Ráno nám tu vyšla zpráva, že se pokusů Broadcomu o násilné převzetí Qualcommu a výhled na možné spojení těchto dvou křemíkových firem natolik zalekli v Intelu, až by tento gigant sám mohl uvažovat o tom, že hodí na stůl přes sto miliard a jednu z nich odkoupí. Tohoto nouzového řešení (jež by ale asi mělo velmi zajímavé důsledky) ale nakonec nebude třeba. Ambice Broadcomu totiž nakonec zastavila poněkud nečekaně administrativa USA.
Orgány dohlížející nad trhem v USA běžně podobné velké akvizice přezkoumávají a jejich nesouhlas byl od začátku považován za riziko této fúze. Během posledních dní se také vložil do věci úřad CFIUS (Výbor pro zahraniční investice v Spojených státech), který varoval, že převzetí Qualcommu zahraniční firmou by mohlo ohrozit některé strategické a bezpečnostní zájmy. Ovšem nečekané je, že standardní procesy přezkoumávání v těchto institucích byly předejity přímo prezidentem Donaldem Trumpem, který obchod zarazil natvrdo a okamžitě oficiálním příkazem.
Tento příkaz Bílý dům oficiálně vyhlásil včera v noci. Zakládá na zákoně o obraném průmyslu z roku 1950 a má reagovat i na doporučení právě CFIUS. Podle toho by akvizice mohla ohrozit jednak některé vládní či armádní kontrakty Qualcommu, kromě toho ale CFIUSu také vadilo, že Broadcom by pravděpodobně osekal výdaje na vývoj a výzkum (zaměření na krátkodobý zisk a omezení investic se skutečně od managementu Broadcomu očekává). Čímž by ohrozil čelní úlohu, kterou Qualcomm drží při vývoji bezdrátových komunikačních technologií jako G5, čímž by se do čela těchto iniciativ mohla dostat Čína místo USA.
Prezidentský příkaz na těchto základech explicitně přikazuje oběma firmám, aby okamžitě opustily jakékoliv aktivity směřující k Broadcomem plánované fúzi. Zároveň dokonce přikazuje, aby na nadcházející valné hromadě nekandidovali do představenstva lidé, které tam chtěl Broadcom prosadit (Qualcomm musí jejich nominaci zamítnout). Tyto kandidáti byli součástí plánu na nedobrovolné převzetí, pokud by je akcionáři Qualcommu zvolili, znamenalo by to, že fúzi chtějí a v podstatě by ji tím zahájili. Očekávalo se, že značná část vlastníků akcií by se k otmuto plánu mohla připojit kvůli nabízené ceně, která je nad okamžitou hodnotou cenných papírů. Akcie Qualcommu na zákaz akvizice také logicky oslabily.
Broadcomu nepomohl ani přesun sídla do USA
Broadcom je firma, která sídlí v Singapuru – pod tímto názvem totiž fakticky operuje společnost Avago, která při fúzi s Broadcomem vystupovala v pozici kupujícího subjektu. Ovšem rozhodla se přejmenovat a používat slovutnější jméno Broadcom. Odtud tedy obavy ze zahraničního vlivu. Broadcom paradoxně avizoval plán přesunout kvůli koupi Qualcommu sídlo zpět do USA. Trump se nedávno s jeho šéfem Hockem Tanem při této příležitosti dokonce srdečně objímal před kamerami. Pár dní zpátky bylo dokonce oznámeno, že by tento transfer mohl být tak urychlen, že by se uskutečnil ještě před dubnovou valnou hromadou. Nicméně oficiální amerikanizace firmy zdá se nakonec k ničemu nepovede (a je otázka, zda tedy nebude zrušena).
Broadcom is reviewing the Order. Broadcom strongly disagrees that its proposed acquisition of Qualcomm raises any national security concerns.
Je možné, že se Broadcom proti tomuto příkazu odvolá k soudu. Firma sdělila, že dokument analyzuje a že rozhodně nesouhlasí s tím, že by představovala pro USA nějaká rizika. Pokud by příkaz neuspěl u soudů a prezidentovi by se nepodařilo ho prosadit ani po nějakých úpravách, mohly by pokusy o akvizici možná začít znovu. Minimálně prozatím ale asi skončily a pravděpodobně je po jakýchkoli tímto směrem namířených akcích na oné volbě správní rady. Zmiňovaný zákon z roku 1950 dává prezidentovi pravomoc přerušit zahraniční akvizice, takže platnost příkazu by patrně mohla být soudy zachována. Dle tohoto zákona byla loni zrušena akvizice Lattice Semiconductor čínským kapitálem a už za předchozího prezidenta Obamy byl zablokován pokus o koupi firmy Aixtron, rovněž se zájemci pocházejícími z Číny.
