Jakoby nestacilo, ze uz Intel posral procesory, ted se jeste bude srat do zdroju, boze!
To je zjednoduseni na pikacu. Stejne se bude muset to napeti prevadet na desce, kterebudou tim padem slozitejsi a drazsi. Proc proste veci delat jednoduse a prevest napeti rovnou ve zdroji, kdyz je mozne to delat slozite a nechat to az na desku.
Fakt at uz Intel zkrachuje a bude od nej pokoj.
Úplně špatná myšlenka to není. Jen to jde tak trochu proti jednotné nabíječce USB.
Čekal jsem že se z USB-C stane standart i mimo mobily. A zjednoduší se napájení routeru, switchu,...
Každopádně lze předpokládat že odběr na 5V větvi v PC poroste. Tím jak se bude víc věcí a větší rychlostí nabíjet z USB.
No jestli se mi na tom něco nelíbí, tak je konektor. Už teď jsou dva různé 8piny pro CPU a GPU. A intel přidá třetí 10pin pro desku? Jako jasně jsou tam signální piny, které CPU a GPU nepotřebují. Ale tady není žádná snaha to sjednotit. Spíš naopak to na mně působí jako snaha prosadit vlastní řešení.
Ahoj, využijem debatu o zdrojoch na malé odbočenie - už dlho pracujem na principiálne novom zdroji/generátore elektrickej energie. Aktuálne je generátor navrhnutý s tým, že je potrebný funkčný prototyp. Ak by teda mal niekto kontakt na firmu/súkromníka, ktorý je schopný vyrobiť komponenty podľa zadania /trafo plechy, magnety, rotor/, budem povďačný, samozrejme všetko nadštandartne finančne ohodnotené. Dík.
mvladar, Jan Olšan, gi:
Nemyslím, že člověk, co se zabývá myšlenkou tvorby energie přes magnety, nemá zvládnutou fyziku. Dost seriózně se tím zabývají výzkumné ústavy.
Obecně věta "Troufám si tvrdit, že dnes se už nic principiálně nového (v rozumné složitosti) vymyslet nedá." se používá již několik tisíciletí a poslouchal jí prakticky každý, kdo geniálně jednoduchá řešení hledal - a nakonec i našel - a těžíme z toho dodnes. Ještě, že se nedali odradit. :)
Příklad:
https://e-shop.magsy.cz/magnet-fishing-magnet-pro-lovce-pokladu-kufrikova-sada-magnet-pr-85-x-18-mm/
Magnet o hmotnosti 2,2 kg má odtrhovou sílu 2270 N, čili více než stonásobek své hmotnosti. Pokud se nepletu, dva takové magnety se shodnými póly proti sobě vyvolávají odpor >4500 N. Můžete si je tlačit roky proti sobě poloviční (neželeznou silou) a vyplýtvat svoji energii, přesto tam ta odtrhovka pořád zůstane. Jsem naprostý laik, ale něco mi říká, že v tom potenciál prostě je.
Když nad tím zapřemýšlím, líbí se mi hlavně systém rotoru s volnými magnety na koncích o shodné síle v určitém úhlu, ten rotor napojených na dynamo (či jak se to vyrábí) a vedle nich ve správné vzdálenosti a úhlu mnohonásobně silnější stacionární magnet. Rozdíl těchto sil mínus nějaké ztráty třením apod. bych pak viděl jako potenciál síly tahu, kterou je možné použít na tvorbu elektrické energie. Vykoumat ty správné poměry odtrhových sil, velikost, hmotnost magnetů a dynama bude ta věda. Výsledek pak bude úplně geniálně jednoduchý, jako už tolikrát…
19. století bylo stoletím páry, 20. století stoletím polovodičů a elektřiny, 21. století bude stoletím využití magnetismu, který to všechno takřka bezemisně nakopne. Já tomu věřím a doufám, že se za pár desetiletí toho všichni dožijeme. A jsou mi buřt řeči, že někdo je skálopevně přesvědčen, že to prostě nejde a basta :)
mvladarovi držím palce
Přiznám se, v minulosti jsem si myslel, že Intel bude prvním kdo nabídne MB (ITX s integrovanýn CPU) se záporným počtem SATA konektorů. Ale ani ve snu by mne nenapadlo, že na to půjde omezením integrovaných napájecích obvodů. Takže dříve doplnitelné SATA porty (formou PCIe, miniPCIe řadičů) už nám nepomohou. :-(
Oddělil bych silovou a signální část. Silova budiž 12V ale čekal bych jednotný konektor pro CPU, GPU, Desku, HDD. Věci s větším odběrem by měli víc konektorů. A tu signální bych rozšířil z tupého on/off o informace (teplota, otáčky, účinnost, spotřeba....) a třeba možnost ovládat na dálku přes internet.
Jestli jste si nevšiml, tak u výrobců zdrojů je výrazně větší konkurence, než u jiných počítačových komponent. Tedy pravděpodobnost, že by se ty desítky výrobců kartelově dohodli a zdroje nabízeli dráže místo levněji, je dost nepravděpodobné.
To s deskou je taky blbost. Už dneska vyrábí deska různá napětí sama, protože to, co jí nabízí ATX už 20 let nevyhovuje. Takže se vlastně nic nezmění. Místo obyčejných SATA konektorů mohou být na desce notebookové SATA včetně napájení a člověk hned ušetří na každém disku jeden kabel.
Je zajímavé, jak musíte všude prezentovat svoji hloupost. ATX si o změnu koledovalo už dlouho. Půlka napětí, které dává, se dneska už vůbec nepoužívá, a ty, co se stále ještě používají, jsou stejně na desce často měněny na napětí jiné, tedy dochází zbytečně ke ztrátám.
Ostatně, jak jste si mohl přečíst v článku, vůbec to není vynález Intelu, ale třeba Fujitsu to už dneska používá. Tedy Intel to jen zastřešil, aby to mělo nějakou kompatibilitu napříč výrobci, což je pozitivní.
Mělo by to výrazně zlevnit zdroje. Místo 5 různých napětí a jejich stabilizace jen 1 napětí (pardon 2 napětí, jedno je to při vypnutém zdroji). Výkon zdroje pak bude naprosto jasný a nebude to součet všech výkonů, které dají jednotlivé větve.
Výrobci jiných komponent se tomu časem přizpůsobí. K čemu je třeba dneska SSDčku 5V napájení, když ke svému provozu potřebuje napětí výrazně menší? Tam je úplně jedno, jestli to menší napětí vyrábějí z 5 nebo z 12 V.
BTX bylo hlavně o celkovém lepším uspořádání z hlediska chlazení komponent. Bylo to optimalizováno na bezproblémový průtok vzduchu přes desku, aniž by narážel například na příčnou hradbu v podobně RAM:
https://ctrlv.cz/shots/2020/02/02/SZKJ.png
Rozmístění komponent dle ATX bylo uzpůsobeno HW, který má do toho dnešního hodně daleko. Ale chytil se v podstatě jen ten zdroj.
Deska BTX byla obráceně - kdyby se šroubovala do ATX skříně, tak by sloty byly nahoře, kde mají být IO porty a obráceně. Toto pak OEM bedny i často dělaly/dělají s ATX deskami, ale tam to samozřejmě vyžadovalo montovat ji na levou místo pravou stranu bedny (v BTX byla takto normálně na pravé straně). Jinak ale myslím, že běžně se BTX desky montovaly naopak nalevo, takže sloty byly klasicky dole a IO výstupy nahoře.
https://vjauj58549.i.lithium.com/community/image/serverpage/image-id/10367iB450DF65BB98203A/image-size/large?v=1.0
Pro chlazení P4ek tam bylo významné, že CPU bylo osazené vepředu blízko k čelu skříně a počítalo se s tím, že ve spodku čela bude ventilátor, který bude fučet vzduch tunelem přímo na pasiv/chladič na procesoru. A pak za tím na konci bedny zase byl výdušný ventilátor.
Něco jako MEG (magnetový generátor)? Bedini? Jestli chceš utratit peníze a přitom ušetřit, kup si tohle - https://www.banggood.com/STARK-35-Bedini-Motor-Brushless-Motor-Model-Pseudo-Perpetual-Motion-Disc-Motor-Toy-p-1332168.html?cur_warehouse=CN To se bude točit tak dlouho, dokud budeš platit účet za elektřinu ;)
" mvladarovi držím palce " mockrát ďakujem, už som hodne blízko. To, čo tvrdí uživatel gi, že sa principiálne nič nového vymyslieť nedá je totálna hlúposť, ale nebudem ho presviedčať, stačí, že je vo svojej jednoduchosti spokojný.
Ano, ako píšeš v prípade magnetov nastal zlom, ten priniesli 80-te roky príchodom neodymových magnetov
/Nd2Fe14B/. Vyznačujú sa veľmi vysokou koercitivitou a 10 násobne silnejším magnetickým poľom, čo je nový fenomén, ktorého potenciál sa už hodne využíva, no možnosti zďaleka nie sú vyčerpané...
Ve fyzice celkem platí, že nic nedostanete zadarmo (kromě entropie ;), a to se jen tak přechcat nepodaří.
Kdyby tyhle věci s magnetama fungovaly, tak se z toho už dávno staví farmy a zničí to konvenční energetickej průmysl. Spoustukrát se říkalo, že něco nejde a často se skutečně ukázalo, že to jde. Ale skrz porozumění těm stejným fyzikálním zákonům, ne přes šarlatánství.
Ale jak říkám výš, výroba energie prakticky zadarmo reálně funguje. Akorát to není perpetuum mobile, magnety, generátory s účinností nad 1 a tak podobně, tak to holt nevzrušuje. Ale řekl bych, že darovanému koni do huby nehleď.
Polovina? :-D viz. Razor
To co se zlevni na vyrobe zdroje, se prodrazi na zakladni desce. Pritom zdroje nezlevni, ale desky podrazi, bitej na tom bude zakaznik.
Vytvori to nekompatibilitu s mnoha zarizenimi a dopadne to zase v neprospech uzivatele. Treba furt mam doma funkcni PATA disky 300GB a 500GB. Klidne bych je dal vyuzival, ale jaksi neni PATA rozhrani na desce.
Ve vysledku, pokud se to opravdu zavede, tak to bude stat uzivatele mnohem vic penez nez tech par slupek o ktere zlevni vyroba zdroju. Ja ovsem doufam, ze je to jen dalsi intelovsky napad, ktery Intel neprosadi stejne jako neprosadil BTX zdroje.
Ze to pouzivaji vyrobci OEM sestav je v poradku, nikdy nebyla kompatibilita mezi skladanyma sestavama customer segmentu a mezi vyrobci celych PC prilis velka a vyrobci celych PC si nechavaji vyrabet desky na zakazku, s tim problem nemam. Problem je jen tan, ze se to Intel snazi narvat lidem, kteri nic takoveho nechteji.
S temi konektory bych tak optimisticky nebyl, minmalne ze zacatku. Ono s kazdym novym, prichazeji redukce pro ty starsi. Viz ATA->SATA. Tyhle redukce jsou zase material navic a ono nejaky rok trva, nez si to sedne. Cili ze zacatku cekam naopak vice kabelu..
Ja nejsem expert pres HW design desek, ale pokud se presune napjeci cast do nich, tak design te desky bude slozitejsi. Z toho vyplyva selskou primou umerou, ze budou drazsi. U nekterych OEM buildu, se to treba vykompenzuje pres levnejsi zdroj, ale jestli to obecne prinese vyhodu, nevim
" Lidé, kteří jsou dosť šílení na to, aby si mysleli, že dokáží změnit svět,
jsou těmi, kdo jej mění "
Steve Jobs
Prakticky zbastlit prototyp nebude až tak jednoduché, rozhodne sa to nedá v garáži. Magnety /tvar, smer magnetizácie, vlastnosti/ by sa dali poriešiť na zakázku, horšie to bude so sústružením a celkovým mechanickým prevedením generátora.
"To s deskou je taky blbost. Už dneska vyrábí deska různá napětí sama, protože to, co jí nabízí ATX už 20 let nevyhovuje. "
Desky si vyrábí samy něco (hlavně pro RAM a CPU), ale k tomu určitě nelze připojovat další věci. Nějaké měniče na deskách už jsou (viz to schéma, co jsem postnul výš), ale po tomhle by se množství určitě zvýšilo, a ty měniče na 5V minimálně by musely být poměrně robustní. Na většině desek to bude znamenat integrování něčeho jako Pico PSU. Cena asi nenaroste o tisícovku, ale o pár stovek asi může.
Desky se tímhle rozhodně změní. Možná se podívejte na Mini-ITX desky napájené pomocí DC a porovnejte komponenty s tím, co je na ATX-napájené podobné desce.
https://www.asrock.com/mb/AMD/AM1H-ITX/
https://www.asrock.com/mb/AMD/AM1B-ITX/
P.s. Ta DC deska stála o hodně víc, ale to je samozřejmě i dáno tržně, neměla moc konkurence. Ale když se podíváte na VRM část, tak je tam o hodně víc husto (pravý horní roh), ty mosfety a kondenzátory navíc něco budou stát.
Na nete je spústa zariadení využívajúcich permanetné magnety na výrobu el.energie od amatérskych výtvorov po profesionálne podvrhy. K dnešnému dňu neni potvrdený žiadny generátor, ktorý by pracoval s účinnosťou nad 1. Všetky zverejnené zariadenia majú spoločnú vlastnosť - buď nefungujú, alebo je výkon, respektive krútiaci moment tak malý, že to je nevyužiteľné.
Zatial najprofesionálnejšie vyzerajúci podvod, ktorý som videl :
https://isav.sk/generator-magnetickej-energie/
@J.O. " Kdyby tyhle věci s magnetama fungovaly, tak se z toho už dávno staví farmy a zničí to konvenční energetickej průmysl. "
Si moc frišký, extra silné neodymové magnety sú nám známe relatívne krátku dobu, nápad - vývoj - realizácia chce svoj čas, veľa času.
Čo sa týka šarlatánství proti fyzikálnym zákonom - nikto predsa netvrdí, že bude získavať energiu z ničoho, teda z absolútnej negácie parciálnej totality, nie, jedná sa o efektívnejšie využitie. V prípade samostatného generátora stráca zmysel pojem účinnosť
Magnet mrcha magnetuje furt a umí silový odpor či přitahování stonásobně vyšší než vlastní hmotnost... Ten zdroj tam z pohledu smrtelníka je nonstop, podobně jako u soláru (pokud si teda nezatáhneme nějaký fallout mráčky nad hlavou..); akorát u magnetu i v noci. Pořád se na to dívám očima malýho kluka a nepamatuju se, že bych dynamo musel roztáčet silou stokrát silnější, než byla jeho váha, aby mi začaly mžurkat žárovky na favorit bicyklu :).
Jsem maximálně přesvědčenej, že se musí vykoumat nějaká konstanta, analogicky třeba cosi jako zlatý řez. Prostě složitý výpočty, který nepobere ani zelenej mimozemšťan na sezení se Sheldonem, vedoucí nakonec k něčemu jako E=mc2. Proto to tak dlouho trvá.
I mě štve ta tuna balastu a lží na webu, pro který nevidět zrnko smyslu a často se pak ve vědomí i podvědomí vytvoří předsudkovej názor, že to muší bejt podfuk.
Uvidíme, pokusím se nezabít při autonehodě se spalovacím či elektrickým motorem, dožít se výsledků a 04.02.2040 bychom si tu mohli napsat reálný update :)
Zdroje zlevní a budou se prodávat ještě větší šmejdy a desky se budou častěji měnit kvůli porouchaným měničům. Dosavadní řešení mělo své důvody. V herních mašinách a jiných podobně výkonných PC to stejně zůstane po staru. Podle mě to má smysl jedině pro výrobce PC hardwaru, ti na tom ušetří. Jako nic proti ale stačí úplně napájecí kaskáda procesoru nebo grafika napájená skrze desku.
Když budete lithiové baterky nabíjet 5 voltama, tak efektně bouchnou. Tedy telefony je 5 V nenabíjejí, ale mají tam stabilizátory na to nižší napětí, kterým se nabíjí. Maximum je tuším 4,2 V a mění se podle toho, jak je baterka nabitá.
Tedy z tohoto pohledu je to jedno. Baterii nemůžete nabíjet ani 9 či 12 V, ani těmi 5 V.
A víte, že ATX taky vymyslel a prosadil Intel?
Že máte doma funkční PATA disky a nemůžete je využívat, je jen vaší neschopností si poradit. Nic vám ani dneska nebrání si koupit PATA řadič, ať už do PCIe nebo do USB. Dávat PATA na desky jen proto, že jednomu člověku z tisíce by se to hodilo, je dost neekonomické.
Zdražení desek je opět dost nepravděpodobné. Už dneska deska vyrábí napětí na kdejakou součástku, takže to, že přidá i 5 V, už ji moc neprodraží.
Já naopak očekávám, že když už někdo bude skládat počítač (ať už výrobce sestavy nebo člověk doma), vybere si takové komponenty, aby ty redukce používat nemusel.
Ono už dneska moc komponent, co potřebují kabel není. Disky už se používají M.2, případné 2,5 palcové disky mohou být připojeny jedním notebookovým kabelem do nových desek, jediné, co by to asi chtělo je více napájecích konektorů na větráčky. A to asi nebude takový problém.
Ostatně nikdo snad ATX nechce zakázat. Takže ještě hezkých pár let bude dostupné oboje.
"Na nete je spústa zariadení využívajúcich permanetné magnety na výrobu el.energie"
Uvědom si, že energie se nevyrábí, pouze přetváří. A takový vynález abys přetvářel temnou energii na elektřinu asi jen tak dohromady nedáš.
Dnes se na zemi získává elektřina (resp. se na elektrickou energii přetváří) energie původem z několika zdrojů. Sluneční energie (světlo, vítr, ropa, uhlí, příliv) a tepelná energie zemského jádra (srážky s jinými vesmírnými tělesy, slapové síly, přirozený rozpad radioaktivních prvků - samovolný v zemi i vyvolaný člověkem v jaderných elektrárnách). Žádný jiný na zemi využitelný zdroj energie zatím nikdo neobjevil.
Je sranda, že po těchhle věcech lidi furt jedou, když zcela v praxi a osvědčeně existuje fotovoltaika a větrné elektrárny, oboje se dá udělat v malém a dává to užitečný množství energie bez toho, abych musel něčím točit nebo platit za nějaký palivo, tj. je to jako zázračný perpetuum mobile (prvního typu), ale skutečný :)
To první je vlastně doslova vesmírná technologie (ale už v 90kách bylo běžný mít třeba kalkulačku, která na nic jinýho neběžela, krásnej doklad přínosu), to druhý už je osvědčený tisíce let :)
Ono to není tak jednoduchý. PCIe má tři napětí. 12V, 3.3V a 3.3V stand by, 3.3V_stb se musí vyrábět na desce a vyrábí se z 5V_stb ze zdroje, ostatní můžou jít přímo ze zdroje. Pro 3.3V je jedno, jestli se vyrábí na desce nebo je ze zdroje.
-5V ATX specifikace nemá.
Těch čipů a zařízeni co vyžadují 3,3V nebo 5V je víc. Ve skutečnosti jde opravdu jen o přesunutí zdrojů z externího zdroje na základní desku.
Ja nemam problem s tim, ze to Intel uvede. Nejspis to pro nektere sestavy muze byt "cost effective" reseni. Ale pro obecne buildy, to zatim vypada trochu omezene. Takze to vidim taky na paralelni existenci.
Jinak k tomu vyberu komponent.. to plati, pokud nekdo builduje od piky znovy. SPousta lidi, hlavne treba doma, ale ma uz nejake komponenty jako SSD, HDD a pokud slouzi, chteji je pouzivat i v novem buildu. Takze tady to pak opravdu bude vyzadovat dalsi redukce. V dobe prechodu ATA-SATA to byla taky celkem bezna zalezitost.
Tak mít v práci spuštěný PC a připojit se na vzdálenou plochu lze i dnes :) Problém je, že standardní ATX zdroje nehlásí operačnímu systému žádné volty a proudy. To možná zvládá nějaká utilita dodávaná k desce a hodnoty měří samotná deska, nikoliv zdroj. Chápal bych nějakou snahu o "Smart ATX" zdroje s rozhraním pro vyčítání údajů, ale Ethernet (resp. připojení k Internetu) je něco zcela mimo to, o co by se zdroj měl starat.
PATA radic ke koupi je zajimavy napad, vubec me to nenapadlo, klidne sem hod odkaz na nejaky novy, co se bezne vyrabi pro PCIe, z Aukra nechci. Kdyby to slo, tak aby nebyl drazsi nez muj cely pocitac.
Jinka pro nechapave, to byl jen priklad, vymyslet zdroj jen na 12V a prskat dalsi soucastky na uz dnes preexponovane desky je proste blbost. Kdyz uz, tak to meli vymyslet opacne, teda pridat dalsi napetovy menic na zdroj a vyvest dalsi konektor. Stejne se dnesni zdroje flakaji a skoro netopi, za to nektere desky uz maji ted ventilatory, protoze nejdou jinak uchladit a tohle jim fakt nepomuze.
Něco to stát navíc bude, ale neměla by to být žádná pálka. I na těch vašich dvou deskách nevidím moc rozdílů. Navíc ta deska s DC napájením má navíc i ten ATX konektor, takže kdyby ho neměla, tak by zase nějaké ty součástky zmizely.
Hlavně si ale myslím, že je to o tom, že ty desky se primárně navrhují na to ATX, takže externí DC je jen taková znouze ctnost pro pár desek. V okamžiku, kdy to budou navrhovat celé na jedno napájecí napětí, určitě se to zjednoduší a zlevní. Ostatně pro výrobce to není nic nového, v noteboocích to mají už desítky let a dokáží se s tím vypořádat na extrémně malých plochách (proti ATX nebo ITX formátu desek).
gi, tvoj príspevok rozhodne nerozporujem, ale vychádzaš zo starých zaužívaných pravidiel. Veda je na začiatku, nevieme liečiť rakovinu, o vesmíre nevieme takmer nič, energiu využívame len zlomkom potenciálu hmoty.
V zásade ani tak nejde o zostrojenie perpetuum mobile /večný pohyb/, ale o efektívnejšie využitie premeny energie, pretože v každom meniči dochádza k stratám, preto je účinnosť vždy menšia ako 1. Na vstupe meniča, napríklad elektrocentrály bude potrebná energia - príkon vždy večší ako získame na výstupe vo forme elektrickej energie a to je jadro problému, ktoré treba zmeniť.
ale nemusím na tu kliku působit silou stonásobně převyšující hmotnost dynama, nebo..? A dnešní magnet už tu sílu má.
Off topic off topicu:
Díky, že píšete jako jeden z mála objektivní články (a i je tak komentujete) o AMD, Intel, Nvidia. Polarizované publikum mne někdy baví, ale najít někoho nad publikem, kdo píše objektivně, je na českým netu fakt vzácný jev.
Tak v domacim prostredi docela dost. Vemte si, ze kdyz si treba nekdo loni nebo predloni koupil 1TB SATA SSD, pokud si za 3 roky postavi novy pocitac, tak ho preci jen tak nevyhodi.
To stejne plati pro HDD, kde se vetsinou odkladaji data. Treba 2TB HDD pred dvema lety, bude fungovat uplne stejne i za dalsi 2 roky. To nemluvim o vetsich modelech, ktere si koupite klidne na 10 let.
Samozrejme tohle neni otazka OEM..
Takže to shrnu pro změnu já: PCIe má tři napětí. 12V se využívá a bude využívat to ze zdroje. 3,3V "stand by" se vyrábí a bude vyrábět na desce (jen z jiného napětí). A 3,3V se ve většině případů vyrábí (aby s ním šlo softwarově manipulovat) a vždycky bude vyrábět na desce.
ATX -5 V ve starších specifikacích má. A protože se nepoužívalo a nepoužívá, tak z novějších specifikací vypadlo.
5V se samo o sobě používá tak maximálně v USB a na napájení motorů 2,5 palcových disků. Deska sama o sobě ho využívá jen jako výchozí napětí, z kterého vyrábí ta různá nižší napětí pro různé čipy, což v pohodě může i z 12V, aniž by na desce přibyl jediný obvod.
U toho SATA SSD i u 2,5 palcových HDD předpokádám, že se ve stolních počítačích prosadí ten notebookový kabel, tedy data+napájení v jednom. Tedy nebude potřeba nový disk, bude stačit jiný kabel do desky.
Na odkládání dat jsou už dneska spíše NASy, než aby člověk cpal 3,5 palcové vibrující disky do stolního počítače.
NAS je fajn, ale ten ma opravdu zlomek uzivatelu z celkoveho poctu. Nejcastejsi kombinace reseni dneska je pro odkladani dat porad SSD (NVMe) + HDD v jedne skrini. Cenove je to take nejprijatelnejsi varianta. Pokud nekdo vyuziva "luxus", externi zalohy nebo odkladani, tak je v oblibe stale externi USB3.
NAS je fajn..ale je financne jednak drazsi a jednak uz muste "pouzivat" vnitrni sit, se vsim co s tim souvisi.
Jestli je to nejčastější varianta, to netuším. Když si vezmu, že stolní počítače tvoří menšinu proti notebookům, a když si vezmu, že většinou v rodinách je víc než jeden počítač, tak ukládat data na harddisk v jednom stolním počítači jaksi postrádá smysl.
Ale je dost možné, že se každý pohybujeme v jiném prostředí, takže máme každý jiné zkušenosti s tím, jak lidé ukládají data.
Já osobně interní 3,5 palcový HDD koupil naposledy v červenci 2011. A to mluvím nejen za to, co mám v počítači já, ale i za ty počítače, co jsem někomu skládal (čemuž se snažím vyhýbat, ale občas jsem donucen).
Zdá se, že v tom docela vyznáš a máš přehled, můžu se zeptat v jakém oboru děláš, zabýváš se vývojem počítačů?
Jestli se ve většině případů vyrábí 3.3V na desce nevím, to bych se nerad hádal. Ale zajímala by mě ta softwarová manipulace. Můžeš prosím tě nějak rozvést k čemu je ta sw manipulace dobrá u 3.3V? (třeba u napájení CPU je to jasný, ale 3.3V mi ten důvod zřejmý není)
5V USB je ale přece už docela velký zdroj, ne? USB 2.0 ma 0,5A a vyšší 1A. Když je na desce např. 10 x USB3.0, tak už je to zdroj 10A, 50W. Vím, že se nepoužijí téměř nikdy naráz, ale dimenzované by to být mělo a taky se to dělá.
Co se týče jestli vyrábět ostatní napětí z 12V nebo z 5V, tak to jedno není. Zřejmě jde o velikost zdroje a o ztráty nebo i cenu, nevím. Z 12V se většinou vyrábí jen napětí která mají velký odběr ze zdroje, jako třeba CPU/RAM, ale zdroje s menšími proudy se dělají z 5V, nebo třeba i z 3.3V. Mám tu několik desek, které mají napájení 12V only. Vyrábí si těch 5V a ostatní nižší napětí z 5V ne z 12V (i když by to šlo, z nějakého důvodu se to prostě nedělá).
Takže pořád si myslím, že jde jen o přesunutí zdrojů z jednoho místa na druhé.
Razor:
Nezabývám se vývojem počítačů, ani elektroniky.
Proč se napětí nastavuje, to netuším, pravděpodobně pro totéž, proč jiné komponenty, pro nějaké to taktování. Dneska už dívy rychlým sběrnicím asi není důvod zrovna PCIe taktovat, na druhou stranu dneska bude díky těm rychlým sběrnicím asi potřeba výrazně lepší stabilizace toho napětí, než byla v době vzniku ATX standardu, takže si to napětí stejně deska musí vyrobit sama.
S těmi zdroji 5V to není tak žhavé. Na to existují součástky (stabilizátory), které to z těch 12V v pohodě zvládnou. Třeba něco takového: https://www.gme.cz/stabilizator-pevneho-napeti-stmicroelectronics-78s05
má 10 W. Nic drahého, nic velkého.
Přesunutí stabilizátorů ze zdroje na desku má výhodu v tom, že deska ví, kolik na jaké větvi potřebuje, kdežto zdroj musí být univerzální.
Proč mají ty 12V desky měnič na 5 V je asi proto, aby ta deska mohla být jinak komplet stejná, jako její sestřička s ATX konektorem.
OK. Jen pro info. Co jsem se díval na odkaz 78S05, tak to je LDO. Takové součástky se v počítačích prakticky nepoužívají (resp. LDO se používají, ale úplně jiné). Pokud se nepletu (vývojáři nechť mě opraví), tak u 78s05 při vstupním napětí 12V, výstupním 5V a zátěži 2A je ztráta 14W tepla (12V-5V=7V*2A=14W). To je na základní desce nepřijatelné. Prakticky ve většině případů se používají spínané DC-DC měniče. Účinnost a možnost regulace je úplně někde jinde oproti LDO.
Razor:
V tom odkazu ani nešlo o nějaký konkrétní model. Spínané vypadají skoro stejně a účinnost mají lepší. Šlo o to, že vy se tváříte, jako by se celý zdroj měl přesunout na desku a byla to nějaká hromada součástek.
Dneska mají desky napájecí kaskádu pro procesor, která je schopna dodat stovky wattů. V čem je tedy takový problém dostat na desku ještě pár desítek wattů pro jiné komponenty?
Vzpomněl jsem si na tenhle blog, kde někdo dělal modifikaci základní desky (náhodou s DC napájením, ne ATX, tj. je to vlastně deska ukazující, jak by to vypadalo pod tím modelem ATX12VO, akorát složitější kvůli tomu, že napájení je 19 V) pro co nejnižší spotřebu, přičemž v některých případech vyhazoval LDO měniče kvůli ztrátám... https://ssj3gohan.tweakblogs.net/blog/8217/fluffy2-59-watt-high-end-desktop-computer.html
Je tam tenhle diagram toho, co se na té desce odkud napájelo: https://tweakers.net/ext/f/cU1lnqrPtkrUoQKe9vRabaMx/full.png
z 3,3 nebo 5 V se zdá se napájí třeba integrovaná zvukovka, SuperIO a některé řadiče na desce přímo. Jiné věci před sebou mají buď DC-DC nebo LDO měnič.
ad RH:
Podívej se. Reagoval jsem na to, že ATX polovinu napětí nepoužívají, což není pravda. (BTW. -5V ATX nikdy neměla, -5V mělo AT)
Dále pak na zjednodušení, že se 5V kromě USB a HDD téměř nepoužívá, což taky není pravda (I kdyby bylo 5V jen pro USB tak ten zdroj nemusí být malý, proto ten příklad v příspěvku výše). Používá se, a ještě dlouho bude a to platí i pro 3.3V.
Jestli se 3.3V ze zdroje nepoužívá nevím, protože komerční ATX desky mi přes ruky nešly. Jediný co vím, že na žádné desce, kterou jsem dělal, a to ani serverové, se 3.3V sw upravovat nedá.
Mám velice dobrou představu o tom kolik součástek takové zdroje potřebují, jaké součástky to jsou, jak vypadají a kolik zaberou místa. A skoro stejné s 75s08 s pouzdrem TO220 to není.
A to je všechno, všechno co jsem napsal jsou jen fakta a praxe. Můžeš tomu věřit nebo ne, to je na tobě.
Nikde netvrdím jestli mít jen 12V zdroj je dobře nebo špatně. A nikde taky netvrdím, že použít jen 12V zdroj a zbytek dát na desku nejde. Jde a dělá se to běžně např. u průmyslových počítačů nebo i serverové desky jsem takové viděl.
Notebooky jsou dneska v kurzu. ALe i tam mate castou kombinaci SSD+HDD.
JInak na dokresleni uziti HDD v desktopu, treba nabidka "lidovych PC" u Nemeckeho Aldi
https://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=de&tl=en&u=https%3A%2F%2Fwinfuture.de%2Fnews%2C111931.html
Jinak ja koupil naposledy HDD minuly tyden, potreboval jsem rozsirit osobni "NAS" ;)
Ztráty při přeměně energie mohou být prakticky nulové, ale pouze pokud se využívají supravodiče, tedy jsou potřeba teploty blízké absolutní nule. Tady mé vědomosti pomalu končí a radši bych se dále už nezabrušoval :) Každopádně se s jistotou dá říct, že těmito otázkami se zabývala celá řada mnohem chytřejších osobností. Co šlo jednoduše "na koleni" vymyslet, už vymyšleno dávno bylo.
mvladar: Ovládat ještě neznamená chápat. Prostě nejde čerpat energii z ničeho a vytvořit "nadhodnotu" (čili perpetuum mobile).
Jan Olšan: Pokud jste končil v 8. třídě, pak by to asi souhlasilo :)
mikymauz: Vzdělání (nebo dokonce "studování") není zárukou, ale mohlo by mnoha lidem pomoci, aby ze sebe nedělali trotly s "trafo plechy, magnety, rotor" generátorem energie.
Alespoň to, čemu říkáme normálně generátor funguje tak, že se mění mechanická energie na elektrickou (motor pak opačně), magnetické pole je v něm prostředek, ne zdroj té přeměňované energie.
Ale podle kterých zákonů to funguje a proč a jak tam platí zákon zachování energie, to už by musel vysvětlit nějaký fyzik/elektrikář, tam už moje schopnost dělat chytrýho zdaleka nesahá :)
Jako čistě osobně... intuitivně mi přijde, že pro vyrobení víc energie bude třeba točit klikou víc. Je možný, že některý vlastnosti mohou vylepšit účinnost, ale určitě tam musí být závislost mezi vstupní a výstupní energií. Větší elektrárna/silnější generátor potřebuje větší turbínu, víc tepla na páru nebo větší proud/tlak vody...
Zákon zachovania energie osobne rešpektujem a v žiadnom prípade ho nechem bagatelizovať alebo dokonca vyvrátit.
To je základná chyba amatérov - vynálezcov, totiž bez znalosti fyziky prešustrujú mnoho času a energie, pričom finále v zmysle funkčného zariadenia nedosiahnu. Profesionálny vedci majú zase iné prekážky.
Osobne inklinujem k Einsteinovmu vzťahu pre množstvo energie, ktorý tu už spomenul uživatel tajtrlik.
E = m . c²
Každému je pri pohľade na vzorec jasné, aké obrovské množstvo energie sa ukrýva všade okolo nás. Napríklad 1kg hmoty disponuje množstvom energie 25TWh, čo je ročná spotreba elektriny celého Slovenska pár rokov dozadu.
Problém je, že nemáme zariadenie schopné nejakým, jednoduchým spôsobom tuto energiu získať.
Tu je cesta, tu je smer...