Nepotvrdil se tak trend z minulých let, kdy se Praha
s 84% zabezpečených přístupů v roce 2009 poprvé přiblížila úrovni
světových velkoměst, kde je běžně zašifrováno více než 90% přístupových bodů.
V Praze došlo také k poklesu zastoupení rychlejších sítí. Trendy
v Praze a Bratislavě jsou velmi vyrovnané. Také v Bratislavě vzrostl
počet přístupových bodů na trojnásobek (2217 bodů) a v současnosti je tam
zabezpečeno 51% bodů (oproti
77% v roce 2009).
Trojnásobný nárůst v Praze
Cílem průzkumu bezpečnosti bezdrátových sítí bylo
identifikovat a analyzovat Wi-Fi přístupové body ve vybraných částech Prahy, do
průzkumu byly také již potřetí zahrnuty výsledky měření v centru
Bratislavy.
Počet přístupových bodů v Praze od loňského průzkumu
opět vzrostl - bylo identifikováno celkem 11 310 přístupových bodů, což
představuje trojnásobný nárůst. Zdá se tedy, že počet zabezpečených přístupových
bodů bude nadále narůstat. Z toho pouze 4101 bodů (39%) bylo nastaveno na
vyšší přenosovou rychlost než 11 MBit/sec (dostupná od standardu 802.11g).
V sedmileté historii průzkumu je to již popáté, kdy
výsledky měření potvrdily, že počet zabezpečených přístupových bodů je vyšší
než počet nezabezpečených. Překvapivě však došlo ke změně trendu
v aplikaci šifrování. 50% zabezpečených přístupových bodů využívá
šifrování WEP, 50% ostatní standardy šifrování
- např. WPA. V porovnání s minulým rokem došlo k 8%
nárůstu rozšíření jiného typu šifrování než zastaralého WEP.
Bezpečnost však klesá
Na rozdíl od celosvětového trendu v Praze i v
Bratislavě klesl podíl administrátorů a domácích uživatelů, kteří dbají na
bezpečnost svých datových přenosů. Poměr zabezpečených přístupových bodů
k nezabezpečeným je v Praze 63% vůči 37%, což je výrazný rozdíl
oproti roku 2009 (84% k 16%). V Bratislavě byl poměr 51% k 49% (rok 2009 - 77% k 23%).
"Na základě výsledků letošního měření lze předpokládat, že
počet přístupových bodů bude i do budoucna nadále stoupat. Velmi pravděpodobný
je i přechod do vyššího kmitočtového pásma. Očekáváme mírný nárůst procenta
rychlejšího typu sítí v obou městech. V oblasti zabezpečení
předpokládáme stagnaci součastných trendů, počty se nějak významně měnit
nebudou. Zajímavé bude sledovat, zda se bude opět opakovat malý počet
přístupových bodů, které jsou aktivní i po roce od jejich zachycení.
V tomto směru se domníváme, že počet znovu zachycených přístupových bodů
dosáhne výrazného růstu až k hranici 50%," dodává Petr Plecháček, manažer IT poradenství a řízení
technologických rizik v Ernst & Young v České republice.
Další výsledky průzkumu
Z celkového počtu
11 310 detekovaných přístupových bodů v Praze je 1 213 bodů typu hotspot,
v Bratislavě je z celkových 2 217 bodů 202 typu hotspot. Body hotspot
jsou určeny pro přístup k internetu pro veřejnost, využívají je například
internetové kavárny a obvykle nejsou zabezpečeny.
Během průzkumu bylo
v Praze identifikováno více než 5 338 unikátních jmen sítí (SSID),
v Bratislavě 1159 SSID.
Na základě porovnání
map s lokalizací přístupových bodů průzkum v Praze identifikoval dvě
lokality, kde byl jejich nárůst za minulý rok nejvýraznější: v okolí
Václavského náměstí mezi ulicemi Jindřišská a Opletalova a dále v okolí
Mariánského náměstí. V Bratislavě vykazovala výrazně vyšší hustotu než
ostatní části města oblast kolem Prezidentského paláce, kde se nachází řada
administrativních budov.
Oproti minulému
průzkumu se změnil podíl výrobců. V Praze jsou pro přístupové body nejvíce
používány produkty Askey Computer s 20 % podílem všech přístupových bodů,
následované společnostmi Cisco (13%), Apple (11%) a ZyXel (8%).
V Bratislavě využívají nejvíce produkty Cisco (12%), Intel (12%) a
D:Link (12%).
Zdroj: TZ Ernst & Young