si posíláme dokumenty "ve Wordu/Excelu")
"ale svou pozici nemůže dlouhodobě zneužívat, jinak o ni rychle přijde."
- To by platilo, pokud by neexistovaly bariéry pro vstup na trh. O těch se dost učí i na té střední škole :) Cíl společnosti je ovládnout trh inovativním produktem, ale vzápětí napíná své snahy k vytvoření bariér, které ji pomohou udržet si dominantní pozici a dobré marže. Příkladem budiž proprietární formáty dokumentů a multimédií (APE alias Monkey audio).
Takže souhlasit s vaším příspěvkem v mnohém nemohu...
Docela dopodrobna to už rozebral gi, tak já jen ještě rozstřelím tvůj největší omyl: ten "opravdu volný trh" nikdy neexistoval a ani existovat nebude. Je to jen teoretické východisko pro první kapitolu učebnice ekonomie, které je v dalších kapitolách doslova rozstříleno na prach. Historie (ta jediná dává ekonomii tzv. tvrdá data) jasně ukazuje, že trh nikdy volný není, a pokud to tak vypadá, jde pouze o metastabilní stav, který se záhy zhroutí (ať už působením vnitřních, nebo vnějších vlivů). Tato tvrdá data podporují i další indicie, jako teorie her (od těch nejsofistikovanějších algoritmů až po dětské hříčky typu Monopoly).
Já se ze studijních účelů před pár lety pustil do Kapitálu, ale to se fakt nedalo. Bral jsem to různě na přeskáčku a dost toho vynechal, ale objevil jsem v tom jistý vzor (pattern) :) Začátek kapitoly většinou OK, základní věci, které jsou dobře známé, pak se k tomu přidaly nějaké bludy na zmatení, pořádně se to zamíchalo a výsledkem bylo vyvození nesmyslných závěrů. A vždy jako přes kopírák. Jestli tohle museli za komunistů lidé číst povinně, nedivím se, že to na některých nechalo následky až do konce života.