Odpověď na názor

Problém benchmarků je, že většinou měří jedinou operaci. Pokud pustím hru, ona si nejdřív natáhne data do paměti a pak s nimi pracuje bez volání systémových služeb. Pokles výkonu se tedy neprojeví. Pokud ale k oné hře poběží něco na pozadí, třeba komprimace (byť i s nízkou prioritou), ta čas od času zavolá systémové služby, což povede k vyprázdnění TLB a velkému poklesu výkonu. Jenže na tohle benchmarky neexistují.

To stejné i s benchmarky pevných disků - většina jich měří sekvenční čtení, kde když pošlu na systém požadavek načtení velkého bloku dat, systém to zpracuje vcelku a pokles výkonu zas tak významný nebude. Ale pokud budu střídat v rychlém sledu načtení kusu dat a výpočet s nimi, budou dopady zásadní.

Proto výsledky z benchmarků nejeví nijak tragické poklesy, přitom reálné výsledky ze serverů jsou dost alarmující (poklesy výkonu o desítky procent). Dopad bude malý pro single-user scénáře, kde běží typicky jedna zátěžová aplikace. Jakmile ale pustíte víc uživatelů nebo jeden uživatel bude dělat multitasking s více zátěžovými aplikacemi (to je právě ten databázový scénář), půjde výkon do háje.