Praktické tipy: Jak na práci s bateriemi

Každý vlastník přenosného počítače dobře ví, že energie akumulátoru se rychle vyčerpává. Zatímco brzy po zakoupení vydržel notebook bez připojení k elektrické síti třeba čtyři hodiny, po roce používání to mohou být jenom dvě, a po třech letech třeba jenom půlhodina. Notebooky dnes rozhodně nejsou na elektrické síti nezávislé, což podstatně znehodnocuje jejich hlavní výhodu jakožto skutečně "přenositelné" elektroniky. V jejich útrobách se dnes skrývají lithium-iontové baterie, přičemž výrobci před zákazníky často skrývají pravé důvody toho, proč jejich akumulátory tak rychle ztrácejí energii. Pojďme se podívat na to, v čem spočívají obtíže s bateriemi přenosných počítačů, a jak se jim vyhnout co nejširším obloukem.

Záruka krátká, cena příliš vysoká

Jestliže zjistíme, že akumulátor notebooku už není co býval a vyčerpává se podobně rychle jako závodník Tour de France ve vysokohorské etapě, máme na výběr několik možností. První z nich je navštívit kamenný nebo internetový obchod a koupit si baterii zcela novou. V takovém případě jsme však většinou nemile překvapeni cenou, která je vzhledem k ceně za celý notebook značně vysoká - může se vyšplhat až ke třem tisícům korun za kus. Napadne nás, jestli bychom třeba nemohli uplatnit reklamaci. Je zde však potíž - baterie je považována za opotřebitelnou součást notebooku a na rozdíl od defektu se pomalý úbytek kapacity nepočítá za závadu. Většina výrobců se za baterii zaručuje maximálně na půl roku, pouze u některých business modelů se u určitých výrobců můžeme setkat s velkorysejším přístupem.

I v tomto případě platí, že nejlepším přístupem je prevence. Nákup baterie notebooku je možné oddalovat, jestliže se o ní budete pečlivě starat a dbát několika hlavních zásad. Ty lze nalézt v různých textech a článcích, ať už tištěných či na internetu, jejichž autoři se vesměs shodnou na několika hlavních principech při práci s bateriemi. Jde především o tyto pokyny:

Rovnováha baterií: Jako ekvilibrista na laně

Proč se však lithium-iontové baterie tak rychle vyčerpávají? Budeme-li po této věci pátrat, dostaneme se do celkem zajímavých oblastí, které výrobci před zákazníky často skrývají. To, zda bude mít po roce používání akumulátor kapacitu 60, nebo plných 100 procent, je především otázkou správného kapacitního vyvažování - takzvaného balancingu. Vinu na rychlém vyčerpávání nese v mnoha případech především laciná elektronika, která připouští, aby se kapacity jednotlivých článků, ze kterých je celý akumulátor složen, časem "rozešly".

Protože o celkové kapacitě baterie rozhoduje nejslabší článek v řetězu, má taková nevyrovnanost závažné důsledky: za předpokladu, že jeden článek akumulátorového bloku má ve srovnání s ostatními pouze 80procentní kapacitu, zkrátí se o 20 procent i výdrž celé baterie. Aby tedy zásobník energie dodával "šťávu" co nejdelší dobu, musí být všechny jeho články optimálně vyváženy. Znamená to, že se kapacity jednotlivých článků smějí lišit maximálně o tři procenta - jen tehdy je akumulátor v rovnováze a dokáže odevzdat veškerou nashromážděnou energii.

Položíte tedy výrobcům otázku: Proč jsou vaše baterie tak špatně vyváženy? Ti potom zpravidla pošlou "černého Petra" výrobcům akumulátorů - vždyť za "vnitřní život" baterie by měli odpovídat právě oni! Podrobnější otázky cílené na nabíjecí techniku a správu akumulátorů brzy narazí na informační embargo. Není divu, obě strany totiž na bateriích, které se brzy odporoučejí, dobře vydělávají - není málo uživatelů, kteří si ročně zakoupí až dva náhradní akumulátory, aby mohli pracovat i na cestách.

Elektronika v akumulátorové baterii má lithiové články udržovat v rovnováze, tedy postarat se o to, aby všechny měly stejnou kapacitu. Bohužel však na ní výrobci notebooků šetří, jak se dá - vyvažovací elektronika musí být co nejlevnější, nejlépe zadarmo.

Proč nepřišly palivové články?

Nevýhodou lithium-iontových akumulátorů jsou jejich problémy s kapacitním vyvažováním, které se podílejí na postupné ztrátě jejich výdrže. Již delší dobu se hovoří o tom, že by je mohla nahradit nová technologie. Přibližně před třemi roky, v roce 2007, se v médiích hodně diskutovalo o takzvaných palivových článcích. Ty by měly nabídnout větší flexibilitu a zároveň ekologičtější zdroj energie. Princip výroby elektřiny z vodíku a kyslíku, objevený už v 19.století, se vývojáři snaží použít pro napájení elektrických přístrojů už hezkou řádku let. Výrobci jako například Fujitsu slibovali pro notebook vybavený palivovými články výdrž až deset hodin!

Dnes se píše již rok 2010, a palivové články stále nikde - zajímalo nás proto, kde se zdržel jejich vývoj. Zástupce společnosti Toshiba tvrdí, že již nyní se schyluje ke spuštění jejich hromadné výroby. Je zde však jeden zásadní problém. Palivové články s dlouhou životností potřebují hlavně uživatelé, kteří hodně cestují, a v tom je háček. Palivové články totiž obsahují tekutiny, které vzhledem k přísným protiteroristickým pravidlům nesmějí do letadla, takže majitelé notebooků s těmito bateriemi budou muset cestovat vlakem nebo lodí. Buď se tedy změní pravidla letecké přepravy, nebo bude třeba nabízet pro profesionální notebooky oba typy akumulátorů - ten palivový pocestuje v zavazadlovém prostoru. Zda se vývoj v tomto směru pohne kupředu, a věčná otázka po dlouhodobém a bezproblémovém skladování energie bude konečně zodpovězena, je prozatím ve hvězdách.