Tyto děti vám nejpravděpodobněji řeknou, že jsou se svým životem spokojené. Současně mají méně přátel, emocionálních potíží a netrpí na hyperaktivitu tak často jako nehráči. Pozitivní efekt hraní nicméně mizí s tím, jak se zvedá čas strávený ve virtuální realitě. Kdo se ve hře zasekával na jednu až tři hodiny denně, na tom se neprojevily pozitivní ani negativní důsledky.
Jak asi tušíte, negativní dopady se projevují u lidí, kteří hrají přes tři hodiny denně. Jako obvykle platí, že prakticky všechno ve správném množství může prospívat. A že se nic nemá přehánět. Určitě i záleží na tom, k jakému typu her se uchylujete. To nepřímo potvrzuje studie, podle níž děti čeká spousta poznávání, průzkum prostředí, relaxace a socializace.
U singleplayerové kampaně se budete těžko socializovat, to platí spíše pro online tituly. Virtuální realita přispívá k dobrému zdraví oproti neinteraktivním médiím, kam spadá např. televize. Podle studie ve Velké Británii asi polovina hrajících dětí (těch je 75 %) spadá do kategorie lehkých hráčů. Více než jednu hodinu hraním tráví necelá třetina.
Přes tři hodiny se do vymyšlených světů denně ponoří 10–15 % dětí. Právě ty jsou ohroženy potenciálními negativy. Jak ale ze studie vyplývá, nejsou příliš vysoká. Děti mohou kvůli hraní promeškat jiné aktivity, jimiž by se rozvíjely, eventuálně se tím vystaví možnosti konfrontace s obsahem pro dospělé. Ehm.
Autor studie, Dr. Andrew Przybylski, nicméně zdůrazňuje, že mezi hraním a chováním problémových dětí v reálném světě existují pouze chabé spojitosti. Zrovna tak hry samy o sobě jako kouzelným proutkem nepromění svět dítěte k lepšímu.