Odpověď na názor

Odpovídáte na názor k článku Proč se v pražském metru nedá platit kartou? ROPID srovnává město s Londýnem a Ostravou. Názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.

  • Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví.
  • 4. 5. 2019 9:21

    Lukáš Fiala (neregistrovaný)

    "Ve vozech metra nelze použít plně elektronické odbavování, protože v tunelech není mobilní signál"

    To je trochu nešťastná formulace. Ve vozech metra je v první řadě nesmysl prodávat jízdenky, protože na nástupiště se smí jen s platnou jízdenkou. Kdyby tomu tak nebylo, neexistovala by páka na bezdomovce, kteří by si ze stanic metra udělali ubytovny.

    Původně byl pražský systém velice jednoduchý. Prostě jste si koupili jízdenku a při nástupu do vozidla nebo vstupu do přepravního prostoru (metra) jste si ji museli označit, nebo jste měli legitku s časovým kuponem. Dnes je to příšerný kočkopes vzniklý postupnou nesystémovou evolucí.

    - Na příměstských linkách autobusů se musí nastupovat předními dveřmi. S výjimkou, kdy jste na území Prahy a jedete směrem do centra. Taky si můžete koupit lístek od řidiče, za běžnou cenu. (Výsledkem je, že i u metra, kde se lístky dají koupit v automatu, řada cestujících zdržuje autobus hotovostními operacemi.)
    - Lístek od řidiče si můžete koupit i na nepříměstských linkách, zde ale za vyšší cenu
    - Přibyly SMS jízdenky, které ale platí pouze na vybraných linkách DPP, není to jízdní doklad PID (takže spousta lidí se pak diví, že jim to někde neplatí)
    - Do systému se zaintegrovaly vlaky, které ale nemají označovač jízdenek, takže si musíte štípnout na nástupišti

    Už před více než 10 lety se vědělo, že automaty na papírové jízdenky (ty žluté s tlačítky) jsou hlavně pro cizince obtížně použitelné a berou pouze mince. Uvažovalo se i o turniketech ve stanicích metra, byl to možná záměr, když se zaváděla Opencard. Ale turnikety se nezavedly (jednak je nikdo nechtěl, jednak měly být extrémně drahé) a tak sice máme čipové karty, ale strojově nečitelné papírové jízdenky nám zůstaly. Byly tedy pořízeny vylepšené žluté automaty na lístky, tentokrát s dotykovou obrazovkou, podporou více jazyků a možností platit kartou, stálo to nekřesťanské peníze, ale byly to jednotky kusů umístěné na letišti, hlavním nádraží a možná autobusovém nádraží Florenc?

    No a zatímco v autobuse si jízdenku koupit můžete (byť s přirážkou) a v metru jsou automaty vždycky, tak na tramvajových zastávkách někde jsou a někde nejsou. A tak je pravděpodobně jednodušší nainstalovat automat do každé tramvaje, kde je elektřina a není k tomu potřeba stavební řízení, zřizování věcného břemene a kdo ví co ještě, a kde se to dá udržovat na jednom místě (ve vozovně). Tím vznikl systém, kde si můžete koupit papírový lístek u automatu na zastávce za mince, nebo v tramvaji kartou, nebo přes mobilní aplikaci čistě elektronickou jízdenku.

    Na druhou stranu je ale potřeba říct, že přes to všechno ten systém vůbec neobtěžuje držitele časových jízdenek, na rozdíl od Londýna, Amsterdamu nebo Pardubic, kde si musíte pípat při nástupu a výstupu.