Kvůli výkonu a mnohem kratší odezvě se v oblasti úložišť dnes prakticky všechna pozornost soustředí na SSD, tedy elektronické disky sestavené z paměti NAND Flash. Nicméně pokud je třeba uchovávat velké množství dat, je cena za gigabajt u těchto zařízení stále příliš vysoká a tudíž jsou mechanické pevné disky stále nenahraditelné. Ani u nich se ale bohužel v posledních letech cena za gigabajt nějak výrazně neklesala. Kapacita HDD se totiž už nezvyšuje moc rychle a když už, bylo to za cenu drahých technik jako je plnění pouzder héliem. Zdá se ale, že by na obzoru mohla být technologická změna, která by mohla vyšší kapacitu přinést za menší cenu.
Plotny současných pevných disků jsou vyráběny z hliníku coby základního materiálu, na kterém je ale nanesené jiný povrch pro záznam. V některé z příštích generací vysokokapacitních HDD by ale hliník jako materiál pro plotny mohlo nahradit sklo. Myslí si to japonská firma Hoya, která takové plotny či substráty vyrábí.
Sklo by totiž mělo umožnit zvednout kapacitu disků při zachování ostatních parametrů záznamové technologie. Důvody jsou podobné jako u héliových disků. Skleněné plotny totiž mohou mít menší tloušťku. Zatímco dnešní 3,5" hliníkové plotny mají tloušťku 0,635 mm, Hoya má nyní prototypy ploten tenkých jen 0,5 a 0,351 mm. Úspora je to sice drobná, ale pokud si to vynásobíte pěti až sedmi, což je počet ploten ve vysokokapacitních discích, mohla by tato úspora umožnit do disku přidat další kotouč navíc a zvýšit o něj celkovou kapacitu. Podle Hoyi by se prý mohlo s 0,5mm plotnami do desktopového pouzdra dostat deset a s 0,381mm plotnami možná až dvanáct ploten. Srovnatelná 0,635mm plotna z hliníku by zřejmě měla dovolovat maximálně devět (to by asi mohlo být s héliem, nevíme ale, jestli toto srovnání počítá se standardní výškou 3,5" pouzdra).
Makety pouzder HDD s 0,635mm a 05mm plotnamiSklo je také tužší a méně se deformuje, takže by mělo být možné o něco zredukovat i prostor ponechaný mezi jednotlivými plotnami, aniž by tím utrpěla spolehlivost. A v neposlední řadě by sklo jako podklad také mělo být dobrým materiálem pro disky s technologií HAMR, kdy je povrch plotny při záznamu nahříván miniaturním laserem. Skleněná plotna má dále nižší hmotnost, což by mělo o něco snížit spotřebu motoru (alespoň pokud počet ploten nebude zvýšen). Celkově tedy použití skleněných ploten dává podobné benefity jako héliová atmosféra bez jejích komplikací, nicméně obě technologie by se asi měly dát i zkombinovat.
Možná jste teď dostali strach, že takováto velká změna v mechanické stavbě disku přinese problémy s kvalitou a spolehlivostí, spojené s tím, že se výrobci budou muset učit zvládat nový materiál. To by u beztak choulostivé technologie HDD (která spojuje hodně precizní mechaniku s miniaturními komponentami a celé to musí fungovat s levnými komponenty) moc nepotěší. Ale k obavám možná vůbec není důvod. Zdá se totiž, že skleněné plotny se už minimálně pár let používají u pevných disků pro notebooky, tedy u 2,5" formátu (klidně se vám přiznám, že toto jsem vůbec netušil). Novinkou by byly tedy jen v desktopu u disků s 3,5" plotnami. Tudíž by „know-how“ mělo už existovat a ze skla asi není třeba mít velký strach. Zvlášť když v desktopu by křehkost skla měla být mnohem menším rizikem.
Tyto výhody a precedent použití v HDD pro notebooky ovšem nemusí znamenat nutně, že se sklo skutečně dostane do desktopových disků, o tom rozhodnou až jejich výrobci. Pokud ale bude skutečně lepší alternativou, snad by se mu nemuseli bránit. Podle firmy Hoya by sklo mohlo být cestou, jak se u vysokokapacitních disků dostat na 20 TB. Tato meta by snad mohla být dosažena do roku 2020.
