Jednou z hlavních novinek veleúspěšného systému byl předělaný hlavní panel. Kromě toho, že odboural samostatnou část, která se dříve nazývala „rychlé spuštění“, přinesl interaktivní ikony. Ty se podbarvují při určitých činnostech, takže slouží jako indikátory průběhu operace. Možností využití by se našlo skutečně hodně. Někteří vývojáři například vytvořili aplikace, které indikátor používají ke znázornění vytížení procesoru. V prohlížečích tímto způsobem pro změnu poznáme, jak sviští probíhající stahování. V neposlední řadě se nám v Sedmičkách představily Jumplisty. Kontextové nabídky zástupců aplikací na hlavním panelu jsou od té doby mnohem užitečnější.
Zobrazují se v nich úlohy, jež se vztahují přímo k dané aplikaci. Pokud vývojář na podporu Jumplistů kašle, jde o hanebně nevyužitou možnost, jak zpříjemnit ovládání. Když si vezmete kecálka Trillian, ten vám skrze ně umožní snadno a rychle přepnout status. A ukazuje, kolik vám přišlo e-mailů. Obsahuje také položku pro ukončení programu. Někteří e-mailoví klienti zase obsahují odkaz na napsání nové zprávy. Navigace se tudíž stala mnohem rychlejší, protože se k nejčastějším úlohám propracujete z kontextové nabídky, aniž byste se nutně museli přepnout do programu samotného.
Jumplisty v akci
Hlavní panel je rozhodně chloubou Windows 7. Se zajímavým nápadem na jeho využití přišel Microsoft v souvislosti s Internet Explorerem 9. Tento prohlížeč překvapil svým pojetím. Konečně vzal v potaz webové standardy a trendy v neustále se zeštíhlujícím uživatelském prostředí. A přišel také s něčím, co žádný jiný prohlížeč neměl. A sice s podporou Jumplistů u webových aplikací, nimž patří například e-mailové služby jako Hotmail. Webový vývojář musí na svou stránku přidat poměrně krátký kus kódu. Microsoft se samozřejmě snaží situaci co nejvíce usnadnit, takže vytvořil web www.buildmypinnedsite.com, díky němuž si svůj seznam úloh pro Jumplist pro Windows 7 sestavíte za pár minut.
Časová investice tudíž není ze strany tvůrce webu přehnaně vysoká, vyvinuté úsilí má přitom dopad velice zásadní. Internet Explorer 9 umožňuje připnout web na hlavní panel, přičemž díky úlohám v kontextové nabídce je onen web snadno ovladatelný, úplně jako klasická aplikace. Právě vydání IE9 bylo bodem, kdy se z velké části zbortila hranice mezi běžným programem a webovou aplikací. Obojí můžete mít připnuté na hlavní panelu, obojí lze ovládat pomocí Jumplistu. Jestliže používáte desktopového pošťáka jako Mozilla Thunderbird, máte možnost dostat se rychle k napsání nové zprávy během tím, že klepnete na správnou položku v Jumplistu.
Pakliže používáte Hotmail, což je velmi zjednodušeně řečeno webová obdoba Thunderbirdu, máte tu najednou stejnou možnost. Webová aplikace se sice spustí v internetovém prohlížeči, avšak efektivita je stejná jako v případě použití desktopového e-mailového klienta. Webová aplikace dosáhla rovnosti s klasickým programem. Internet Explorer dotáhl koncept webových aplikací patrně nejdále ze všech. Využití Jumplistu sice vyžaduje podporu ze strany webu, obecně ale nejde o žádný nesplnitelný a nesmyslný požadavek. Naopak, podporovat Jumplisty dává smysl. Samotné připnutí na hlavní panel ovšem dokázaly některé prohlížeče dříve.
Webová aplikace versus desktopový program
Pojetí webová stránky jako běžné aplikace se v prohlížečích liší, byť se zvláštním zacházením s webovými aplikacemi počítá už skoro každý prohlížeč. Jak již bylo řečeno, nejdále tento koncept patrně dotáhl Internet Explorer. Již před lety se ale Mozilla snažila obyčejnou stránku přetavit v něco víc. Experimentování ale bylo ukončeno, přestože se původně myslelo, že bude funkce zahrnuta do základní výbavy prohlížeče. Prism skončil, ale externí vývojový tým se mrtvého projektu ujal. Pokus o oživení ve formě doplňku WebRunner nedopadl příliš úspěšně, jeho vývoj byl ukončen loni na podzim. V každém případě šlo o to, jak na ploše (nebo kdekli jinde) vytvořit zástupce na spuštění webové aplikace.
Ten přejal rovněž její ikonu, takže se zástupce navenek tvářil jako by měl spustit běžnou aplikaci. On ji v podstatě skutečně spustil, takto vytvořená webová aplikace běžela nezávisle na Firefoxu. Dostala do vínku zcela samostatné okno a samostatný proces, přičemž jste si dokonce sami mohli zvolit, jestli se zde bude ukazovat stavový nebo adresní řádek. Mozilla se ale nakonec rozhodla pro jiný koncept, který webovou aplikaci nevyděluje tak okatě z prohlížeče. V současném Firefoxu můžete stránky připínat, nikoli však na hlavní panel. Připnutý web se ukazuje vedle ostatních, jen je jaksi trvalejší a zobrazuje se stále v popředí na první pozici.
Připnutý panel se smrští natolik, aby byla vidět pouze favikona, podle níž webovou aplikaci spolehlivě poznáte.
Webová aplikace je tudíž stále otevřená, ovšem jen dokud máte otevřený prohlížeč. Nevýhodou je, že ji nespustíte samostatně, což snižuje její konkurenceschopnost. Mezitím, co Mozilla nesměle experimentovala, si Chrome funkci a la Prism osvojil. Na nic nečekal. Funkce se docela dobře skrývá, najdete ji v hlavní nabídce, kde musíte vybrat Nástroje → Vytvořit zástupce. Chrome vám vytvoří zástupce na ploše nebo i v nabídce Start. Zdejší pojetí webová aplikace funguje tak, jako svého času Prism. Ta se spouští skrze speciálního zástupce, kterého vytvoříte dle popisu v o pár větiček nazpět. Otevírá se v samostatném okně, které je očesáno o veškeré ovládací prvky. Zbývá maximálně záhlaví a pohyblivý stavový řádek.
Každý si web jako aplikaci představuje jinak
Takhle si Google představuje, že by měla webová aplikace fungovat. Jde o to, abyste neměli pocit, že se nacházíte v prohlížeči. Místo toho nabudete dojmu, že pracujete s obyčejným programem. Tato simulace funguje velice dobře. Stejně jako používáte na poštu Thunderbird, můžete používat například Gmail jako aplikaci vytvořenou v Chromu. Běžný uživatel nebude schopný říct, v čem je rozdíl. V jeho očích jde pokaždé o ten e-mailový program. Pro srovnání, když připnete web v Internet Exploreru – zde stačí stránku přetáhnout na hlavní panel – nezbavíte se tím uživatelského prostředí prohlížeče. Stále se vám zde ukazuje adresní řádek, stále vidíte tlačítka pro navigaci vpřed a zpět.
Moc dobře víte, že se pohybujete v prohlížeči, což může iluzi z toho, že pracujete s normální aplikací, zkazit. Na druhou stranu máte v Internet Exploreru podporu Jumplistů. Osobně velmi lituji toho, že je Chrome nepodporuje také. Jumplisty ovšem závisí na tom, jak se k nim staví tvůrci webů. Pokud jste si založili e-mailovou schránku u Googlu, můžete Gmail používat jako samostatnou aplikaci vytvořenou skrze Chrome, protože i když tento web připnete na hlavní panel v Internet Exploreru, moc platné vám to nebude. Gmail prostě Jumplisty ignoruje. Naproti tomu Hotmail je využívá, takže v tomto případě se spíše hodí využít prohlížeč od Microsoftu.
Jak by měla vypadat webová stránka jako aplikace, si každý představuje jinak. Microsoft nám předvedl, že se web na hlavním panelu může vyjímat stejně dobře jako běžný program. Může dokonce využívat Jumplist. Google tyto seznamy úloh nepodporuje, zato ve svém prohlížeči umožňuje vytvořit skoro dokonalou iluzi toho, že používáte běžný program. Jestliže vám v IE bude překážet běžné uživatelské prostředí, Chrome jej prakticky kompletně schová a veškerý prostor věnuje samotné webové aplikaci. V obou případech ji ale můžete používat zcela samostatně a nezávisle na tom, co se odehrává v běžném prostředí internetového prohlížeče.
Mozilla nakonec zvolila jinou cestu a webovou aplikaci dovede pouze zvýraznit, ovšem v rámci běžného pracovního prostředí. Abyste si například přečetli poštu, musíte tím pádem spustit celý prohlížeč i se všemi ostatními stránkami, které jste si v něm otevřeli dříve. Mimochodem, tuto funkci má také Chrome, ačkoli se s ní moc nechlubí.
Budoucnost je webovým aplikacím nakloněna
Pro webové aplikace bude důležitým milníkem příchod Windows 8. Tento operační systém se od desktopu a hlavního panelu přeorientovává směrem k Metru. Myslíte, že to znamená zánik webových aplikací? V desktopu jsme si v posledních letech zvykli na webové aplikace, které nám v mnoha případech nahradily nativní desktopové programy. Zejména u e-mailu je to vidět. Jenže v Metru budeme docela jistě ve velkém využívat především nativní aplikace. Také weby zde ale dostanou větší prostor než byste si mysleli. Stránky totiž půjdou na hlavní obrazovku (tj. nabídka Start) připnout, podobně jako je dnes připínáme na hlavní panel či na plochu. Internet Explorer 10 v tomto chystá poměrně velké věci.
Kupodivu přežijí v Metru také Jumplisty. Ty se sice v novodobé nabídce Start nedají využít tak jasně a snadno jako v desktopovém režimu, ale stále se budou zobrazovat v rámci prostředí Internet Exploreru. Důležitější je, že taková webová aplikace bude na první pohled nerozeznatelná od nativní. Dlaždice v Metru svůj původ jen tak neprozradí, takže si docela snadno spletete připnutý web od nativní aplikace. Microsoft radí vývojářům, jak na svou webovou stránku zakomponovat určité funkce. V důsledku takový připnutý web může zobrazovat i notifikace. Když na takovou dlaždici klepnete, otevře se samozřejmě prohlížeč, ale jeho prostředí moc překážet nebude.
V Metru bude tak jako tak osekané na nezbytné minimum. Webové aplikace tudíž ani s novým dotykovým prostředím nezemřou. Otázkou zůstává, nakolik budou využívány. Nativní prográmky z Windows Store je mohou úplně snadno vytlačit na okraj uživatelského zájmu. Jak myslíte, že to celé dopadne? Nezapomeňte se o zajímavé názory podělit v diskuzi.
